Po vydatných deštích se udělalo na dva dny relativně lépe a tak jsme začali pokukovat, co v okolí sjet. Vzhledem k prvnímu povodňovému stupni na Malši v Roudném (200cm, 59 kubíků) padla naše volba na Mlýnskou stoku protékající Českými Budějovicemi, která je napájena vodou z Malše. Tuto plavbu jsme už delší dobu plánovali, jenže informace o splavnosti v úseku zakrytém pod Senovážným náměstím mne znepokojovaly. Podle nich to občas někdo jezdí. Prý se koná i pravidelný sjezd o vánočních svátcích, ale žádného aktéra jsem nesehnal a tak jsme do toho šli naslepo. Zvěsti pravily o špíně, smradu, potkanech a městském odpadu v řečišti.

Obava z vysokého vodního stavu se ihned po přijetí k začátku naší plavby pod stavidly u Velkého jezu na Malši nepotvrdila. Proud líně plynul strouhou zarostlou rákosím a nechával prostor tak na šířku lodě. Ač jsem v tomto úseku neočekával žádné zážitky, plavba rákosím a následné časté podplouvání můstků a různých trubek mi učarovala. Jedna jediná lávka se nedala podjet, ale za podpory fotografa se nám podařilo lodě pošlapat a podtáhnout. Posádka až na jednoho vylezla na můstek a po podjetí lodi z něj zase nastoupila. Na stavidlech u teplárny se přenášelo a romanticky zarostlý úsek vystřídala městská část. Zde už jsme si začali připadat jinak. Okolo jdoucí chodci po nás pokukovali, ale jakoby se styděli zastavit a prohodit pár slov. Asi pospíchali na nákup.

Četné podplouvání silničních mostů završil vjezd do tmy u Metropolu, kde strouha mizí pod Senovážným náměstím. Navzdory zvěstem bylo v tunelu čisto a jedinými živočichy, které jsme potkali, byli poletující netopýři. Úplná tma byla jen krátce. Svit čelovky mi nepřipadal dostatečný a tak jsme byly rádi, když se za zatáčkou objevilo světlo z konce tunelu. Po vyjetí následoval úsek ve vysoké navigaci kopírující park městských sadů. V tomto úseku je zřejmě nejmenší hloubka a tak se dá splavnost určit podle něj. Zajímavostí byli dopravní značky z ulice. Pro nedostatek šířky komunikace jsou vyhnuty nad řečiště a vypadá to, jakoby patřily pro nás. Přikázaný směr doprava do zdi byl však technicky nemožný. Jako bonbónek před koncem plavby byl zhruba u zdravotní školy nízký schodový jez vylepšený uprostřed betonovým sloupem. Vody na sjetí jentaktak a pod ním malý váleček. Těžko říct, jak by to vypadalo při vyšší vodě.

Těsně před vyjetím do Vltavy nad Dlouhým mostem jsme na závěr sjeli ještě zhruba půlmetrový stupeň a už jsme si to štrádovali po Vltavě, kde za mostem naše plavba končí. Byl bych rád, kdyby se mi ozvali i další vodáci, kteří Mlýnskou stoku jezdí, a mohli jsme se příště spojit. Vánoční jízda má určitě svá kouzla, ale mně učarovala hlavně bujná vegetace v horním úseku. Již plánuji jízdu s dětmi, pro které to bude určitě zážitek.

Petr Marek