V sobotu vstáváme v 7 hod 37 min a připravujeme se na celodenní výlet. Počasí není valné, na obloze je dosti mraků a zdá se, že bude pršet. Na našem tábořišti přibyly přes noc dva stany. V 8 hod 15 min zavíráme stany a vydáváme se na cestu. Náš kolega Fery s Anitou zůstane na tábořišti. Jdeme k přívozu, potom cestou do kopce k hradu a dále silnicí do vesnice Staré Sedlo, kam chodíme nakupovat, kdež jsme v 9 hod 13 min. Pokračujeme dále silnicí a v 9 hod 32 min jsme u vesnice Bovulov. Odkudž pokračujeme za silného větru, v 9 hod 52 min procházíme vesnicí Nedvědicemi, jdeme silnicí vpravo, která se táhne mezi polmi a v 10 hod 35 min jsme u vesnice Zbonín. Jdeme lesem a zjišťujem, že zde roste hodně hub a proto říkáme, že až půjdeme zpět nasbíráme jich k dobré večeři. V 11 hod jsme na levém břehu Otavy, těsně pod hradem Zvíkov u převozu. Nechali jsme se převézt a vystupujeme zvolna ku hradu, k němuž jsme přišli v 11 hod 12 min. Zaplatili jsme vstup a prohlížíme si hrad. Jsou tam krásné komnaty, všude pěkně klenuté místnosti, je tam místnost, ve které přebýval král Václav IV. jsou tam i zbytky kostí z tamější hladomorny, spousty starého nábytku a množství
cínového nádobí. Odtud odcházíme na blízkou malou věž a z ní se díváme na hrad. Pak jdeme na velkou věž Markomanku, odkud je krásný pohled na Otavu a Vltavu, jak spolu pokračují do dáli.
Reklama
Zde pořizuji snímek na čas a za velkého pošmourna. Po prohlídce jdeme do restaurace na oběd, ve 12 hod 30 min sedíme u stolu pod dřevěnou zasklenou verandou. Ve 12 hod 48 min přináší oběd, skromný sice, ale jiný zde nemají a sice vajíčka a chléb. Když jsme je snědli, tak jsme si museli dáti ještě každý dva vuřty a chléb a zapili jedním pivem. V 1 hod prohlížíme si podhradí a různé vyhlídky do krajiny kolem. Odcházíme dále na most přes jakousi rokli, zde na místě nového býval padací. Obloha je stále podmračená a stále to hrozí, že bude pršet. Sestupujeme dolů a jdeme na převoz.
Ve 2 hod 32 min pořizuje kolega Hlína další snímek Hradu Zvíkova od řeky Otavy při částečném slunci. Pak nastupujeme zpáteční cestu. Šlo se nám sice dobře, po takovém obědě a k tomu vyšlo i sluníčko a tak jsme se smáli, že se vrátíme zpět na hrad. Po delší cestě jsme přišli do lesa a tak jsme začli sbírat houby a v necelé půl hodince jsme jich měli spousty. Odtud naběhli jsme si po pěšinách mezi polmi a v 5 hod 10 min jsme ve vesnici Starém Sedle. Zde jsme si koupili 6 vajec, máslo, chléb a šli pomalu na přívoz.
Na druhé straně pořizuje kolega snímek hradu Orlíka od vody, za slabého slunce. V 6 hod došli jsme do tábora, v němž nikdo není. Já se dal do čištění lišek a kolega Hlína něco kutí ve stanu. Mezi tím přišel Fery s Anitou. V 7 hod 36 min jsou lišky usmaženy, jíme, moc nám chutnají, k tomu si vaříme kávu. Po večeři jde kolega Hlína s Ferym pro dříví, opět chceme pálit táborák.
V 9 hod 42 min zapalujeme táborák, pěkně hoří a hřeje nás, sedíme kolem na primitivní lavičce, zpíváme a hrajemena banjo. Přitom jsme si do ohně dali péct brambory. Ve 12 hod zdusíme oheň a jdeme do stanů. Anita urovnává něco ve stanu a kolegové, jako staří pokušitelé ji vyrušili, strčivše náhle ruce do stanu s výkřikem: “sirky, sirky !”. Anita se hrozně polekala, ale pro kamarády to byl jen malý kanadský žertík. Za stálého opakujícího se “sirky, sirky”, neb z toho byla veliká psina, se urovnáváme k spánku. Spát jdeme v 1 hod 5 min.
Jan Matoušek