Ten nápad „to sjet“ ležel v hlavě dlouho a až s polovinou února, po vichřici a vydatných deštích se počasí vytasilo příznivějšími podmínkami. Ve středu 12.2. během kontroly chaty mě nalákalo šumění potoka, a tak jsem po rychlém juknutí do koryta začal spřádat plány, jak si i přes nabitý pracovní a rodinný program odskočit alespoň na 2-3 hodinky. Bohužel úmysl zajet si hned ve čtvrtek po práci k potoku dostal trhlinu v podobě snížení průtoku, ale páteční déšť vše napravil. Využívám krátký opušťák na sobotní dopoledne a jedu.
Reklama
Suchá peřejka u mlýna
Třemošná měla v sobotu ráno na LG Nevřeň průtok 53cm / 0,365Q, což se pod Klenovicemi ukázalo jako lehce pod limitem. Minulý rok povodí prořezalo břehy. Zvolený úsek Klenovice – Radimovice znám jako svoje boty, a proto jsem nečekal vážnější potíže. Auto jsem nechal u mostu na Radimovice a pro případ, že by se dařilo, jsem chtěl dojet až ke Všerubům. Rychle převléct do hydra, Pálavu na záda a rozdýchávám se přechodem přes les za vlahého a slunečného rána. Začal jsem pod mlýnským rybníkem, kde se po pár metrech koryto rozšířilo a přišlo přetahávání přes kameny, kde by za větší vody byly hezké peřejky. Pod mlýnem se koryto zúžilo na 1,5-2m, potok hezky tekl a občas překonával stupínky z vrbových kořenů.
Pročištěný potok pod mlýnem
Pak se koryto začalo kroutit, což pro manévrování s bezmála 4metrovou Pálavou není zrovna to pravé ořechové. Plavba se zpomalila a změnila v potokářskou tělocvičnu.
Stupínek z naplaveného dřeva
Po příjezdu do Radimovic padlo rozhodnutí dojet ještě do Všerub. Potok měl být teď podle map přímější, a tak se dala čekat rychlejší plavba. Jen co se Třemošná zanořila do smrkového podrostu, co 10-15m byla hráz z naplaveného dřeva. Sice v korytě dostatek vody, ale zdržení přes časový plán. Tak jsem to pod Radimovicemi zabalil a po ujetí celkem 2km se vrátil domů.
Nad Radimovicemi
Nad Radimovicemi
Naštěstí tento první sjezd daného úseku vyšel a nebude aspirovat na zápis do rubriky - Tohle nikdy nejezděte. Naopak, pro ortodoxní Kvakery je to příjemná výzva, která chce sice víc vody, ale i takhle se to dalo. Možná pro příště s kratší lodí. Přetahávat bylo nutno jen v pár místech, kde se potok rozšířil, jinak šířka koryta do 1,5m drží dost vody, čemuž hodně pomáhají stupínky z naplaveného dřeva a kořenů stromů. Jako dopolední pobavení na dvě hodinky to byla pecka. Jestli zas zaprší, tak jedu znovu a dál.
Pod Radimovicemi
Martin