Re: ???, Ešus, essalek~seznam.cz, 7/15/2020 1:24 PMAhoj
Hasičů od doby, co pro ně chceme zlepšit, zjednodušit zásah na vodě znám hodně.
Ten problém je takový, že „normální zásah“, tím myslím požár, nebezpečné látky atd. mají kde natrénovat a setkávají se s tím daleko častěji, nežli se zásahem ve válci za vysoké vody. Tohle opravdu nemají kde natrénovat. Bohužel v povodí Odry není jediný jez, kde by měli možnost tohle nacvičit. Před 9 lety jsme povodí Odry žádali, aby na základě našeho návrhu zabezpečili jako tréninkové centrum pro HZS jez Podhradí. Povodí to zamítlo, stejně jako vybavení nebezpečných jezů záchrannými prvky, na rozdíl od ostatních podnik povodí (Labe, Vltava, Ohře, Morava).
Samozřejmě při každém zásahu na velké vodě je to pro HZS pohyb v terénu, pro který nejsou primárně jednotky HZS určeny a cvičeny. Jen málo hasičů jezdí divokou vodu a ví, jak se taková voda chová. Mnohdy naopak zachraňují lidi z vody s velkým rizikem, ale i hasiči mají právo, pokud je riziko úmrtí zachránců vysoké, nevydat se na vodu, kde by zůstali. Jistící body, které mají samozřejmě při projektování určitou pevnost, jsou pro ně zárukou, že nebezpečí je minimalizované. To bohužel ani stromy na břehu, ani plaňky od plotu nebo zábradlí nejsou.
Jen tak na okraj, aby šlo spustit bezpečně raft do válce, který vzniká za VV zpravidla na hraně záhozu podjezí (tzv. lavice) tak traverzovací lano musí být nataženo v takové vzdálenosti od této lavice, aby se raft (cca 6 8 metrů dlouhý) i s předpokládaným průvěsem lana směrem k jezu, dal zpět vytáhnout z válce až do vody, co teče pryč. Pokud je řeka tak široká, jak to vypadá z fotky, tak je záchrana z prostředka jezu v podstatě nemožná, pokud tam tahle připravenost není předem udělaná.
Trošku něco o způsobech záchrany na vodě vím, protože divokou vodu jezdím hodně dlouho, a na základě naší spolupráce s Petrem vznikl třístupňový systém bezpečnostních opatření na jezech , který je v ostatních povodí aplikován.
1 stupeň – varovné cedule nad jezem, uzavřené jezové pole bójkami, na břehu označené místo k přenášení bílou kotvou v modrém poli, označení jezu cedulí s názvem řeky, názvem jezu a řkm.
2 stupeň – cedule s návodem k záchraně, záchranná podkova s lanem, výstupní žebříky z podjezí
3 stupeň – zajištění přístupových cest pro IZS, vytvoření kotevních bodů pro HZS
Každý jez je jiný, a proto lze s jednotkami HZS nacvičit záchranu v podstatě obecně (přes 400 příslušníků HZS absolvovalo záchranu z válce), ale protože každý jez je jiný, tak i ty jednotky si ty technologické postupy musí upravit a natrénovat pro ten daný jez. A to, pokud tam tu připravenost nemají, je velmi problematické. Přitom v rámci projektu, úprav jezu nebo rekonstrukcí je to zanedbatelná částka.
Ahoj Ešus