| Diskuse nad tématem |
identifikace lodí, Goli, 2/25/2023 6:12 PM  Ahoj, na půdě u táty mám dvě lodě. První jsem sedlal celé dětství a mládí (ono to není vidět, ale pod prachem a špínou jsou různobarevné kosočtverce, kluci si je při stavbě odlišovali různě vzorovanými látkami coby poslední vrstvou při stavbě) a v naší partě byl tento typ znám jako Bohemka. Je to oficiální název nebo to znáte pod jiným jménem? Druhá (žlutá) loď má velmi nelichotivé jméno "Žlutý p*j", zajímalo by mě, jestli někdo dokáže určit, co to je za model/výrobce... Fotky najdete na photos.app.goo.gl/eM463XMTZmcM...Díky moc Goli Reply
|
|_Re: identifikace lodí, zdeněk princ, 2/26/2023 10:11 PM Ahoj, tu 1.znám to pod jménem Bohémka a mám k ní ještě kopyto. Druhou neznám. S pozdravem Zdeněk Princ, České Budějovice. Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Vojta, 2/27/2023 5:11 PM Jistej si nejsem, ale mohlo by to být Péháčko... Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Goli, 3/2/2023 10:46 AM Ahoj Zdeňku, záludná otázka, nechtěl by ses toho kopyta zbavit? Do oddílu vodních skautů, kde je velká šance, že by se z něj nějaká loď (a možná i víc) postavila? Díky za odpověď Goli Reply
|
|_Re: identifikace lodí, zdeněk princ, 3/2/2023 3:57 PM Ahoj, musel bych se zeptat kolegů. Jinak je otázka jestli se chcete pustit do stavby lodí, protože dneska to už skoro nikdo nedělá a tím pádem ani neumí. Když jsme lodě stavěli,stála pryskyřice 23,50 Kč/kg a deblovka se dala postavit od 1500 do 2000 .Vřele bych doporučil sehnat knihu která se jmenovala "Amatérská výroba laminátových kánoi a kajaků " ve své době to byla bible všech kdo si něco z laminátu chtěli postavit. Po důkladném prostudování se pak rozhodnout jestli do toho jít nebo ne.Stejně asi prvních pár lodí zkazíš.Další varianta je sehnat si nějakého dnes již důchodce, který si to ještě pamatuje. Práce na lodi musí být dobře zorganizovaná protože slupka se musí celá vyrobit za dobu života pryskyřice což je podle teploty cca 3 hoď.Za tu dobu musíš naklást všechny vrstvy včetně výztuh, vše dokonale prosytit. Nelze používat celé role tkaniny, vše musí být nastřiháno předem, složeno a označeno.Na jedné lodi je optimum pracovníků 3 až 4. Jeden pokládá suché vrstvy tkanin (má čisté ruce), dva prosycují korpus lodí a čtvrtý míchá pryskyřici po půl litrových odměrkách. Nelze si namíchat 10 kg pryskyřice, protože ta by chytla exotermickou reakci a vzplanula. Technologický postup se trochu liší od "plácání báboviček z písku" Že úplně nevíš, o co jde se dalo odhadnout z Tvé poznámky o poslední barevné vrstvě na Tvé lodi, protože ta Tvá poslední vrstva je ve skutečnosti vrstvou první! Loď se staví směrem dovnitř. Jinak mi můžeš poslat e-m na: zdenek~princ.name ať zbytečně neotravujeme ty které to nezajímá. S pozdravem Zdeněk Princ Reply
|
|_Re: identifikace lodí, kavol, 3/2/2023 6:57 PM mno, tolik teorie, a praxe je třeba taková, že spolužák zvládl postavit své první (a poslední) dvě lodě aniž by je zkazil jenom ve dvou s tehdejší přítelkyní a v důchodovém věku nyní ještě zdaleka není a rovněž bych si dovolil předpokládat, že takový oddíl má nějakou kontinuitu, a má-li na fotce na vleku samej laminát a projevil-li zájem o kopyto, tak o tom asi něco ví, notabene když bylo řečeno, že první loď není tovární ale baví mě, jak lze rozvést poznámku o poslední vrstvě - která bych navíc řekl, že rozhodně pomýlená není: na fotkách je to sice blbě vidět, ale zdá se mi, že vzor prosvítá skrze vrchní průhledné vrstvy, škrábance ho nijak nenarušují, takže skutečně nejde o první vrstvu v negativním kopytě  Reply
|
|_Re: identifikace lodí, zdeněk princ, 3/2/2023 8:46 PM Máš naprostou pravdu, ta první průhledná vrstva se se nazývá gel- coat a je tvořena z průhledné bezbarvé pryskyřičné vrstvy, která se buď nanáší nebo stříká, po ní se jako 1. vrstva dávala bavlněná dekorační látka.Většina výrobků se ale dělala a dělá z probarveného G-C. Dnes se používá průhledný G-C při používaní karbonových případně hybridních tkanin.Jinak si pod pojmem dobře zhotovená loď může každý představovat něco jiného.Před nedávnem jsem u jedné firmy která vyráběla technické lamináty viděl docela hezkou kanoi, a když jsem se ptal tak mi řekli že je to prototyp, ale že neví jestli to někdo bude chtít, protože má asi 45kg (byl zhotoven převážně ze skelné rohože ). Lodě které jsme většinou stavěli byly Vydry které na krámě měli uvedenou hmotnost 30 kg, a mi si je dělali do 25 kg váhy,Dnes při použití moderních Carbon-kevlar tkanin a použití vakua se turistická loď musí dát postavit dost pod 20 kg. To je ale vyváženo cenou. Já o nějaké indiánské kanoi uvažuji, mám vyhlédnuté kopyto ale náklady na materiál s epoxydovou pryskyřicí se budou podle předběžných odhadů pohybovat mezi 30 až 40 tis Kč. Takže si to nechávám až přestanu jezdit WW. S pozdravem Z.Princ. Reply
|
|_Re: identifikace lodí, kavol, 3/2/2023 10:22 PM mně se to jako gelcoat nejeví, zdá se mi, že tam semtam trčí nějaká vlákna, ale z fotky prd poznám, musel by se vyjádřit Goli navíc se mi nezdá, že by se v době výroby lodi (hádám, že v tomto tisíciletí to nebude ...) používal bezbarvý, to jsem snad nikdy na starší lodi neviděl, resp. viděl jsem spousty samodomo lodí, které o existenci něčeho jako gelcoat ani nezavadily (neříkám, že co jsem neviděl neexistuje, jen že se mi to nepozdává ;-) ) ale to je celkem jedno, prostě jsem se pobavil nad tím, jak to každý vidíme jinak; mít tu loď "v ruce", nebylo by sporu dotyčný to taky určitě měl do 30 kg, ale po těch letech fakt přesně nevím jo, říkal jsem si, že až budu velkej a bohatej, tak si taky nějakou superlehkou a superpevnou mrchu z moderních materiálů pořídím, ale než jsem se k tomu dostal, tak začal Chobotničák nabízet workshopy na dřevěnky, což mě zaujalo více, ale než jsem se mu přihlásil, tak to zas nabízet přestal ... a já si říkám, že je to nakonec dobře, že jsem se k tomu nedostal, co bych vlastně s novou lodí dělal, přece kvůli ní nevyřadím loď po tátovi, ještě mám svojí (i když tam jsem v pokušení ji odepsat, spravovat kýl už se mi nechce) a pro děcka jsem vyfasoval nejetou Vydru (a stejně si madam přála - a dostala - k narozkám paddleboard ...) Reply
|
|_Re: identifikace lodí, zdeněk princ, 3/2/2023 11:23 PM Asi jsi měl smůlu, já stavěl lodě s kamarády od 80 let minulého století a nikdy jsme loď bez G-C nestavěli. Akorát jsme to nejmenovali G-C, ale byla to Ch 104 zahuštěná Aerosilem (dovoz z Anglie, základní parametr byl 800 m2 /1g váhy ) který byl čirý, v nouzi se nahrazoval Siloxydem, který měl cca 250 m2 povrhu na 1 g váhy (vyráběný v Ústí nad Labem) a ten už nebyl průhledný ale bělavý.Používalo se to k zahuštění pryskyřice aby nestékala právě v G-C vrstvě.Já sám mám kromě lodí na WW Vydru z r 1981 na které mám již 3. dno, protože palubu dělal Sport Modřany z krásné zelené metalické pryskyřice z dovozu a ta byla vždy zachovalá, tak jsem odřízl zničené dno a nalaminoval nové.Poslední laminátovou kanoi jsem stavěl se synem před 15-ti lety aby také viděl jaká je pakárna stevět laminátovou loď a aby si nemyslel že je to stejné jako hoblovat polyethylen. Návrhy na výrobu forem na laminaci a návrhem výrobků z kompozitních plastů se zabývám dodnes, i když vlastní výrobu již nechávám mladším. Zajímá mne výroba drobnějších dílů z karbon kevlaru a vakuové technologie , dnes spíš jako důchodcovský koníček. S pozdravem Zdeněk Princ. Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Vladimír, 3/3/2023 1:37 PM  K této diskusi jsem přišel pozdě, no ale přece. Nějakou loď jsem postavil a myslím tedy, že o tom něco vím. Mimochodem nejlepší byla asi ta první, kterou jsem stavěl společně se slalomovým parťákem Frantou. Stavěli jsme ji z CHS 104 s absolutní svědomitostí a s absencí rutiny a byla nejen dobrá, ale i krásná. No ale dělali jsme i z epoxydu a s pravolevým dělením šlupek (spoj uprostřed půdorysu lodě). Taky s různými experimenty co se estetiky dotejče a tak dál. Něco se taky nepovedlo, ale to k tomu patří. Jednou jsem si třeba objednal speciální pryskyřici s Číny a ta mi sežrala separátor, takže loď jsme z kopyta (naštěstí bylo moje) dobývali ve dvou osm hodin nakonec i sekerou. Loď přežia, i když estetika šla do háje (byl to kevlar), kopyto ne. Od jisté doby jsem stavěl zásadně sám, loď za 30-35 hodin práce, podle toho jak to tuhlo a podmínek pracovitě. Zásada je všechno si předem připravit a rozvrhnout práci tak, abys ani chvilku nestál - něco tuhne, dělám tedy cos jiného. Když jsem třeba stavěl C1 Gutovku v Pardubicích, jsem jeden den odpooledne přijel, připravil dílnu, zatopil, přes noc dělal a druhý den už byl s hotovou lodí zase v Brně na oběd doma. Taky jsem napsal návod jak laminovat včetně vychytávek z praxe, o kterých se v knížkách nepíše (třeba jak vyzrát na slepy a tak). Jeden problém jsem ale poslední dobou nedokázal vyřešit - začala se mi na předgelu objevovat takzv. rakovina. To už jsem nedělal v dílně ale v chodbičce mezi krakorci v loděnici anebo pod holou oblohou. Odborníci říkali to i ono, aniž by to moc pomáhalo (teplota, vyhánění styrénu z kopyta během laminace atd). Možná to bylo i vlhkostí prostředí - v jedné malé profesionální laminovně zaměřené na laminaci letadlových dílů mi řekli, že třeba na podzim, kdy je vlhko, vůbec nedělají. Tož nevím, už nelaminuji. Jinak to kopyto by mohl být - jak říká Vojta - "pajcovanej Hartung" neboli PH3. Nejlepší deblovka klasického typu kterou jsem měl, radost jezdit, akorát se zařezávaly boky a hlavně nekamarádila s mými kotníky. Jednou jsem na ní jel Střelu a myslel jsem, že se zblázním. Jinak o laminování jsem kdysi na Raft napsal článek (raft.cz/clanek-chvala-laminovani-aneb-zachrante-stara-kopyta…), snad si ještě někdo vzpomene.  Reply
|
|_Re: identifikace lodí, zdeněk princ, 3/3/2023 7:52 PM Ahoj Vladimíre, přečetl jsem si Tvůj článek tehdy a dnes podruhé. Stříká z něj nostalgie se smutkem časů dávno minulých které z jedné strany stáli za h..... z druhé ale to byly svazky lidí se stejnými zájmy a s důvěrou ve druhé. Proto jsme mohli v Rumunsku volit zástupce Národní fronty místo na konzulátu v Bukurešti do vlastní volební urny kterou se stal večerní táborák. A nikdo to neprásk přestože nás tam byl celý autobus lidí z různých oddílů.To dneska už pravda není lidi přestože brečí jak jsou chudí tak postavit si loď nikdo nechce, je to práce a ta smrdí (nejen obrazně).Kdysi se na akce jezdilo autobusy (Blanice, Hamerák,Jizery, a pro pamětníky ještě např. Konopišťský potok a i Studená Vltava, vše VTJZ). Dneska parkoviště praskají ve švech a v každém osobáku maximálně dvě osoby a loď si nejraději půjčí, přece se nepotáhnou se svoji.... . Proto si myslím že doba stavby lodí je pryč stejně jako doba lovců mamutů. Když v roce 2002 nám voda zničila loděnici tak první co jsem zachraňoval byly kopyta která mám dodnes uskladněná na chalupě.Takže mám Vydru, C2 Bohémku kajak Prijon a C1 JaPe. Sice mi tam překáží ale nostalgie je prevít a tak je budou nuceni vyhodit až mí dědicové. S pozdravem Z.Princ Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Chobotnice, 3/4/2023 7:59 PM  Tento týden jsem se poprvé úspěšně pustil (ano, já to nikdy nedělal a loď už vůbec ne) do výroby laminátovejch dílů, co půjdou někam do Mexika. Shodou okolností a vývoje se zakázka z úplně jiný vyvinula v tuto. Po nezdarech jsem zcela zanechal hokuspokusů s PVA. To býval můj kámen úrazu. Slep výrobku a formy svědomitě ošetřený PVA držel dohromady jako máloco. Teď používám Oskar´s remoulding paste. Formu prohnu, v celym tom lupne a je to venku. Dělám koule, po třetinách. A když nechám tu formu někde v klidu jako misku, fakt se tam asi hromaděj ty těžký páry styrenu a na dně tý misky tvořený formou to netuhne. Jinak pregel mám orig bílej od Havlů a jede to hezky a bez chyb. Pakárna teď byla jen že jak jsem žil v tom, že dnes už je urychlovač přimíchanej v pryskyřici standardně, kulivá něčemu, taxem vobjednal pryskyřici a iniciátor a pak se divil, proč to vytvrdlo i za 24 hodin jen do gumova. Po zjištění vomylu jsem rychle vobjednával urychlovač a mezitim zdělával zbytek starý prysky z urychlovačem a prysku z drogerie narychlo koupenou. Pak už jsem dokázal za jeden den udělat i pět rund z jedný formy. Jináč formy mám e-poxidový a modely jsem tisknul na 3D tiskárně. Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Goli, 3/6/2023 3:58 PM Kluci, díky za informace a pěkné a zábavné i poučné čtení. O stavbě fakt moc nevím. nikdy jsem to nedělal, maximálně jsem nalepil nějakou záplatu. Tu Bohemku stavěl můj táta s kamarády tak před čtyřiceti lety, údajně ve vypuštěném (a dlouhodobě nepoužívaném) bazénu v žižkovských lázních, kde táta dělal topiče. Já na ní pak jen strávil mládí a dospívání. Postavili si jich takto několik, s barevnou látkou dvě. Tuto kostičkovou a pak ještě "kytičkovou". Co se povrchu lodě týče, je na palubě (shora) hladká pevná vrstva (asi) pryskyřice/GC nebo kýho výra, pak vzorovaná látka a následně sklo. Z paluby žádná vlákna nekoukají, je hladká jak dětská... Vy víte co :). K oddílu: chodí tam moji kluci, sám k němu jinou vazbu nemám. Na vodu jezdím celý život, ale už roky na plastu. Ty lodě jsme tam vezli právě od táty, byly jeho a kamarádů, oddílu je darovali. Ale v oddíle je kluk, který má kopyto na vydru a sen si loď postavit. Proto jsem se ptal na kopyto Bohemky, třeba by to časem dal :) Každopádně fakt díky za všechno, co jste k tomu napsali, dýchla na mě nostalgie, vzpomínky a hezky se to čte :) Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Vladimír, 3/7/2023 12:03 AM Ahoj Goli, taky jsem byl kluk s mnoha touhami. Nabízím se tomu klukovi jako parťák pro stavbu vytouženého debla, naučím ho to. Teda pokud se domluvíme na termínu a organizaci, což by nemusel být problém. Pochopitelně za to nic nechcu. Další mejlem na vhejtmanek~centrum.cz. Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Chobotnice, 3/4/2023 8:15 PM Hm, c tý firmy mi nabízeli volná kapacity a profilovali se jako firma na high-end kompozity (snad blbě nepomlouvám nějaký kolegy, proklatě). Paxem viděl fotky tý lodě a na tom bylo zoufale vidět, jak to dělal někdo, kdo o lodích asi ví pramálo. Zejména když se podívám na soudobou produkci firem za mořem, který valej high-endový kompozitový lodě. We-no-nah prej dělá ročně 10.000 kevlarovejch kanoí a nestíhaj vykrejvat poptávku. Plus jsou tam firmy co dělaj nádherný lodě z různejch jinejch kompozitů. Tady se zamrzlo u toho, že turistická laminátka je Vydra z toho nejsprostšího polyesteru co praskne na prvnim šutru. Reply
|
|_Re: identifikace lodí, zdeněk princ, 3/5/2023 6:14 PM Separátory jsou dnes samostatný vědní obor. Je rozmanité množství materiálu na formy a i na výrobky. Každá variace materiálu forma -výrobek - teplota vytvrzování chce svůj separátor. Pro běžné práce se používají dvoustupňová separace kde základ tvoří voskotvorný separátor (Oskar což je pasta tvořené hlavně Karnaubským voskem a rozpouštědlem ) .U nás v loděnici jsme používali Karnaub rozpuštěný v horkém toluenu, což je samo osobě riskantní záležitost. Ovšem po rozleštění vosku se stávalo že pryskyřice, kterou se dělal Gel- coat na vosku nedržela a stékala (jako každá kapalina na jakémkoliv vosku). Proto se jako druhá vrstva používal roztok PVAl (ne PVAc, což je polyvinyl acetát a to je lepidlo. Někteří šikulové si nevšimli že jedno mělo malé l a druhé malé c) s vodou , lihem a smáčedlem.Tento nátěr zajišťoval po dokonalém zaschnutí že pryskyřice zůstala na bocích a nestékala. Pokud si někdo koho jsem neznal chtěl postavit loď z našeho kopyta, tak jsem mu ho osobně naseparoval.To nám zaručilo že jsme nikdy nemuseli vysekávat loď z formy.Použít samostatně separaci PVAl lze na starém kopytě,které již bylo mnohokráte seperováno vosky. U nového je dost velká pravděpodobnost zničení. V současné době používám Oskars M 700/C a "separátor PVA - natírací", které prodává Havel composites i v menším balení. Volba separačních systémů je klíčová nejen na kvalitu výrobku ale také na životnost formy.Vrstvička PVA vždy zůstala na lodi a chránila skořepinu před ušpiněním ale před lepením sedaček nebo pásky se musela odstranit (umýt odbrousit), jinak se to ve vodě rozpustilo a vodák z lodi vypadl ze sedačkou na zadku. ... To by tak asi mohlo být všechno základní o separaci. S pozdravem Z.Princ Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Vladimír, 3/5/2023 8:48 PM Koukám, že kolega je Znalec. Já měl laminovací vrchol v dobách, kdy všechny tyto matroše ještě nebyly a my začínali i končili na kombinaci důkladně rozleštěné pasty na parkety a následného detailního vytření do kříže lihovým PVA. Nikdy se nic nepřilepilo (ta čínská pryskyřice byl pozdní exces) a dík tomu, že jsme tyto zdánlivě otravné přípravy dělali vskutku pečlivě, neodrazilo se to ani na kvalitě povrchu lodě (čím víc PVA tím lepší povrch je krutý omyl). Gelcoaty jsem nikdy neměl rád a předgel dělal s laminovací pryskyřice -ve dvou vrstvách, přičemž na druhou jsme přikládali první vrstvu plátna když ještě byla ve stádiu pozdního gelu. Člověk jej ovšem nesměl strhnout, což se časem naučil, Jinak jsme se naučili využívat reakčního tepla tak, aby teplo první vrstvy hnalo reakci ve vrstvě druhé atd. Což chtělo určitý grif a pevné nervy. Zajímavá práce byla s epoxydem, tuším 112 nebo tak nějak, prostě ty socialistické kilové pixle tuhého epoxydu. Zahřívali jsme je ve vodní lázni na 50 stupňů a člověk musel makat, aby prosytil sklo dřív, než epoxyd v chladné formě opět ztuhne. Zahřát míň anebo prohrád závod s časem znamenalo váhu (a spotřebu) navíc, zahřát víc naopak reakci jako v Černobylu. Krásnou vzpomínku mám na laminování, když jsme s parťákem (a soupeřem) Frantou stavěli dva singly (slalomáky Prijony vertikálně dělené), jeden červený a druhý modrý. Bydlel jsem tehdy v zařízeném bytě na velké faře a pro tuto akci jsme využili dobu, kdy manželka odjela na týden pryč. Všechny podlahy jsme pokryli igelity, zatopili aby to schlo a dali se do díla. Bylo to strašné, protože jak odkapává pryskyřice, igelity se nám lepily na nohy a my chodili s obrovskými koulemi igelitu na nohou. Protože jsme nevětrali (bylo to v zimě), bylo tam ovzduší jak v morně, takže parťák jednou omdlel a scíply nám andulky. No ale dílo se podařilo a lodě byly krásné a dobré. Inu, mladost - radost.  Reply
|
|_Re: identifikace lodí, zdeněk princ, 3/5/2023 9:36 PM Já jsem s kamarády stavěl 5 kajaků z zimě v kotelně Krajského domu pionýrů v ČB. Museli jsme to udělat přes víkend abychom neomezili provoz kroužků KDPM. V pondělí ráno hygienik zakázal provoz domu do doby než to vyvětrá (asi týden). Inu začátky jsou těžké.....Z.P. Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Vladimír, 3/5/2023 10:47 PM Jak říkám, mladost - radost. Když jsem (nejraději) stavěl sám a pokládal jsem předem pečlivě nastříhané plátno, dělaly mi na druhé straně formy parťáka kolíčky na prádlo. Měl jsem je pojmenované - Petr, Pavel (nezaměňovat s příštím prezidentem), Oskar, Máňa. Když nedržely, dalo se jim i osobně nadávat. Vzduch v laminovně byl kapitolou sama pro sebe. Ovšem i se zpožděním - zde neplatilo nenápadně. I po delším čase to šlo vrchem i spodem. Další kapitola vousy (teda, já je mám) a vlasy. Zvlášť při laminování slepů. Znám kamarády, kteří si na hlavu dávali igeliťák s vystřiženými dírami na oči a nos jako Kukluxklan. Fenomén měření času. Ne hodinky, ale hladina pryskyřice v kanystru. Když zbývaly tak dva litry, bylo okolo čtyřech hodin ráno. Duchovní zážitek. Stavělo-li se přes noc, svítání zastihlo práci ve fázi dokončení slepů. Člověk vyšel před dílnu, podivil se, že vychází slunce a zároveň s téměř hotovou lodí za zády prožil, že je svědkem zrodu něčeho nového. A po poezii próza - člověk měl novou loď a nastala otázka, kam (tedy, na jaký krakorec) s ní. Většinou musel nějakou starší loď prodat (to se k mé žalosti stalo i té PH3 deblovce) anebo na nějaké drsné vodě zbytnou loď rozmlátit. I když... ... ten můj tehdejší parťák Franta byl zapřisáhlý zachránce čehokoliv, co voda brala. Potřeboval jsem se zbavit staré deblovky a tak jsem ji půjčil kamarádům, kteří měli odvahu ale ne moc zkušeností, na splutí Lomnického potoka. Očekávání se naplnila, v dálce proti proudu jsem viděl, jak se loď i s posádkou v peřejích převrací a když pak kolem mne opuštěná proplula, vzdal jsem jí v duchu i gestem poslední čest. To jsem však nevěděl, že pode mnou po proudu je Franta, který se po ní vrhne a zachrání ji. Ovšem bez špic (byl to slalomový Hartung 1972) a dalšího vybavení. Holt - osud její čestnou smrt nechtěl. Špice jsem vycpal starýma ponožkama a dolaminoval, ze slalomky se stala polokrytka, prožil na ní moc pěkných chvil s jednou krásnou slečnou a její další místo na krakorci bylo opravdu čestné! Když jsem ji po létech definitivně likvidoval (masakr motorovou pilou), rvalo mi to srdce.  Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Vojta, 3/6/2023 4:47 PM Dyž jste se tak krásně rozpovídali... začínám asi taky období, kdy vzpomínání začne překrývat objevování... pár perliček. Vždycky jsem toužil pro nehezky barevných lodích. Jednou jsme stavěli novýho Lettmanna (debla) a vybral jsem si krásnou malachitovou zelenou, samozřejmě barvivo malachitová zeleň. Dno dávno tvrdý, a paluba, kde jsme natřeli malachitovej předgel hnedjak zavadnul tak udělali palubu a ono to ne a ne vytvrdnout. Za 14 dní jsme palubu srolovali a vyhodili. Ony totiž sloučeniny mědi brání reakci polyesteru (jak jsme zjistili až posléze). A druhá fajnovost kamarád stavěl singla, "Červenku" a sehnal zadarmo lubrikovanou tkaninu (což ovšem nevěděl). Postavená loď krásná, ale byla porézní (něžně tekla). Tak vymyslel, že natuží kilo polyesteru vyleje do singla a budeme s nim různě vexlovat, aby se polyester rozlil po dně a utěsnil ho. Jenže to "přetužil" a jak to vylil do lodi, tak to hned zatvrdlo a uprostřed měl takovej pryskyřičnej pyj. Už ani nevím co s tím pak provedl, ale brzo stavěl znova. Ono střihů, techonolgií na kýl, slepy a dalších vychytávek byla spousta a v tý době, kdy šla kanoe postavit za pětikilo nás to snad i bavilo. Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Chobotnice, 3/7/2023 1:54 AM Sloučeniny mědí působěj i na epoxid. A to jsem nevěděl v mejch začátkách, když v divadle jsem vyrobil jako super rychlovku nějakou maketu (já nikdá nedělal nic dovopravdy, furt jen makety) bronzový desky s písmenkama. Polystyrenový pochopitelně. A prté nebylo času nazbyt, tak jako finiš jsem to zatáh epoxidem. A prté byl fakt kvalt, namíchal jsem do toho epoxidu tmavě hnědej pigment a - bronzovej prášek. Pokochal jsem se krásnym výsledkem a vzkázal těm, který byvilo chodit do práce v době, kdy se má ještě spát, že ať tu desku vemou a nainstalujou. Pozdní ráno, když semse milostivě dovalil do práce, tak mně čekal rozzuřenej mančaft a prej co to je za hrůzu. Epouš vydvrd, ale zůstal lepkavej jak mucholapka. Vteřina přemejšlení, žárovička, popad jsem desku za spodek, vodběh na dílnu a za deset minut ji přines nelepivou. Kouzla a čáry prej a kolegové ze mně mámili, jak jsem tak rychle ten průser zahladil. No neřek jsem jim, že jsem to rychle přeblafnul naředěnym lakem a vysušil horkovzduškou, což teda mucholapku překryl nelepivej film. Natáčení bylo zachráněný a muj guru v druhym divadle mi vynadal, že prej to je přece stará vesta, že s bronzem epouš nevytvrdne. Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Chobotnice, 3/6/2023 2:50 PM Nevim, esi je to tim gelcoatem, nebo esi to má starej Oskar tak zmáklý, ale mně to čůrky ani kapky na tom nedělá. Což dřív dělávalo. Zato pokus s mojí pastou co mám na dřevěný pádla, což je 3 díly fčelího vosku a 1 díl karnaubrskýho v terpentýnu (mnohem lepší a zajímavější aroma než toulén) no prostě to bylo moc měkký a lepivý. Toulén mi připomněl moje začátky na volný noze a seznamování se s místními obchody. Potřeboval jsem cosi laminovat nebo co. Jel jsem do místních barvů laků a na otázku zda mám přání jsem odvětil "Je pátek, bude víkend. Co s víkendem - dejte mi prosím litrovku acetonu." Dámám z toho nějak lezly voči z důlků, páč tady čichací subkultura v našem kraji neni.  Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Vladimír, 3/6/2023 11:49 PM No já měl s toluenem onačejší zážitky. Software - když jsme jím ředili epoxyd. Ředili jsme tak úspěšně, že nám na stavbu deblovky stačila tak tři kila epoxydu (+ X litrů toluenu). Loď byla vskutku lehká, ale díra se v ní udělala kdykoliv se dostala na tři metry k šutru. Spluli jsme na ní kus řeky Loučky než jsme se asi v polovině cesty shodli, že po několika kontaktech s kamenitým řečištěm nemá smysl dále pokračovat. Hardware bylo drsnější, stavěl jsem v zimě v dílně na loděnici přes noc epoxydového singla a pochopitelně ředil toluenem. (střih) Probudil jsem se zimou, seděl jsem na židli, kamna vyhaslá, v ústech pachuť jako po olovu a bolest hlavy a za dveřmi šedé ráno. Ranní šalinou jsem jel domů, patrně zdrchaný a postavbově zmačkaný, toluenový odér v každém výdechu, Bože, kolik já vyslech komentářů z úst dělnické třídy jedoucí do práce o feťácích atakdál,.. No ale, dokud nás to vzpomínání na stavbu lodí baví, důležitý byl taky výběr skla. Jednou jsem si chtěl postavit superloď a tak si objednal třistapadesátku místo jako obvykle v Koralu Tišnov u jedné renomované firmy. Třistapadesátka přišla, ovšem místo obvyklé textury to byla jemňoučká tkanina jemné textury. Chytl jsem paniku a abych dosáhl pevnosti šlupek, dal jsem místo obvyklých tří vrstev sedm. Pevnosti se dosáhlo, ale ta váha! První řeka co jsem na ní jel byl Vorderrhein, kde jsou celkem vlny a loď je projížděla po přísné horizontále přímo, aniž by kteroukoliv vlnu vyhoupla. Prorážení vln nebylo příjemné a řídit loď byla dřina. Od té doby jsem si sklo vždy v laminovně osobně vybral. To kamarádi stavěli slalomovou deblovku z dvoustovky a dodrželi počet vrstev. Loď kopírovala vodní terén a říkali jsme jí Anakonda. Vono z toho i předešlého platí, že nejlepší je vybrat si matroš na stavbu lodě v laminovně osobně a sám. Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Chobotnice, 3/7/2023 2:01 AM A to neřešíš čirost a šířku, jako na Cedrofkách. Koupil jsem se štěstim kepr 160ku v 160 šířce a teď kolegové nadávaj, že další neni a nebude, prté prej to výrobcovi blbe leze strojem v tý šířce. Jo je, z Německa, několikanásobně dražší. Noa na dno cedrovek se dává druhá vrstva, kulivá vodolnosti. Posledně jsem vzal nějakou tkaninu 160, nebo 200, ale hodně řídce tkanou (to je ten údaj DTEX, kterej vypovídá vo tom, jak ta tkanina vypadá.) Tak jsem to dal na loď jako druhou vrstvu, mokrý do mokrýho a hele - vona ta tkanina i po prosycení zustávala brutálně mlíčná a bylo tam vidět každý vlákno. Tak dolu, sundat a rychle tam dát z tý široký role. Do toho pochopitelně stres, bubliny atd. Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Střelec, 3/7/2023 6:34 AM Vrátil bych se k barevnosti - občas jsem v hluboké minulosti potkal lodě v maskáčovém provedení - většinou jako nátěr, ale jednou i jako materiál vrchní vrstvy. Pro táboření na divoko má taková povrchovka samozřejmě svůj význam. Vzorky byly různé - dubový list, klasika celta, skvrny jak se to povedlo a v tom jednom speciálním případě dokonale provedené lozenge (vzor ze šestiúhelníků, používaný za císaře pána na letadla). Bohužel - na plastu ani gumě nátěry nedrží, i když by se maskáč často hodil. Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Chobotnice, 3/7/2023 8:13 PM Asi jezdim do málo drsnejch končin, tábořim jen na divoko vč. Chko, krom Cedrofky s bílou hudsoňbejkou a nikdo mi nic. Teda pravda že se moc nesoustředim na nějaký vopulentní vytábořování... Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Vladimír, 3/7/2023 10:13 PM Tož jsme se konečně dostali k barvě, že. Fantastické byly verzálové práškové barvy, kdysi mi jich tata (chemik) dal sadu, ale od té doby jsou dávno pryč. Pak jsem používal tiskařské, mezi tiskaři jsou fandové a dokázali mi namíchat jakýkoliv RAL. Je úžasné domlouvat se s tiskařem a vidět, jakými kouzly dokáže vyrobit odstín tvých snů. No a poslední dobou mi je míchali i v laminovně, dle RALu, přímo do pryskyřice. To už pak to laminování není žádné umění, barva je daná bez jakékoliv laminátníkovy intuice a tvůrčí chemie (a štěstí). Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Střelec, 3/9/2023 12:21 PM Jezdíš v místech, kde není téměř nepřetržité pobřežní osídlení, ani profi práskači vyškolení ještě pohraniční stráží. Navíc cedrofky mají splývavou barvu a ani bílá není tak nápadná, jako hráškově zelená. Navíc bílé bývají i "odložené" pramice a různý naplavený svinstvo, takže se při pohledu z větší vzdálenosti ztratí. I běžná červená v noci "nesvítí" do dáli tolik, jako různé jasné žluté, žlutozelené a světlejší zelené (hrášková zeleň) odstíny. Dobrá je i střední a tmavší modrá, v noci se jeví jako šedá. Reply
|
|_Re: identifikace lodí, zdeněk princ, 3/7/2023 10:54 PM Ahoj, před lety jsem potřeboval zavěsit strop na ocelové kotvy M 30 dlouhé asi 0,8m. Problém byl v betonu do kterého jsem to věšel. Ten byl velmi porézní a místy v něm chyběl cement a byly tam jen nasypané oblázky.Poprosil jsem o radu Karla Dolečka , který byl také pražským vodákem, dost publikoval včetně kilometráží. Karel měl firmu ve které pracoval s různými epox systémy ve stavebnictví. Potřeboval jsem penetrovat beton aby se spojil s eprosinovými kotvami.Té penetrace jsem spotřeboval asi 10 kg.A teď proč to vlastně píšu. dostal jsem od p. Dolečka doporučení jak ředit epoxid (1200). Množství smíchat s tužidlem, počkat cca 10 minut až se zreagují pryskyřice a tužidlo a teprve potom naředit nikoliv C 6000 ale čistým acetonem. Pokud se tam naleje aceton před tvrdidlem tak se to nevytvrdí ! Potom jsem tam naplnil epoxydovou kotvu a hydraulickým heverem zatlačil závitové tyče. vše dokonale vytrdilo a dodnes kotvy nesou několika tunový betonový strop.Z mých dřívějších pokusů se ředěním epoxidu jsem měl docela strach protože mi to nikdy dokonale nevytrdlo.Toto řešení se ukázalo jako vynikající, ale je třeba dát pozor a nepřehnat množství acetonu. Přece jenom E 1200 je lepidlo a nikdo z něj ředěním dobrou laminační pryskyřici neudělá. s pozdravem Z.P. Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Vladimír, 3/8/2023 11:46 AM Ahoj, epoxy jsme ředili toluenem a ne acetonem - aceton ředí polyester. A vytvrdlo vždy bezvadně, problém mohl být v přehnaném rozředění laminační směsi, kdy tolen ze směsi vyprchal a skutečného epoxydu v ní zbylo na prosycení málo. Reply
|
|_Re: identifikace lodí, Misa, 3/9/2024 11:45 AM Dobrý den, my bychom se potřebovali zbavit lodniho kopyta, kdybyste mel jeste zajem. Bialkova Reply
|