| Diskuse nad tématem |
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, ladous, 2/7/2022 10:18 AM  Hlavně jsem typický solární jezdec, kterého myšlenka ráchání se ve studené vodě v neoprenu mimo letní měsíce nějak neláká, třebaže bych právě od podzimu do jara měl na takové vodácké radovánky času dost a s jinými zájmy by se to netlouklo, což se o období od jara do podzimu říci nedá. Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, Pepura, 2/7/2022 8:43 AM  jasně, málokdo jezdí delší denní úseky, to jen na zdejších stránkách to tak vypadá :-) Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, ladous, 2/6/2022 4:03 PM Ještě jsem si vzpomněl, že moje máma začala s kamarádkami podobného věku jezdit až po padesátce a na prahu třicítky se s kolegy z práce přidal i mladší brácha. Přestože jsme vodácká rodina nikdy nebyli, pozvolna se jí stáváme. Ovšem každý z nás jezdí nezávisle na druhém. Jednou jsem sice z nouze s mámou vyrazil, ale nebylo to ono, neb na úsek z V. Brodu do Boršova nad Vltavou měli asi 5 dnů - sám to jezdím max. za tři. Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, ladous, 2/5/2022 6:35 PM Na tekoucí vodu jsem poprvé usedl ve svých 22 letech v roce 2007, kdy se na rozlučce se spolužáky z VOŠ jeden zmínil, že v půlce léta jede na raftu Vltavu z V. Brodu a že by se jim jeden pádlující ještě hodil. A tak jsme na raftu za několik dnů spluli Vltavu až někam na Dlouhou louku v Č. Budějovicích, jelikož nám tehdy v půjčovně neřekli, že by bylo dobré v Boršově nad Vltavou končit... Za rok jsme přizvali další bývalé spolužáky a jeli na půjčeném raftu znovu. Jelikož je to zaujalo, krátce po návratu jsem pořídil bazarový raft s vizí, že budeme jezdit co dva týdny, k čemuž pochopitelně nedošlo. Časem jsem lodní flotilu doplnil o uzavřenou vertexku, která byla prakticky za odvoz. Po pokusu o nalodění se na zahradě přišla na řadu pila a paluba šla pryč, takže jsme ještě asi 5 let v létě na víkend vyrazili na Vltavu, Berounku, Otavu apod. v sestavě raft a tento laminátový zázrak, až šel raft z domu a když je potřeba, pár kanoí si půjčíme a jedeme. S ohledem na logistiku i ta vertexka zpravidla zůstává doma a půjčuju si kanoi i pro sebe. Nejčastěji Pálavu, přijde mi pohodlnější. O stabilitě nemluvě. Po 15 letech jsem to dopracoval zhruba tam, že v lepším případě vyrazím na dva víkendy v roce, a to zásadně v létě. Ponejvíce s cizími lidmi (klidně i přes cestovku), jelikož moji bývalí spolupádlující nemají moc času a hlavně se jim nechce tolik pádlovat. Plánuji "přesedlat" na paddleboard, jelikož mi pro jednoho přijde ve chvíli, kdy si nechci nic začínat s kajakem, na přenos praktičtější než kanoe. Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, Vaca, 1/20/2022 11:30 AM  Ano úplně dědičné to není s otcovy strany jezdil jen on ale s mámina strana to bylo jiná bábi byla z šesti a všichni jezdily ale hlavně závodně slalom/sjez a něco motoráky co vím tak turistění se věnoval jen báby s dědou a to jen tak že měly orlici a fungovaly jako doprovod při letních přípravách omladiny. U mě to nebylo nijak natruc ale chybělo jakékoliv postrčení věřím že kdyby mě v 10 postrčily tak jsem závodil v oddíle. Místo toho jsem si čuchl na táboře k pionýru a přidal se k nim a do 14 jezdil na tábory a víkendy do lesa. Naštěstí to už to bylo v devadesátkách takže zmizela politická agytka a zůstal takový skaut light alespoň u nás. Reply
|
Jak se stalo, že jezdím vodu, river: Sázava, Zdeněk, 1/19/2022 4:27 PM Jsem toulavej. Přesouvám se z bodu A do bodu B mokrou cestou na turistických kánoích. Sedím a jedu, kolem to pěkně šplouchá a šumí, svítíčko sluní, tráva roste, ptáci zpívají, ovádi bzučí, vítr v zádech, vítr všude, buřina, průtrž mračen, kroupy bubnující o loď, sněhové vločky se jen sypou, duha. V mém daleko širokém příbuzenstvu žádný vodák, okopávačů mrkve a kosičů trávy požehnaně. Bod A se nachází pokud možno nejblíže prameni či je to soutok, bod B je ústí toku. Vše mezi bodem A a B je fajn poznat, překonat a vidět. Aspoň jednou. Jsem zvědavej. Na vodu je dobré se dostat aspoň jednou za měsíc a ukojit touhu. Nikoliv všechny toky tečou celoročně. Vše, co teče doma, je za humny a dá se zvládnout i v omezeném čase. Více km napádluji, když pluji sám. Ne každý rád štreky, s hltáním kilometrů to nemá nic společného. Společnost vítám, sdílení zážitků je příjemný pocit. Aspoň dvě auta šetří čas a řeší destinace, kde veřejná doprava není. Vodáčtí kamarádi a auto je nutnost. Nemám podmínky a většinou se nebojím. Vše padesát na padesát vynechám. Zneschopnit se si nemohu dovolit. Nemít podmínky je přijímáno s rozpaky. Kajak nejezdím, otevřená kánoe 8,8 angl. stop dlouhá do jisté míry kompenzuje výhody kajaku na divoké vodě, na tekoucí a zapadané předčí. Toulat se krajinou (nebo pod krajinou) na kole, koloběžce, koni, běžkách, pěšky, dopravou, kombinovaně je fajn. Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, Pepura, 1/19/2022 2:40 PM u nás se rozhodně dědí - mám mezi předky ještě dědu (vyhrál kdysi Budějice-Praha) a dceru u vodních skautů, strávila předminulé jaro v loděnici stavbou opravdické laminátové pramice. A syn taky umí zabrat, jel Stvořidla na kajaku, zatímco matka tam dělala ostudu. Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, Chobotnice, 1/19/2022 2:17 PM  O prázdninách jsem si dal za den v rámci dovolený ve vzdálenejch krajích Znojmo - Lysohlávky, nebo jak se to tam jmenuje. Krásná řeka a kochačka. A vtipný je tam to opakovaný přejíždění hranice. Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, Vaca, 1/18/2022 5:15 PM Jo tenhle problém mám taky všude čtu jak je vltava málem na týden a já ji jel jednou necelý dva dny a letos po druhý jsme končili v boršově třetí den dopoledne ale jen proto že první den jsme vyjížděly ve 2 odpoledne a jely jsme ve třech každej na jedné lodi a kámoš na tom seděl poprvé Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, Pepura, 1/18/2022 2:38 PM S tím Boršovem, druhý den v poledne, to je dobrá historka..... Já jsem taky za magora, z Ústí do Hřenska za pár hodin.... No copak můžu za to, že bylo dost vody a že cestou nezevlujem? Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, Vojta, 1/18/2022 11:54 AM Na tom něco je, mně se vždycky líbily sporty, "kdy sedím a jedu"... Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, žralok, 1/18/2022 10:01 AM  Prostě na čundr , ale nemusíš šlapat pěšky a nosit bágl na zádech .Takže za to vlastně může lenost . Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, Pepura, 1/17/2022 3:13 PM jak bych mohla jinak :-) Táta Petar sem píše články, takže na vodu jezdím už odmalička (jako vážně odmalička, pamatuju si spaní po obědě na verandě chaty, kde ve všední den nikdo nebyl). Taky si vzpomínám na vysokánské kopřivy na Mastníku (až nad hlavu), myslím, že do školy jsem ještě nechodila. Taky jak jsem se na tábořišti kdesi pod jezem rozhodla, že vstanu se svítáním a prudila celou rodinu (spávala jsme jako nejmenší v apsidě) www.raft.cz/Clanek-Zelivka-pre...Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, kavol, 1/19/2022 12:45 PM myslímže na takovéto téma jsme tady už odpovídali, ale co už ... zaujalo mě, že voda se moc nedědí, skoro jako bysme tu byli s Pepurou vyjímky - teda ještě Vaca píše o rodičích závodnících, ale takovým stylem, jako by se na vodě plácal vlastně jim navzdory, a Klára tomu s otcem vodákem nasazuje korunu :-) jako rodina jsme jezdili odjakživa, nadšení u máti sice nebylo tak silné jako u táty, nicméně když jsem trošku odrostl, v rámci dělení dovolené, které bylo jaksi méně než prázdnin, se mnou byla i sama (táta samozřejmě taky) dětskej kajak jsem měl v pěti letech, chvíli jsem i chodil do oddílu, ale jaksi nejsem ten typ, co by bral sporty nějak vážně - využití lodi ve Žralokově stylu, že jsem na vandru, kde se nemusím tahat s pinglem na zádech, mi sedí víc tedy rád si dám i něco sportovnějšího, ale honění adrenalínu mi nic neříká; dám konkrétní příklad: při výpravě na Salzu si ji dávám minimálně od přehrady, už se poštěstilo až z Gusswerku do Wildalpenu, a druhej den až dolů do posledního kempu nebo i k mostu - zatímco jiní nadšenci tam za víkend sdrhnou pětkrát-šestkrát dokola soutěsku, no tak to by mě mohlo ... s tím taky souvisí, že na vodu jezdím s někým, pokecat si u pivka a tak, jako když jde na vandr parta, sólo akce mě nelákají, protože si neužívám dostatečně vodu samotnou (ač pár jsem jich dal též) krom rodiny, párkrát jsem byl na táboře v Kramolíně, tam se samozřejmě otročilo po přehradě, v Mrákotíně bylo na rybníce taky pár kánoí ... na vlastní pěst (resp. s partou) jsem byl na vodě poprvý v sedmnácti, pár let se jezdilo pravidelně, dokonce se dvěma partama, pak někdo odpadl a zbytek se sloučil do jedný, a pak se to rozpadlo úplně následovalo několik let krizovek, kdy jsem třeba ani na letní vodě nebyl, ale postupně jsem nabral kontakty, tu jsem se někde přidal, tam jsem pomohl něco zorganizovat, takže v poslední době jsem myslel, že mám vyřešeno, než do toho zase hodil vidle covid ... takže vloni aby vůbec byla letní voda, tak jsem jel jen sám s děckama (a musím říct, že i s psicí, aby to Kláře nebylo líto ;-)), na takovou zkrácenou jen pár dní po Moravě z Postřelmova do Olomouce čímž se dostávám k tý další generaci v rodině - opět odjakživa, resp. od 8 měsíců starší a od 10 měsíců mladší (mínus čtyři v břiše nepočítám :-p) vloni jsem vyzískal od kamaráda Vydru, takže mají jakože vlastní loď (ač samostatné ježdění si vyzkoušely už dávno[*]), a brzo asi budeme muset flotilu ještě rozšířit ... [*] tady musím zmínit, že si můžem podat ruce s těmi "magory" - 49,2 km Znojmo-Jevišovka si odpádlovaly s pozdním startem v sobotu a brzkým koncem v neděli, zatímco jiní se od pátku sotva dostali do Hevlína, či dokonce jen do Hrádku (a mě u toho umíraly záda ze singlování Baraky) ... a to se rozhodně za hltače kilometrů nepovažujem, viz výše, na pohodu jako ten vandr Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, Klára, 1/19/2022 8:29 AM Prakticky teď co jsem se před pár lety až dostala na paddleboard a kajak, hledala jsem vhodný sport, co se dá dělat v Praze, dá se dělat individuálně a ne davově a ideálně při něm nebudu splavená jako kůň. Zároveň bylo podmínkou, že se mnou bude pes, který rozhodně není nijak nadšený sportovec, zato miluje všechny dopravní prostředky. Reálně jsem tedy začala takto jezdit až takřka ve středním věku. Paradoxně můj otec je takový ten skalní vodák tělem i duší, prakticky srostlý s kanoí. Díky tomu zamlada na vodu s ním jezdila i mamka, i když bych neřekla, že ta byla až tak zarytým vodákem, spíš takový ten model háčka ala Svatební cesta do Jiljí. Přitom mne NIKDY s sebou na vodu nevzali. Teprve nedávno jsem se dozvěděla zajímavou historku. To když otec přesvědčil mamku, že bude skvělý nápad sjet si Otavu hezky od Čeňkovy pily, akorát vynechal fakt, že je jaksi rozvodněná. Vesele máti naložil a vyjel, i když na něj řvali ze břehu hasiči, že je magor, a máma taky protestovala. Jejich bouřlivá plavba definitivně skončila na jednom z jezů, kde je to definitivně smetlo tak důkladně, je byla kánoe vejpůl. Otec sice přežil jez, ale myslím, že rozzuřená mamka mu dala zabrat víc. Asi z ní sršely blesky, protože ji nakonec vezl někam do města, kde jí sháněl kadeřníka, kterého si vydupala:-D V tu dobu ještě neměl páru, že je těhotná. Takže jsem tam tak trochu byla. Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, Jabberwocky, 1/19/2022 12:05 AM  První letmý kontakt jsem prodělal v hlubokých 80. letech na pionýráku u Soukeníku (tatík pracoval v ČKD), odkud jsme jezdili na pramicích … kam vlastně? Do Plané? Na Sezimák? Už nevím. Druhý, již méně letmý kontakt probíhal v o něco mělčích 80. letech v oddíle MOP, kde jsme si postavili několik laminátek. Pamatuji dvě zavřené deblovky a pramici. Z jakého byly kanoe kopyta, už netuším. Vím jen, že měly zelený vršek a jmenovaly se Salátovka a Nakládačka :-) Při vzpomínce na stavbu se drbu doposud. Pak přišla 90. léta, kamarád si založil cestovku a pořádal mj. letní vodácké tábory. Čili člověk si sjel řeku a ještě za to dostal pětikilo. To nebylo špatné. Nalejvárnu o bezpečnosti na vodě atd. jsem dostával průběžně, přímo i nepřímo, z povolaných rukou tatíka mých kamarádů, který jezdíval C2 za Bohemku. Z toho žiju doposud. Kromě táborů jsme provozovali takovou příležitostnou klasiku: jarní Otava z Čeňkárny, Soča apod. Po roce 2000 jsme se pak rozešli každý jinam, parta se rozpadla a já jezdit přestal. Sem tam proběhl nějaký náhodný výstřel péčí půjčovny, ale moc jich nebylo, byť jsem si je užíval. Nu a nedávno jsme do rodiny pořídili pálavu, já sobě ještě swinga 1 a stal se ze mě znovu vodák, nyní ve versi „fotr na zepelínu“ :-) Jezdím málo (loni 70 km), ale hřeje mě nostalgie a zjištění, že jsem to po těch letech, Melounkovi budiž dík, ještě úplně všechno nezapomněl. Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, Vaca, 1/18/2022 5:38 PM Jak jsem začal jezdit? Kolem lodí jsem chodil celej život rodičovstvo závodilo na divoké vodě a bábi bydlela u řeky. Takže první samostané sezení v kajaku tak cca v 6 letech. Ale zůstalo jen u dětského plácání než jsem z něj vyrostl. Kolem cca 14 už jsem se vlezl do dospělé sjezdovky tak jsem si pujčoval strejdovu zaparkovanou u bábi v garáži a vymetal ten jeden vracáček na malé bečvě co tam byl udělaný. Někdy v 18 jsem si přebastlil dorosteneckou slalomku a motal se s ní po moravě ale s příchodem zaměstnání a asi 30 nadbytečných kg i tohle padlo. Pak dlouhá odmlka narušená jen občasnou vyjížďkou na něčem pujčeném až před pár lety jsem si pořídil (z pohledu našich trapný turysťák) laminátku začal na ní dovolenkovat a po zjištění jakou mají nosnost plastové kajaky propadl kyblikářství naučil se konečně eskymovat. Teď od září mi u stropu pohupuje sjezďák a začínám se učit opravdu jezdit. Reply
|
Re: Jak se stalo, že jezdíte n, river: Sázava, Chobotnice, 1/18/2022 1:44 PM No až na dospělý kolena když pominu neblahou epizodu s raftem, tak jsem si začal půjčovat od kolegů v práci Vertinu a posléze si koupil Vydru z pravýho štípanýho laminátu. Jezdili jsme v pár lidech, tři, pět... Akorát jak už tehdy jsem asi byl hyperpádlovací, protože bez know-how i map jsme vyrazili na Vltavu z Vyšáku s tim, že jsme slyšeli že je to na štyry dny. A druhej den v poledne ejhle Boršov. Tak jsme v těch čtyřech dnech dali ještě Lužnici ze Suchdola do Lužnice a z Tábora po řetězovej most. Pak jsem se postupně sčuchnul s oddílem Jezdci Apokalypsy a začal hoblovat spíš potoky a začal stavět čim dál kratší lodě. Pak jsem o ty lodě přišel a začal jezdit voleje a stavět čim dál delší lodě.  Reply
|
Jak se stalo, že jezdíte na vo, river: Sázava, Karel Kameník, 1/17/2022 11:13 AM Ahoj. Na vodu jezdím občas, a pouze v létě. Asi před pár roky jsem se dal do řeči s jedním kamarádem, co také tímto způsobem provozoval vodáctví. Řeč přišla na to, jak se stalo, že jezdí na vodu. Popíši, jak to bylo u něj: S vodou původně neměl žádné zkušenosti. Chodil ale rád na vycházky. Jednou šel (minimálně 40 roků "tomu na zad") kolem Brněnské přehrady. Trochu mu bolely nohy, a když uviděl na břehu opuštěnou, lehce poničenou kanoi, tak si do ní na chvíli sedl. Po nějaké době se ho jeho kamarád zeptal: "Seděl jsi někdy v kanoi?" Protože byl pravdomluvný, tak odpověděl že ANO. Výborně, pozítří jedeme na Sázavu a potřebujeme do lodi jednoho člověka. Pojedeš s námi? A tak jel. Od té doby jezdil každý rok i se svým synem. Nyní už na kamaráda bohužel jen vzpomínám. Samozřejmě v dobrém. Karel Reply
|