Nález starých monoxylů, Itálie, Jabberwocky, 4/27/2024 1:45 PM 
Něco pro Chobotnici a dřevolodní mrcasíře.
archaeologymag.com/2024/03/neo...Nemám čas ani sílu překládat sám, tak zde pouze strojový překlad:
Neolitické lodě staré 7 000 let ve Středomoří odhalují vyspělou námořní technologii
Dario Radley 21. března 2024
Vědci odhalili pozoruhodné námořní schopnosti neolitických komunit sídlících podél pobřeží Středozemního moře před více než 7000 lety.
Výzkum, vedený archeology ze španělské Národní rady pro výzkum v Barceloně, se zaměřil na nález pěti složitě vyrobených kánoí v neolitickém sídlišti na břehu jezera La Marmotta, které se nachází nedaleko Říma v Itálii.
Tyto kánoe, pečlivě zkonstruované z vydlabaných stromů mezi lety 5700 a 5100 př. n. l., ukazují dosud nepoznanou úroveň technologické vyspělosti pravěkých plavidel. Tato plavidla vyrobená ze čtyř různých druhů dřeva - Pinus sylvestris, Populus tremula, Quercus sp, Alnus sp a Tilia sp - jsou příkladem vyspělých konstrukčních technik, včetně příčných výztuh, které zvýšily odolnost a ovladatelnost.
Na jedné z kánoí se nacházely tři dřevěné předměty ve tvaru písmene T, o nichž se předpokládá, že sloužily k upevnění lan přivázaných k plachtám nebo jiným námořním součástem. Přítomnost kamenných nástrojů spojených s nedalekými ostrovy dále podporuje hypotézu, že tyto kánoe byly skutečně námořními plavidly schopnými překonávat otevřené vody.
„Analýza těchto člunů odhalila, že jsou postaveny ze čtyř různých druhů dřeva, což je mezi podobnými nalezišti neobvyklé,“ uvedl Dr. Juan Gibaja, spoluautor studie. Zdůraznil použité pokročilé konstrukční techniky.
Různorodost druhů dřeva použitých při výrobě těchto kánoí navíc naznačuje diferencované chápání vlastností materiálů u starověkých stavitelů lodí. Dub, ceněný pro svou trvanlivost, a olše, známá svou lehkostí a odolností proti praskání, byly při stavbě strategicky využívány.
Dr. Gibaja poznamenal: „Podobnosti mezi těmito kánoemi a novějšími námořními technologiemi podporují myšlenku, že mnoho významných pokroků v plachtění bylo dosaženo během raného neolitu.“
Potopené archeologické poklady z La Marmotty naznačují, že se tyto kánoe mohly vydávat na plavby i mimo jezero Bracciano, případně dosáhnout vzdálených břehů. Přítomnost exotických artefaktů, včetně řecké keramiky a obsidiánových nástrojů ze vzdálených ostrovů, svědčí o rozsáhlých námořních kontaktech neolitických komunit.
Vědci očekávají další nálezy v okolí La Marmotty, které představují slibné cesty pro budoucí průzkum a pochopení prehistorické mořeplavby. Dr. Gibaja zdůraznil: „Přímé datování neolitických kánoí z La Marmotty ukazuje, že jsou nejstarší ve Středomoří, a nabízí tak neocenitelné poznatky o neolitické plavbě.“