| Diskuse nad tématem |
|
|
|_historická analýza, river: Dyje, Dan, 12/6/2021 1:21 PM  No, fotečky jsou nádherné a připomínají mi výstavu "zatopené dědictví". Ale netušíte, símvás, někdo, co to provozuje ten nahatec na snímku č.10? Podle ostře vyrýsovaných trapézů to vypadá na řeckořímského zápasníka stojícího na mělčině. Má kolem boků cosi jako nafukovací kruh (že by to byly větší pumpky?), ale hlavně v rukách třímá podezřele velké plácačky na mouchy, či co. Není to nějaký soudobý plavčík ostřikující přehřáté či přeschlé plavečky koupačů? Eki na fotkách nic takového, pokud jsme dával pozor, nemá, a přitom jeho staré fotky pokrývají i období výstavby VN Vranov (29-33). Případným znalcům děkuji za osvětu. Dan Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, kavol, 12/6/2021 5:15 PM nevím, jakej matroš bereš, ale chci to taky :-) mluvíš o tom kajakáři na maňásku? Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Střelec, 12/7/2021 6:42 AM Týpek na maňásku - celkem odpovídá popisu ze staré literatury (plavidlo miniaturní, pádlo delší než loď). Skládačku nepředpokládám, vypadala by jinak. Ví někdo, kdy se objevily první komerčně dělané nafukovací kajaky? "Vzducholodě" byly primárně vojenský materiál (cca od první třetiny 19. století), širší rekreační využití předpokládám až po druhé světové a zpočátku nejspíš šlo o vojenský materiál z výprodeje. Fotečky dodatečně kolorované - digitálně v současnosti, nebo originál dobová ruční práce? Rozhodně hodně kvalitní. Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Vojta, 12/7/2021 8:19 AM Firma Klepper vznikla v roce 1907 a vyráběla postupně celou řadu skládacích kajaků, myslím, že vše ostatní je mladší. V. Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Lasička, 12/7/2021 8:19 AM  Fotky jsou kolorované v současnosti. Autorem je nějaký Lubor Durda, který sbírá staré fotografie od místních a pak je koloruje. Je to ředitel na místní ZŠ ve Vranově, proto je i výstava fotek ve vestibulu školy. Gumotex vyrábí lodě od roku '56, ale to asi víš. www.gumotexcluny.cz/60-let-se-...Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Střelec, 12/7/2021 12:16 PM Ale ani v Gumotexu nemají přehled, jak jejich produkce tehdy vypadala a jak se jmenovala. Ty dva kousky na čb fotce vypadají jako to, co se v 70. letech jmenovalo "Šíp" a po plyšáku "Junior" (Šíp v katalogu Magnet z roku 68 ale vypadá poněkud jinak, než ten po roce 70.). Nafukovací boky, sedačku suplovalo krátké nafukovací lehátko. Obecně to vypadá, že v papírech ze socialismu mají v Gumotexu slušnej binec (pokud je v rámci privatizace nevyhodili, jako celá řada jiných firem). Taky jsem se sháněl po osudu lokomotivy 310.085, která tam v 50. letech skončila na vlečce a s tím se mě ani nenamáhali poslat kamsi. Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Lasička, 12/7/2021 12:36 PM Jojo, to je obecně problém většiny podniků, že nemají archiv nebo jim ho spláchla voda v roce 1997 nebo 2002 nebo prostě nejsou ochotní a v lepším případě se ptají, co by z toho měli, kdyby archiv poskytli... Ještě k tvému předchozímu komentáři. Na anglické wikipedii je poměrně užitečné heslo "nafukovací loď", kde se píše, že vůbec první pokusy se objevily ve 40. letech 19. století. Je tam i pár příkladů využití - vojáci, polárníci, expedice na indiánské teritorium na západ od tehdejších USA... en.wikipedia.org/wiki/Inflatab...Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Střelec, 12/7/2021 1:29 PM Jakéhosi prapředka Matyldy (přehnutý nafukovací válec spojený tyčkami) použili trappeři v oblasti slaných jezer v Utahu už někdy koncem 30. let 19. století. Patrně první zachycené použití plovací vesty pro "sportovní" účely bylo při Powellově prvosjezdu Colorada (1869?)- tehdejší kombinace plátna a na něm přivázaného korku se valně neosvědčila, zachytávala ve vodě splavený písek a štěrk a po chvíli fungovala spíš jako kotva... Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Dan, 12/7/2021 3:47 PM Kavole, v takhle kruté zimě beru uříznuté broďačky a do nich tolikery fusky, aby nebyly žádné díry na sobě! Jo a hubertus, tlustou beranici a rukavice na zimní odběry (jsou mnohem lepší než ty inseminátorský) :-) Ale myslím, že to doma dávno máš, možná jen na to zbytečně padá prach :-) ... Ikdyž se povídá mezi horolezci, že smrt umrznutím je jedna z nejhezčích (v té poslední fázi se dokonce vypráví o blažených návalech tepla) ... tak mě fotka č. 10 rozpálila (probudila ze zimního spánku) a předpokládal jsem, že po upozornění roztají i místní znalci! Koukněte se, teď už teda vážně, prosím historicky pořádně, na to, co třímá onen svalnatec (neplést se svalovec, to je parazit) v rukách! Nechci zrovna rozpřádat povídání do dlouhých zimních nocí o Janu Zachaři z Pašiněvsi, protože on třímá v erbu JEN jeden list viz www.trampsky-magazin.cz/blog/k...Stejně jako mnoho Eskymáků jezdících tam u nich na kajaku (čerpám z fotek na internetu :-). Krutě mne zajímá ten detail vzájemného ÚÚÚÚHLU. Mě to dělá problémy v praksi, že to nemám jak ten chlap! Neuměl si ten nešťastník přečíst návod na použití? Nebo sesazení záleželo na estetickém vkusu každého majitele skládacího pádla? Nebo si ho na koleni jako celokus udělal z moc plochý fošny? Nebo to tak měl každej a jen s náma to jde do vrtule? Lasičko, co na úhel říkaj soudobý anály (Annales)? Nechci se sázet, ale viděl snad někdo z Vás TOHLE USPOŘÁDÁNÍ ve svým vopravdickým vodáckým životě ... či aspoň za posledních 50 let?! Já teda ne a to na vodu jezdím už celý rok :-))) Dan P.S. Ale kdyby měl někdo, zejména ze starších bardů, pocit, že je zrovínka teďkonc čas dlouhých zimních večerů, rád si přečtu i současný interpretace toho Jana ... protože jak jsem hledal, kdeže ten rytíř bydlel, tak jsem náhodičkou pochopil, kam Vladimíra za mlada směřovali s dotazama na uznaný/sporný kilometry (to by se mj. mělo vobnovit) ... kdysi (20.01.2020 20:58) psal že s dotazem na soutok Vltavy a Ohře museli se tazatelé dostaviti osobně ... www.raft.cz/Clanek-Vodacke-sta...A protože je tam catch (keš) GC3K2PY, tak to tak prostě muší bejt! P.P.S. A třeba Chobotnice, ikdyž nepatří (věkem!) ještě zdaleka mezi bardy, by na základě toho trampskýho článku moh´ přihodit nějaký poznatek o tehdejším portážování kajaků, jesli vůbec bylo ... by mě moc zajímalo, jak dokázali s dírou v hlavě, teda s hlavou v díře neztratit orientaci ... bratra Röslera-Ořovského si živě představuju, kterak stoupá od Štěchovic k Záhoří ... dycky byl ve všem první! Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Lasička, 12/7/2021 4:10 PM Letos v létě jsem takových plochých kajakových pádel viděl stovky - v Polsku. Tamní komerční kajaky jiná pádla nepoužívají. Nejspíš kvůli pohodlné přepravě. To je ale všeobecně známá věc...  Reply
|
|
|
|_Re: Polsko - pádla, river: Dyje, Lasička, 12/7/2021 7:15 PM Nepodceňuj Polsko - to je země zaslíbená pro českého vodáka. Jak zde někde psal kolega Šakal, tak jeden z důvodů, proč dnes nejsou polské řeky kolonizované letními splouvači, tak jako ty naše, spočívá možná právě v tom, že se jejich splouvači umlátí těmito kajakovými pádly s úhlem 0.  Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Dan, 12/7/2021 6:33 PM ale jestli je to Maňas, tedy předchůdce pedlbordu, tak máš sice Kavole pravdu, ale potom to není pádlo v pravém smyslu slova ... "Byla to vlastně dřevěná žerď s přibitými prkénky na jejích koncích". Tolik citace ze str. 17 sekundárního pramene, alias dobové anály v dosahu elektrické sítě, která ovšem není tak poutavá jako orální historie přímých účastníků technologické revoluce. Byť slečny na fotkách jsou krásné "jako dřív". theses.cz/id/15zo8l/Elektronic...Dan P.S. Najde se ještě pamětník, jež prožil zakroucení? Lasička, coby zástupce mládí, tedy zažil komerční narovnání :-) ... ikdyž v Polsku :-( Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Lasička, 12/7/2021 7:31 PM Jenomže citace, kterou uvádíš se nutně nevztahuje k fotce č. 10, která je předmětem diskuze a Kavolovi odpovědi. Z dochované kvality fotografie není jasné, jestli má týpek "pádlo v pravém slova smyslu" nebo "dřevěnou žerď s přibitými prkénky na jejích koncích." Pokud vůbec taková distinkce je určitelná. Co to tedy je to "pádlo v pravém slova smyslu"?  Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Dan, 12/7/2021 8:03 PM u nás suchozemců je pádlo vždy a jenom žíce určená k podávání pokrmu, popř. bubnování na ešus. V zaniklých klanem též nástrojem bolestivé pomsty či rituálu. Ale tady, u hydrofilů z raft.cz se mi to nějak komplikuje :-ú Čili: jestli byl za 1. republiky Maňas plavidlem rozšířeným od Vltavy po Dyji a to dokonce bez ohledu na pohlaví, a autorita br. Ořovského by tomu více než napovídala, potom mohu odůvodněně usuzovat, že Kavolův postřeh o foto č. 10, je-li správný, lze dát do přímé souvislosti se stejně starou fotografií str.17. Lze obsluhovat Maňase bez pádla? Chobotnice dokázal (literárně), že veslem. Jest tak možno činiti i žerdí s přibitými prkénky? Toť výzva hodná experimentálního archeologa! Ad Polsko: Šakalovy poutě mne ještě čekají (však ony se ty dlouhé večery dostaví :-) ale máš bezesporu pravdu, že jiný kraj, jiný mrav. A umlácení, zde splouvačů? ... sám jsem se onehdá snažil odehnat nutrii velkou jako prase a to plácnutím o hladinu a div jsem si zápěstí nevykroutil. A zrovínka tohle museli mít evolučně ti Eskymáci vychytaný absolutně dokonale. Kdyby se na něj vyvalil tuleň, neřku-li mrož, s nepřátelskými úmysly nebo i bez nich, nemá holobrádek ani vteřinu mezi životem a smrtí. Já než to pádlo zvednul ... Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Lasička, 12/7/2021 9:33 PM Nojo, jenomže ty se do toho strašně zamotáváš, kolego Dane. Nevím, z jakého klanu pocházíš, ale Klan Detektivů to asi nebude. Protože ani na fotografii ze strany 17. citované studie není vyobrazena ona podomácku udělaná „žerď s prkénky“, ale rovné pádlo, řemeslně vyrobené, tedy dle tvojí terminologie „pádlo v pravém slova smyslu“. Navíc poznámka pod čarou není přímým popisem fotky, ale vztahuje se k pouhému obecnému tvrzení, že prvními loděmi u nás používanými pro zábavu byly sandolína a maňásek. Poznámka se vztahuje k počátkům provozování těchto loděk ve 2. polovině 19. století. Fotka č. 10, zdá se, pochází z 30. let, jež v trampské paměti figurují jako období zmasovění, vyměknutí a zkomerčnění, tedy tzv. „mastňáků“. I celá to zachycená situace, kde se lidi ráchají ve vodě a mezi nimi popojíždí nějaký asi mastňák na maňásku spíš ukazuje, že to nejspíš nebudou podomácku konstruovaná "prkýnka na žerdi", na to mají i dost pravidelný obrys, ale spíše ono tebou řečnicky konstruované „pádlo v pravém slova smyslu“. I když kdo ví... Ke zmasovění trampingu viz tady tuto skvělou knížku: www.academia.cz/cesky-tramping...Každopádně díky za odkaz na onu zajímavou bakalářku, stáhnul jsem si ji na dlouhé zimní večery. P.S. Diskuze mě zmáhá a pomalu bych ji ukončil....  Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Dan, 12/8/2021 11:25 AM S ukončením, Lasičko, jednoznačně souhlasím - shrnutím (mohu-li): na fotce je prachvobyčejný letní ráchal, žádný vodák, prkýnka přibitá či nepřibitá, pádlo nebo veslo, složené špatně či jiné. Každopádně umně kolorovaný. Díky za výkop Dan P.S. Kromě bakalářky, která je na můj vkus přeplněná sekundárními citacemi (a to nejspíš bude otec+syn!) jsem Ti podstrčil ještě výstavu "Zatopené dědictví". heis.vuv.cz/data/webmap/datove...Je to sice těžko skrývaná autopropagace, ale doufám, že zdejší osazenstvo promine. Kdybys chtěl, anžto Pražan, máme na zdech Zkušební haly ještě nějaké zbytky pověšené. Stačí vystoupit na ř.km 42,9 = 1,7 km pod peřejí nebo 500 m pod výustí ÚČOV. Nebo to opatrně střihnout plavebním kanálem k cedulce 0,9 (taky kilometráž, ale dopravní a navíc kanální, ne říční). Vlevo jsou suché schody až k vrátnici. Jo, on je vlastně slalomový kanál na půlroku uzavřen, takže musíš plavebním chca necha :-) Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Chobotnice, 12/7/2021 6:32 PM  "Maňasové veslo skládá se ze dvou pádel" Eduard Chalupný - Vody. 1935. Stran jediného správného (názoru na) úhlu pádla doporučuji ke studiu též heslo "Grónské pádlo". Podle mne úhel 0° je normálnější, než u nás folklorně daný 90°. Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Dan, 12/7/2021 7:12 PM Díky, náčelníku, že ses mě zastal. Dokonce veslo :-O A smím vědět, Chobotnice, která knihovna? V městské co chodím, mají pouze "Grónská setkání, aneb, Opřít se dá o cepín, o pádlo i o berle; HAVEL, Jiří; 2014" Což bude jistě hezký čtení, ale nevím jestli vončo. Jako heslo, tj. v uvozovkách, ani ň. Dan P.S. Sám jsem letos v daleké Okcitánii vyrval z hlubokých kvartérních sedimentů také jedno pádlo. Kajakové se ukázalo. A co čekalo na druhém konci? No, vrtule. Ale tak důmyslně mazaná a natřikrát prohnutá, že jsem se s ním několikrát proříz´ až na dno, div jsem se nezvrh´. Na Pálavě prosím! Vladimírovu radu, že na novou loď vzít nové pádlo a jet na neznámou řeku je chyba na chybě, tak to jsem se dočet´ až v suchu doma. Reply
|
|
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Dan, 12/7/2021 7:40 PM ... už jsem si přesed´, já myslel, že je to přímo název knihy ... ale v mezičase na mém oblíbeném "muj-antikvariát" jsem našel druhý a asi příhodnější titul: "Angatar, tvůj kamarád z Grónska, Miloslav Stingl, 1965" To bude studnice od autora autority ... alias Mauglího alias Okimy. Díky Dan Reply
|
|
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Dan, 12/8/2021 10:53 AM Spadnout do hlubin internetetu sám je zrádné, s profesionálním průvodcem nádherné. Díky Chobotnice eastpolepaddles.com/replica-ka...To je fantastická sbírka, to se v Náprstkově nenajde! Podle názvů pokrývají geograficky velkou oblast. A hle, poměr tozních vs. plochých 0:23, ale jedno- vs. dvou-listí překvapivě 6:23! Starou fotku Eskymáka sedícího v kožešinovém kajaku leč se singlovým pádlem jsem už nedohledal, byť včera viděl na vlastním displeji. Ale zmínka o tom, že Eskymák zlomek vteřiny počká, než vytáhne pádlo z vody úplně, aby kapky nepadaly hlučně na hladinu mi mluví z duše/autopsie. Když člověk pluje dlouho a sám, zřejmě začne některé věci dělat zcela automaticky, čili ten selekční tlak je velmi silný (a to nelovím kvůli obživě, ale pouze pro potěchu oka). Někdy se u nějakého slalomového kanálu optám nejstaršího trenéra, kdy teda a proč k té torzi vůbec došlo. Zatím jsem nabyl dojmu, že je to jen dočasná aberace polo a profesionálních sportsmenů, možná u nich vynucená přemírou bublinek ve vodě. A poslední: vidět mrtvé svědky historie je jenom "stotinka". Kdybych zažil nebo alespoň slyšel vyprávět detaily tehdejšího zručného Eskymáka, jak s harpunou v jedné a pádlem v druhé ruce zvládali každodenní provoz, mohl bych se, myslím, naučit lépe sladit foťák a pádlo. Zatím jsem na tom zcela asynchronně, asi jako když se jeden učí točit pažemi proti sobě. Trvá to chvíli, ale jak člověk svůj mozek jednou přepere, už to nezapomene. Jsme zatím pouhý suchozemec. Díky Dan Reply
|
|_Re: historická analýza, river: Dyje, Střelec, 12/8/2021 7:58 AM Pokud se "maňasové veslo SKLÁDÁ ze dvou pádel", pak může být úhel jakýkoliv - starší skládací pádla (dřevěná spojená trubkou, povětšinou mosaznou) neměla aretaci a držela pohromadě třením, levná byla navíc tvořena vhodně tvarovanými překližkovými prkénky, našroubovanými na kulatou žerď (tedy prkýnka na tyči). Jejich nastavení úhlu tedy bylo dáno vkusem a schopnostmi provozovatele v rozmezí 0-90° při rovných listech, u prkýnek na tyči či pádla s prohnutým listem i 180°. Reply
|