| Kdo |
Km |
Trasa |
Obtížnost |
Datum |
Loď |
Hodnocení |
Herčus
|
15 |
Pontebba (120m pod jezem) – Roveredo (ústí Rio Cuestis) |
WW I, WW II, WW III, WW IV |
3.5.25 |
nafukovací kánoe |
|
| Vodočet: Dogna: -114cm |
Popis: Třetího dne po slunnym Lieseru a Gailu se rozhodujeme splout řeku vzdálenou, ale podle básnění naší kajakářky velice lákavou a to Italskou Fellu. I dneska je krásně, ale má se tu zkazit navečer počasí, tak volíme variantu opustit základnu v kempu, tři auta jsou na cestu zbytečný, tak si jedno schováme takticky u vodočtu u Drávy pod Spittalem a jedeme do Itošky dvěma. Pro nepříliš dokonalý technický stav jednoho z vozů volíme sice delší, zato rovinatější cestu po dálnici... i tak ale z toho auta občas něco upadne a vydává sem tam zvuky nevhodné až děsivé. Po přejezdu do Itálie sjíždíme na Tarvisio a jedem po starý, abychom nemuseli řešit dálnici. Hned ve městě v užších uličkách je poznat rozdílná italská nátura oproti tý rakouský. Na startu v Pontebbě se dá nechat horní auto - vejde si jich sem jenom pár - hned u hlavní silnice pod kostelem. Po pendlu se dá dostat k vodě tak, že stačí přejít silnici, kde je blbě vidět za zatáčku, přeskočit svodidla a pak vede lesíkem pěšina k vodě pod jez, kde je skalnatá soutěska. Od jezu to nejedeme nikdo, tady je pětková peřej, ale dojezd soutěskou přes poslední dva skoky je tak za ww3+ a zároveň se tu dá nejlíp nasednout, takže zbytek soutěsky už dáváme. Končí to úzkym průjezdem, kam nafukovací deblovku nacpeme jen tak tak. V řece se dál střídají kratší, ale většinou výživný kamenitý a techničtější peřeje o obtížnosti WW3 - WW3+ proložený zklidněnými místy. Kolem řeky je podstatně víc cítit industriál silnice, která je všudypřítomná, protože omletý betonový základy sahají často až do vody, avšak povrch těchto betonů je spíš na hodně hrubej šmirglpapír někdy s přítomností trčícího železa a stejně tak spousty set kilo železa a hliníku se válí v samotný řece při břehu a v naplaveninách a je třeba na to myslet, že řeka neni úplně přírodní, přesto peřeje má opravdu atraktivní a k tomu blankytně modrou vodu + slunce nad hlavou. První výraznější čtyřčičková peřej na kterou bych rád upozornil je hned pod mostem co je před ústím Rio Geloviz - tady řeka teče nejdřív v levý části řečiště, ale pak se esíčkem přesouvá na pravou stranu, kde tlačí do břehu. Pravá lajna má víc vody a tlačí v dolní části do pravýho břehu se šmirglbetonem. Někteří jí jedou, ale většina jede levou lajnu, co je na rozdvojení s tak poskládanými kameny že se nedá jet bez drhnutí přímo doleva chickenlajnou, nebo ne za týhle vody a riskovat tam jinou o balvan spodnější stopu do průjezdu doleva je pro kajak celkem ok, ale pro nás gumu trochu o hubu, tak to radši nakouříme chickemlajnou a předrncáme pár šutrů... Rozhodně to chce prohlídnout. Až k dálničnímu dvojmostu pokračuje voda při pravé straně řečiště a vytváří parádní krátké kaskády a průskoky WW3-4, které je někdy možná lepší prohlídnout nebo odjistit, opět bacha na šmirglbeton. Pod dálničním dvojmostem je jez s tuny železa, co je třeba přenést. Většina jej přenášíme zleva, ale asi to bylo lepší zprava. Až k mostu bývalé železnice jsou peřeje stále WW3-4 prokládané místy na posbírání a vylití vody, avšak řeka je tu vzdálenější od silnice a proto přírodnější. Od mostu bývalé železnice peřeje trochu těžknou až po 200 metrech vyvrcholí větším skokem do válce, co je třeba prohlídnout předem - tohle bych možná hodnotil jako čistokrevnou čtyřkovou peřej, ne-li s pluskem. U přítoku Rio ponte di Muro je další moc hezká, ale už lehčí peřej a informaci o tom, že dál už nic neni opět nemůžu potvrdit, protože než se připojí přítok Rio Pontuz, tak nás čeká ještě solidní čtyřkovej slalom mezi butrákama na kterej jaksi naši průvodci pozapomněli :D, ale pak už opravdu je znát, že ty nejvýživnější místa máme za sebou. Před mostem u přítoku v Dogna je jez, co má válec, ale po prohlídnutí jde za týhle vody jet. Odtud je řeka podstatně širší a jednodušší. Střídaj se peřeje o obtížnosti WW2 - 3 spíš přehledný s tekoucími pasážemi bez větších vln. Stale je třeba dát opatrnosti na různý železobetonový výdobytky lidstva. Upozornil bych ještě na stupeň před mostem u Raccolana. Končíme pod prvním mostem u Ponte Peraia na pravym břehu, kde je přítok Rio Cuestis. Při málo používaný silničce směrem k hlavní je parádní plácek na parkování spodního auta. Výživná řeka, hlavně úsek do Dogny stojí za to, ale chce to jet s někým, kdo to zná a i tak s dostatečnou opatrností. Jelikož je to kousek od Soči, tak se až divim, že se to skoro nejezdí. S ohledem na charakter toku bych tu očekával sifony, tak i z toho důvodu bych byl při plavbě obzvlášť opatrný. Po návratu do Rakous nabíráme u Drávy odložený auto a jedeme přespat k Mauterndorfu na odpočívadlo, kde se naskládáme do aut. Zítra poslední den už nebude tolik času a tak máme v plánu sfouknout Koppentraun na rozloučenou. |
Eki
|
2 |
Carnia pod mostem - ústí do Tagliamento |
WW I |
30.3.24 |
nafukovací kánoe |
|
| Vodočet: cca 40 m3/s |
Popis: Pěkné, voda zelenkavě tyrkysová, prosvitovalo slunko mezi mraky. Štěrkové lavice. Nepotkána žádná loď. Spluto na barace. Více na webu. |
Miloš H.
|
8 |
Moggio Udinese pod jezem - soutok s Tagliamento |
ZW, WW I |
21.8.23 |
nafukovací kajak |
|
| Vodočet: Vodočet Moggio Udinese 56 cm |
Popis: Hezké splutí s plno koupáním. Jeden přenášený jez. S CK Povoda |
stupar
|
17 |
Dogna ---- Resiutta |
WW II, WW III |
20.5.23 |
kajak |
|
| Vodočet: |
Popis: Start-Dogna soutok Fella a Dogna dobré nástupní místo. WW3 pár pěkných stupňů až do obce Casasola. Pozor nanebezpečné kvádry betonu z koukajicimi roksory. Dále WW2 sem tam stupeň WW3. Pozor na zpevněný betonový praví břeh koukají z něho 15cm roksory po celou dobu plavby. Pod mosty Viadotto Fella 2 vodní elektrárna přeneseno v právo vrátka . Poté dojezd do Resiutta cesta až k vodě.46°23'39.185"N, 13°13'59.557"E. Super oběd ve zdejším grilu Al buon arivo. |
Ivis
|
9 |
Moggio Udinese,pod jezem - soutok s Tagliamento |
WW I |
5.5.23 |
nafukovací kánoe |
|
| Vodočet: - 66 cm Moggio Udinese |
Popis: Brutální protivítr první 4 Km. Šílené. Ještě ze tento závěrečný úsek je nejlehčí. Průjezdu a směr určoval jen vítr… 2x mě to odfouklo do krajů kde byly kameny a malo vody v rozlivech. Průměr z 9 Km/h ( prvních 500 m nebyl vítr) na 7 Km/h .. ! Pak naštěstí přestal a už Ok . Výsledný průměr 7,7 Km/h. Po 6 Km je jez - velký stupen, ale naštěstí pod krajními pilíři mostu sucho, tak lze vpohode přenést. Na většině míst kde by to šlo případně sjet navíc trčely zeleza! Pod jezem pak v rozlivech limitne vody. Mimo jezu Pohodova ww1 stále. Tedy mimo dnešního větru.. |
Ivis
|
27 |
Chiusaforte, daln. most, fotb. hřiště - Moggio Udinese, most, jez a Dogna, stred vesnice, přítok Dogna - Moggio Udinese, most |
WW I, WW II, WW III |
4.5.23 |
nafukovací kánoe |
|
| Vodočet: |
Popis: 2x -poprvé 11 km ve dvou a průměr 8,5 Km/h a pak sám z Dogna 16 km a průměr 9,9 km/h ( kdy úsek navíc z Dogna do Chiusaforte 9,5 Km/h). Sám rychlejší díky tomu ze už jsem mohl jet víc na jistotu, predtim parkrat okouknuti zuzenejsich míst kam nebylo vidět (asi 3x lehce stromy či keře do řeky, ale jen částečně). Češi v průvodci mají tento úsek nesmyslne jen ww1, Švýcaři řekl bych spravne ww2-3. Z Dogna tedy určitě do Chiusaforte, kde je navíc pod mostem kamenný stupen ( kaskada) ww3. Tento úsek nekolik velkých kamenů i velkých vln. Pak z Chiusaforte ww2 možná i 1-2. A už víc pohodové. Po 3,5 Km z Chiusaforte je pak nova MVE , kde sice před neni žádná stojata voda a i se dá v pohodě zastavit (aspoň za této menší/střední vody dle swiss modrá ). Nicméně nahoře při ceste autem výš před Pontebba ( po směru toku), úsek co jsem jel kdysi bylo vody malo. V závěru druhé jízdy večer krásne nasvetleny kostel, co vypadá jako hrad v cili. |
Had
|
15 |
|
WW I, WW II |
8.8.17 |
kajak |
|
| Vodočet: |
Popis: Pekna říčka ve sterkovych rozlivech na konci koupani pod vodopádem moc pěkný:))) |
Kůča
|
12 |
Rovereto - Carnia |
WW I, WW II |
22.7.16 |
kajak |
|
| Vodočet: |
Popis: |