| Diskuse nad článkem |
Vida, měl jsem pocit,, Václav, 10/21/2019 1:00 PMže se krve-lačný Petr musí nudit na Grébovce, že už ji všichni dávají s prstem v nose, když ani té vody nebylo extrémně hodně... Ale bájné Botičo stále přitahuje dobrodruhy s různou mírou schopností, jak je vidno. Každopádně VŠZ na jezu potěšila, o tom žádná. Reply
|
|_Re: Vida, měl jsem pocit,, Aleš N., 10/21/2019 8:14 PMJo, tentokrát jsme Grébovku prosvištěli a nezevlovali tam. Petr s velkou podkovou se nedal přehlédnout, a když jsem viděl, co vše kolem nás plulo, tak bych si tipnul, že se ani letos nenudil  . Díky  Reply
|
Co všechno unese Botič?, Český Honza, 10/21/2019 6:22 PMPřed lety (před protoplazmovými lety) jsme jeli (jsemť já cvičený deblíř) Botič na Letmanu. Bylo to v době, kdy byly v kurzu podmačkávací placaté slalomové lodě a Letman mezi nimi čněl jak mississipský parník. Na Grébovce jsme chvilku koukali, záchranu tam dělal jeden známý. Placatá loď skočila ze stupně a nořila se z vody naprosto nevypočitatelně. Takže řada vykrysení byla způsobena neodhadnutím posádky, co pod nimi loď udělá. Byli tam jedni "američani", kteří dali mírný náklon na zadáka (doprava), čekali, že loď se vynoří doleva a zadák to podrží na pádle. Amerika vystřelila doprava tak divoce, že podtočila i náklon a posádka stejně musela vystoupit do tehdejšího botičského humusu. A protože každý tam jednou musí, nalezli jsme, zatáhli špricky a vyrazili přes stupeň. Pošklebovaný Letman se zabořil do vody - háčkovi šla voda pod rameny - a vynořil se přesně ve směru nájezdu, neuhnul doprava ani doleva ... Reply
|
Průtok, Guma, guma.plovouci~seznam.cz, 10/22/2019 9:01 PMPro ty, kteří nemají rádi pindy, ale suchá fakta a taky pro budoucí generace dodávám, že od 9:00 do 13.00 teklo cca 2,8 kub. kromě krátkého cca 15-ti min úseku kolem odhaduji 9:30, kdy se vyšlpouchly asi 3,3 kub. Přesně by to asi věděli borci organizátoři. Každopádně když jsem se díval na videa, tak to vypadalo, že se letos koupalo výrazně méně (na Marcele i Grébovce) než třeba v loňských dvou letech. Tak žeby byl rozdíl v množství vody i přes brutálně suchý loňský rok? Reply
|
Borec bez helmy, , 10/22/2019 11:54 PMBy mě zajímalo, jak dopadl ten borec bez helmy. Reply
|
|_Re: Borec bez helmy, žralok, 10/23/2019 6:31 AMžádná krev a to ani neměl nijakou výraznou tendenci se shýbat . Ran do hlavy s helmama , tam ale bylo dost , dokonce jedna posádka na Barace odepsala obě helmy . Reply
|
|_Re: Borec bez helmy, , 10/23/2019 7:04 PMAle dobrý kolík, všecko z půjčovny, ještě si dal sud přímo před sebe aby neměl kam dát hlavu a vypadá tak trochu jako by se právě probudil a šel rovnou na to...  Reply
|
Utopenec, Viktor, 10/23/2019 7:07 AMVí se něco o tom utopenym ze Záběhlickýho jezu? Reply
|
|
|
Botič, Typík, tompossum~seznam.cz, 10/24/2019 7:45 PMHele co mi dnes poslalo Malý Zelí: Žena filmového kritika S pokročilým říjnem nastal čas vystoupit zase po čase z komfortní zóny a opustit na chvilku kategorii pletážové mamky s vlasy do culíku. Ne že by to, že kritiček doma nosí na hlavě kritiččin růžový nákupní košík a vypadá a chová se u toho jako Hannibal Lecter, nemělo něco do sebe, ale já zatoužila po opravdickém dobrodružství. Proto jsem využila situace, že kritik mezi festivaly filmů a spisovatelů odpočívá v Dolomitech, a přijala nabídku krásného mladého osvaleného muže doplněnou ujištěním, že se mi skutečně skutečně nemůže nic stát, a jala jsem se s ním sjet pražskou stoku Botič, známou pro svůj nezaměnitelný pach, krysy a torza praček a dětských kočátků, na nafukovací loďce. Pod Hostivařskou přehradou mě můj doprovod navlékl do neoprenu a přilby, představil dalším členům skupiny, kteří si mě ze svých kajaků zvědavě prohlíželi, pak jsme strčili dvacku sádrovému trpaslíčkovi do zadku a šlo se na to. Bylo to krásné a poučné. Můj zadák mě šťastně dovezl navzdory četným karambolům okolních posádek až k jezu Marcela, kdy mi zakázal vystoupit a jít po suchu, abych prý měla komplexní zážitek. Navzdory tomu, že jsem přesně následovala jeho vodáckých pokynů a měla půlky stažené do ocelova, jsme se pod Marcelou tzv. udělali a já zjistila, že pach Botiče je po tom, co se člověku zahřeje na kůži a ve vlasech, až nadpozemsky silný. A pak už to byla samá odměna. Svalovec mi zastavil v bufíku, kde pod námi ustavičně ostentatovně stírali podlahu, a koupil mi několik rumů, nápoj, který byl až do botičové neděle pod mou úroveň. To, že jsem se pod Marcelou nerozplakala, prudce zvedlo ve vodácké skupině můj kredit a začalo se o mně mluvit jako o roštěnce. Po několika dalších hodinách vyplněných pádlováním, policejní kontrolou, která pod jezem zajišťovala mrtvolu, tunýlky a tunely, mi můj doprovod v Michli vylovil z Botiče figurku transformera, čímž jsme si odbyli, cože přivezu dětem z výletu. Do Vltavy jsme se ke zhnusení rodinek a postarších párů korzujících po náplavce vlili pod slavným železničním mostem na Výtoni a svalovcův dlouhovlasý přítel narozený v roce 1990 mi po připlutí nabídl rande. Nemůžu si vzpomenout, jestli mě v životě potkal krásnější den. Když se kritik vrátil domů, vyslechl vyprávění o mých dobrodružstvích, namazal mě Alpou a řekl mi, že je na mě pyšný a že na ten kurz paraglidu bych možná mohla s ním. Můžu umřít. Reply
|
|_Re: Botič, Guma, 10/24/2019 9:52 PMTo je krása...Když se zamilovat, tak jedině do ženy, co sjela Botič :) Reply
|