Včera jsme vyrazili z Plavů a krom pár větví, které nás nikterak výrazně neohrozili jsme dojeli až k tobogánu, kde nás čekalo nemilé překvapení. Od ústí do tobogánu z pravé strany ve směru jízdy, až k balvanu uprostřed je "vyvalenej"(myslím že smrk) Je tam tak zaseknutej, že i přes naší snahu, která se ukázala jako beznadějná (asi i hloupá) se nám ten 11m strom podařilo posunout v pěti lidech s vypětím všech sil o krasných 10 mm :)Když už se začalo smrákat vydali jsme se cestou jinou. Dá se to projet i jinak. Pro zdatnější kajakáře - zleva přes kamenou "hrázku" až k balvanu, dál nájezdem proti proudu směle do tobogánu. Pro rafty - podobně jako kajaky, jen to nejezděte přes tu hrázku (pokud teda nechcete mít z raftu cáry masa s chlupama a krasne si zaplavat:) ) a nějak to přeneste k balvanu. Je to trochu "surviválek" přetahovat ten raft těma větvema, ale chytří si poradí posléze to jde jet :) Pro ostatní co nemají dostatečně naježděno - ta pasáž fakt nee (není tak těžká, ale má svoje úskalí) . takže asi tak = Serte na ego a pěkně si to přeneste (páč takovejch machrů už bylo) bez urážky. Vodákům AHOJ

Ahoj, v týdnu od 16. do 20. 8. 2010 jsem s partou kamarádů projeli úsek Váhu od Liptovské Teplé po Varín. Cesta byla krásná celkem pohodová plavba ale pod Krpelanskou přehradou až po Sučany málo vody. V Sučanech pod mostem najednou z peřejí vyskočí kůly. (Bohužel jsem nestačil jim včas uhnout a najeli jsme na ně a cvakli se. Pěkně jsem si narazil kotník ale jinak jsme to přestáli v pohodě.) Od Sučan dál už to jelo i když jsme se museli pořádně dívat a hledat cestu kudy plout. Od Vrůtek bylo vody opět dost.

V současné době (16.8.2010) se dvoustupňový jez (viz článek Šangveho) přestavuje a bude odvádět vodu dlouhým náhonem až do Wörglu. Jez je vypuštěný, voda do něj táhne a končí to obrovským skokem v dřevěné korytě (cca 8-10 m výšky), který není seshora vidět, do vany pod jezem, odkud není příliš úniku. Včas přistát - přenáší se vpravo přes těleso jezu.

Splouvali jsme na Palavach Drinu 18.8.2010 od soutoku Tary s Pivou do Foci - 24 km. Naseda se prijemne pod mostem, ktery lezi v uzemi nikoho mezi hranici Cerne hory a Bosny. Pokud si povezete auto do cile plavby, je potreba pocitat kvuli spatnym silnicim s nizkou prumernou rychlosti cca do 50 km/h. V rece byl vyrazny podstav - leto a jeste netekla voda z Pivy. Obavy jsme meli z pereje Grcaly, ale i mene zkuseni ji propluli, sice natesno, ale nevymachali se. Neni ani tak v uzkych skalach, jen se tu cely kanon mirne zuzuje. Lze dobre poznat, cca 2 km pred ni usti zleva ricka Sutjeska, jinak se na rece spatne orientuje. Voda WW I-II, obcas vysoke vlny a vybirani vody z lodi vhodnou pulkou melouna ;) Pereje kazdych cca 300 m. Smerem k Foci voda zklidnuje, ale i pres podstav tece peknych cca 3-4 km/h. Krasna a cista reka (zelenomodro az oci jdou kolem) az do Foci, lze jen doporucit - bohuzel ve Foci obcas usti do reky nejaka ta kanalizace.

Krku jsme jeli na Palavach z Krky do Zuzemberku 9.8.2010. Predchozi komentar je z cervna, zrejme v tu dobu mela reka vic vody, nez v srpnu. Udany cas 3-4 hodiny se nam zmenil na cca 9 hodin. Pokud by jela jedna Palava, odhadnul bych to na cca 5-6 hodin, protoze jsme meli 4 Palavy, nejaky cas zabralo povidani a delsi prenaseni resp. konickovani stupnu. Startovali jsme po obede a skoro se stestim jsme to stihli do tmy. Orientace na rece je prakticky nulova, kdyz jsme mysleli, ze jsme v zuzemberku, byl to teprve Zagradec! Zezacatku z Krky reka mirne tekla, po prvnich stupnich se z ni stal jeden velkej volej, pouze cca 1 km usek cca 2 km pred Zuzemberkem tekl - WW I. Nektere vysoke stupne sjizdne - cca polovina, nektere se prenasely - za tohoto nizkeho stavu vody zadne valce, ale o to presneji se muselo trefovat do stupnu, dna Palav hodne jezdily po kamenech, tak abychom na nektery nenajeli spatne, coz by nas otocilo. Stupne jsou po Zagradci hustsi a vyssi. Nevyhodou nizkeho stavu vody je prave ona nutnost presnosti ve sjizdeni stupnu, takze kazdy je treba predem ohodnotit nejlip z brehu (zeshora do stupne prakticky neni videt, i kdyz se da prijet skoro na hranu), to velmi zdrzuje. Obcas je treba aby aspon tezsi clovek z posadky vystoupil popotahnul lod - drhne to. Reka tece hodne mezi policky a semtam domy, takze zadna divocina. Z Zagradci se da reka pripadne zacit i skoncit, prakticky k vode u mlyna (vedle mostu pres reku) vede silnice. Kdyby bylo o trochu vic vody, alespon po desti, tolik bychom nedrhli. Pod stupni si lze predstavit poradne valce - tam uz by to urcite nebyla jen WW II. Z tehle reky jsme byli poradne unaveni, padlovani a stupne nam daly zabrat. Cestou nas predjizdeli kajakari - bez sebemensich problemu seskocili stupen, ktery byl na Palavach vosajslich.

A ja doplnim predesle komentare informaci o prostrednim useku (nejmene vodacky privetiveho), a bude to tu komplet:) Nedele 15.srpna v N.Huti zhruba 4kubiky. Vyplouvali jsme z Dobrivi od Stare Hospody, vody malo, na nekolika mistech jsme na sutrech i uvizli, s vice vody by byl usek Dobriv-Rokycany i pekne svezeni. Pozor ale na prujezd arealu Novych huti, kde je mnoho stupnu s valci, ktere i za tohoto stavu dokazou podrzet mensi kladu a za vyssiho budou urcite dost nebezpecne. Prujezd Rokycan je v narovnanem korytu navigace. Mezi Rokycany a VN Klabava je slusna dzungle s nespoctem popadanych stromu, lavek, hromady odpadku a podobne. Tento cca 2km usek muze trvat klidne hodinu, obcas je vyhodne vytahnout lod na louku a cely meandr obejit po sousi. Po prepadlovani prehrady lze prehradni hraz prenest po leve strane kolem prepadu. Mezi VN Klabava a VN Ejpovice je plavba taky na nic, nejprve dva nizke stupne s valecky, a pak 4 vodacke pasti v podobe stupnu -umelych pereji s protiproudu zabetonovanymi velkymi ostrymi kameny. Konec v kempu Diana na Ejpovickem jezere, pan spravce se pekne divil, pry nikdy nevidel prijet vodaky do Ejpovic, jen vyplouvat z Ejpovic. Zhodnoceni: odskrtnuty dalsi usek reky, ale Rokycany-Ejpovice uz nikdy vice. Fotky tady: http://gambrmen.rajce.idnes.cz...

Pozor - pod Bečovem probíhají úpravy koryta - místo hnusnýho jezu tam straší bagry!

20.-21.8.2010 jsme jeli Vlašimskou Blanici z Kamberku na plastových Sambách při vodočtu kolem 130 cm a byl to skvělý zážitek. Krajina je krásná, nabízí dost míst na stanování na divoko a při daném stavu vody šly všechny napadané stromy (a že jich bylo) podtlačit nebo přenést přímo vodou, nikdy jsme nemuseli na břeh, ani jsme díky nižšímu stavu vody nenarazili na žádné nebezpečné místo. Jezy byly snad až na jeden spíš nesjízdné, ale šly snadno koníčkovat. Vřele doporučuji, opravdu stojí za to vychytat si výjimečný letní víkend, kdy je hezké počasí a zároveň dost vody.

!!!POZOR !!! na horním toku v blízkosti Veseleho Kopce. Pasou tam kravy a nejakej chyrak natahl ohradnik (nekolikrat) pres reku. V JEDNOM MISTE JE PRESNE VE VYSCE KRKU SINGLIRE!! Neni to vubec videt....!!! Jinak stale plati, ze Usek Kralova Pila do Veseleho Kopce a cca 2km nad Trhovou Kamenici je velice obtizne prujezdny (velmi huste vrbicky, spadle stromy).

za 70 cm ve Štěnovicích všechny jezy z Přeštic do Plzně sešoupnutelné, kromě jezu za Předenicema, který je zanesený naplaveným dřevem. (A samozřejmě kromě Hradiště) Kousek pod Přešticema v levotočivé zatáčce padlý strom, mohlo by to být na Loc: 49°34'43.27"N, 13°21'1.144"E. Za zmíněného stavu podjetelný se zalehnutím vlevo, vpravo žene proud pod větve. Kus níž ještě jeden, ale ten je vidět zdálky a nedá se podjet. Místy neskutečné nálety krvežíznivých hejn Bzíka Písklavého (Ale nedávno se tu rozlila voda po lukách, možná to normálně není takové maso) Překvapilo mě, že to celkem teklo, místy dokonce i vlnka byla :-) Jinak romantika...

Ahoj! Jeli jsme Lužnici týden po předcházejícím komentáři, tedy za trochu vyššího stavu :) 2.-7.8, úsek Suchdol - Bechyně přes Starou řeku. Díky množství vody byla sjízdná spousta jezů, na kterých by za nižšího stavu vadily larseny... Chtěla jsem jen dodat k Benešovu mlýnu (ř.k. 37,9), že za vyššího průtoku je lehce sjízdný rybí přechod na pravé straně, jen je třeba dávat velký pozor při nájezdu, protože proud stahuje na jez. Je tedy nutné se prakticky plazit při pravém břehu, a není skoro možné se jít nějak rozumně podívat na jez ze břehu, je tam mlýn a zeď... Když ale člověk jede pomalu a při straně, je možné těsně před přechodem zabrzdit. Pak byl ale sjízdný ve dvou s věcmi bez nabrání. A takový protiargument k Matoušovu mlýnu - pan "hostinský" byl opravdu moc milý, nebyl problém si pod přístřeškem uvařit a vyspat se (měli jsme mokrý stan). A nabídku, jestli nechceme ráno něco přivézt z obchodu, považuji za nadstandardní :)