V rozmezí posledního půlroku zjistila Asociace vodní turistiky a sportu (AVTS) při monitoringu a účasti v řízeních na povolování staveb malých vodních elektráren (MVE) tak závažné skutečnosti, že se rozhodla podat dvě trestní oznámení. Další případy systémového obcházení zákonů a pasivity úřadů řeší s nadřízenými orgány nebo soudně. Stav v České republice vyvolává zásadní otázky o tom, v jakém právním státě žijeme a jakým způsobem jsou povolovány stavby, které drasticky poškozují životní prostředí.

V České republice zatím platí legislativa zaměřená na omezení negativních dopadů výroben elektrické energie z vody na říční ekosystémy. V praxi jsou však tyto předpisy správními orgány záměrně obcházeny, ignorovány nebo svévolně ohýbány v neprospěch veřejného zájmu. Dochází tak k povolování staveb, které zásadním způsobem mohou poškozovat životní prostředí.

Přehled nejzásadnějších kauz roku 2026:

1. Jez Líšný na Jizeře: 20 let nečinnosti vodoprávního úřadu

Na páteřním migračním a vodácky exponovaném úseku Jizery pod Železným Brodem je dvoukilometrová derivace téměř bez vody pod jezem Líšný. Voda je odváděna z koryta toku na vzdálenou MVE, pod jezem jsou jen malé téměř neproudné laguny i při vyšších průtocích. MÚ Železný Brod (vodoprávní úřad) na dotazy AVTS ohledně podmínek provozu dlouhodobě nekomunikoval. Teprve po podání žaloby úřad přiznal, že jez nemá platné povolení ke vzdouvání vody, není stanoven minimální zůstatkový průtok (MZP) a chybí manipulační řád. Veškerá voda je tak nezákonně odebírána pro MVE, správně by jez neměl vodu vůbec vzdouvat. I přes výzvu úřadu k dodatečnému požádání o povolení do 1.7.2026 provozovatel nereagoval a úřad opět přestal komunikovat. Byl proto znovu vyzván k odpovědi, jak zajistil legalizaci vzdouvání, ale bez reakce a vše musí opět řešit nadřízený orgán. Ze součinnosti s Českým rybářským svazem (ČRS) vyplynulo, že úřad stejným způsobem ignoruje podněty rybářů již 20 let, ačkoliv inspekce v místě potvrdila úhyny zvláště chráněných živočichů. Absence MZP (předpokládaného na cca 3 m³/s) přináší majiteli MVE neoprávněný zisk odhadem do 1 mil. Kč ročně na úkor kolabujícího říčního ekosystému. Místo, aby úřad zakázal vzdouvání vody, když majitel jezu nemá dlouhodobě platné povolení (má pouze povolení k energetickému využití vody pro MVE, což nestačí), tak mu naopak pomáhá svou nečinností získávat výrazný dlouhodobý finanční prospěch v rozporu se zákonem.

2. Jez Bakov nad Jizerou a Čermná nad Orlicí: Absurdní převádění MZP přes turbíny

V rámci řízení o změně manipulačního řádu jezu Bakov nad Jizerou požadovala AVTS měření stanoveného MZP (4,72 m³/s) pomocí vodočetné latě na pilíři jezu pro zajištění kyslíkového režimu v řece. Vodoprávní úřad požadavek zamítl s odůvodněním, že MZP je povoleno převádět přes elektrárnu. Jde o flagrantní rozpor s podstatou MZP, kterým má být voda ponechaná v původním korytě řeky pro zachování života. Nelze mít jednu vodu jak pro energetické využití, tak i pro ekologickou funkci řeky. Na dolní Jizeře, kde nejsou téměř žádná proudná místa, je okysličování toku přepadem přes jez velmi důležité. Obdobný nezákonný stav existuje např. na jezu v Čermné nad Orlicí, kde je voda vedena přes turbínu a pod jezem zůstává 300 metrů zcela suchého a hnijícího koryta. Vydaná povolení jsou v praxi nevypověditelná a neměnná i při zjevném rozporu se zákonem.

3. MVE Dubina na Ohři: Plánovaná devastace koryta a obcházení stavebního zákona

Magistrát Karlovy Vary již potřetí povolil stavbu MVE Dubina na střední Ohři. Projekt počítá s bagrováním říčního koryta do hloubky až 1,7 m, odvozem přes 26 000 m³ sedimentů a výstavbou 4 m vysokého jezu. Úřad ignoroval námitky AVTS ohledně nebezpečné a nepoužitelné vodácké propusti, která bude v celé délce oplocena z důvodu 4 m vysoké pochozí rampy nad propustí, a převzal argumentaci stavebníka v podstatě bez odůvodnění. Veškeré naše námitky úřad odmítl s tím, že naše podklady nejsou znaleckými posudky a že stavitel dostatečně dobře naše námitky zdůvodnil. Úřad s ním souhlasí a nemá potřebu více k tomu dodávat. Stavitel si tak napsal své vlastní odůvodnění rozhodnutí.

Krajský úřad Karlovarského kraje zároveň odmítá zařadit záměr do procesu EIA, přestože se nachází v lokalitě EVL a vyjádření AOPK i autorizovaných osob předložená úřadu potvrzují zásadní narušení předmětu ochrany. Předmětem ochrany v dané lokalitě jsou totiž mimo jiné rostlinná společenstva svazku Ranunculion fluitantis (V4), tedy vzácné tekoucí vody s vegetací vodních řas na dně toku, které budou plánovaným bagrováním zcela zničeny – úřad však tuto skutečnost ignoruje a tváří se, že se nic nestane. Pokáceno má být asi 80 stromů, přestože úřad tuto skutečnost tají a nikde neuvádí. Tím se i přes opakované naše upozorňování snaží ochránit stavitele před projednáním stavby ve veřejném řízení EIA.

Řízení navíc vedl po dobu dvou let místně nepříslušný stavební úřad. Též čekáme již 2,5 roku na rozhodnutí soudu ohledně udělené výjimky pro cca 10 druhů zvláště chráněných živočichů, kteří bargováním skončí na skládce.

4. Jez Samopše na Sázavě: Nezákonné stavební práce v toku

Po svévolném zahrazení původní vorové propusti traverzou začal majitel jezu bez jakéhokoli povolení zatloukat štětovnice do koruny jezu a bagrem nahrnovat sedimenty z podjezí. MÚ Benešov vydal předběžné opatření k zastavení prací až po opakovaných upozorněních na ohrožení bezpečnosti vodáků a přírody. MÚ Kutná Hora na podněty k odstranění nezákonné zábrany v propusti neodpovídá. Náprava bude asi složitá, pokud vůbec nějaká nastane. Majitel jezu tvrdí, že když odstraní nezákonně zatlučené štětovnice, jez se mu prý rozpadne.

5. Benátky nad Jizerou: Manipulace s průtokem a poškození majetku

Během oficiálních slalomových závodů v Benátkách nad Jizerou došlo k náhlému výkyvu hladiny – průtok z 4 m³/s nejprve stoupl na 14 m³/s a vzápětí klesl na pouhý 1 m³/s. Toto skokové odvodnění koryta způsobilo proražení a zničení minimálně 20 závodních kompozitních lodí se škodou cca 60 000 Kč. Událost ukazuje na nedovolenou manipulaci (špičkování) na některé z výše položených MVE, což má také devastující následky pro vodní organismy. Z řeky se stal najednou úzký potok s prázdným korytem, protože někdo potřeboval „ekologicky vyrábět zelenou energii“.

6. Dolní Sázava: Černé stavby a zbytečné jalové přepady

Prověrka AVTS u MÚ Černošice odhalila, že jez Kamenný Přívoz je stavbou bez doloženého vlastníka a tudíž bez platných povolení a Lesní jez není od roku 2019 zkolaudován. V obou případech docházelo k jalovému přepadu vody v dlouhých náhonech těsně před MVE, která pak chyběla v hlavním korytu. Úsek je přitom chráněn jako EVL Dolní Sázava. Na základě podnětu AVTS začal úřad konat a prozatím zamezil neoprávněnému přepadu pod Lesním jezem. Budou následovat další místní šetření.

7. Systémové selhání při vydávání výjimek pro chráněné živočichy

Při posuzování vlivů MVE na životní prostředí dochází k vydávání výjimek pro zásah do stanovišť zvláště chráněných živočichů (např. vranka obecná, mihule potoční). Některé krajské úřady schvalují posudky autorizovaných osob, které obsahují formální i věcné chyby (chybné názvy toků, záměny lokalit průzkumu ...) a i přes výčet devastačních dopadů razítkují projekty jako "akceptovatelné". AVTS z tohoto důvodu nahlásila Ministerstvu životního prostředí již 5 autorizovaných osob pro ztrátu důvěryhodnosti jejich posudků.

Stavby MVE velmi negativně dopadají hlavně na reofilní chráněné živočichy – ničí jim jejich životní prostor, nesnáší vzduté úseky a rybí přechody jsou pro ně použitelné jen omezeně (každá ryba potřebuje jiné podmínky pro migraci). Navíc vzniká nová a zásadní mortalita těchto chráněných živočichů v soustrojí turbín, elektronické zábrany nedokáží spolehlivě některé živočichy odradit a jsou proudem vtlačovány mezi česle. Jeden by si řekl, že výjimka, už z podstaty slova, nemůže být udělena jen tak někomu. Opak je pravdou. Např. Královéhradecký kraj schválí vše.

Závěr

Jak tyto stavby ovlivňují ryby, co vše jim způsobují a jaké negativní dopady má na ně „zelená energie“, se můžete dozvědět z přednášky Ing. Vrány z ČRS.

Jezy jsou také výrazným zdrojem skleníkových plynů obzvláště extrémně nebezpečného metanu, který vzniká ve zdržích, a místo veřejné podpory by měly být zařazeny do systému povolenek ETS 2. Na tuto skutečnost jsme upozorňovali Ministerstvo průmyslu a obchodu. To však produkci skleníkových plynů z jezových zdrží zcela ignoruje. V odpovědi sice zdůraznilo, že dotační projekty přísně sledují úspory emisí CO₂, avšak paradox, že v hnijících nánosech vzniká vysoce nebezpečný metan, přešlo mlčením. Pouze se odvolalo na formální soulad s evropskou směrnicí řadící vodní energii mezi obnovitelné zdroje (pozor nezaměňovat se slovem ekologické zdroje) a na fakt, že dotační program prošel kdysi dávno procesem posuzování SEA, kdy se o metanu ve zdržích ještě mnoho nevědělo.

Pokud chcete podpořit naše úsilí v projektech, kterým se intenzivně věnujeme, staňte se členy AVTS nebo využijte možnosti darovat finance na náš provoz. Jedině finančně nezávislé sdružení může vzdorovat vodním baronům, kteří chtějí ničit naše řeky.

AVTS