Samozřejmě vše začalo už koncem dubna, kdy jsem začal svoje milé spolupracovníky otravovat s tím, že opravdu, ale opravdu už je načase se tím začít zabývat. Takže v pár lidech jsme se sešli v květnu v loděnici, a začali přemýšlet, jak to všechno nakonec zaplatíme. Vypadli nám přes veškerou snahu naši letití sponzoři, co neváhali pustit dřív nějaký drobný peníz na organizaci. V podstatě z finančních sponzorů zůstali jen tři – ČSK VT, Jihočeský kraj a hejtman Mgr. Zimola a Honza Kukla, dopravce. Jako první jsme začali tvořit rozpočet. Bohužel nám z toho vyšlo to, že pokud nechceme snížit laťku Hameráku, musíme zdražit startovné a splutí na stovku a nově vyhlásit jednodenní splutí za méně. Druhý problém nastal ve chvíli, kdy kvůli vytíženosti busů jsme museli posunout akci o 14 dní dozadu, v podstatě na konec září. Nicméně jsme do toho opět šli. Jako první jsme museli domluvit s Rybářstvím Kardašova Řečice schůzku a vyřešit jejich požadavek na úhradu manipulace na rybníkách. Prostě každý chce po nás nějaký peníz. Mimochodem, veškeré příjmy pokryjí rozpočet tak ze 60 %.

Nejprve vyplul problém, že vloni jsme pustili moc vody a že podle Manipulačního řádu smíme pouštět 4,5 m3 (jen pro srovnání v neděli teklo 5,8 m3 a byl to kamenolom). Takže další jednání bylo na povodí Vltavy, aby souhlasili se zvýšením průtoku na 8 m3. Prošli si historii a zjistili, že takováto voda tam povětšinou tekla a souhlasili. Napsal jsem na krajský odbor životního prostředí. Odpověděli mi, že my nejsme oprávnění navrhovat změnu a že to musí udělat majitel vodního díla – Rybářství. Takže jsme opět jednali s rybáři a oni podali návrh na změnu. Teprve pak jsme mohli přistoupit k podrobnostem Hameráku, jako jsou lidi do jednotlivých týmů, nákupy věcí, oslovení sponzorů kvůli tombole, schválit samolepky (mimochodem byly snad nejhezčí – od Laminexu TNP), udělat propozice, převzít čísla a bannery, proškolit rozhodčí, sehnat pivo, chleby, sádlo, Honza Kukla kvůli Hameráku koupil 1 Karosu, sehnat ceny pro vítěze, potvrdit ubytování a rozdělit koho s kým do chatek. Nu, a ve čtvrtek ráno jsem s Ivecem objel dárce sponzorských darů, navečer do auta dotáhl psa, naházel bagáž a v loděnici se potkal s dalšími lidmi na stavbu tratě. Naložili jsme krámy, tyče, dráty, stany, lavice, prostě všechno a zhruba 40 nás vyrazilo na Hamerák.

Dorazili jsme někdy kolem 22 hodiny a dali pár kousků. Zjistili jsme, že jsme zapomněli Kombo a šli chrnět. Ráno jsme se kolem deváté sešli, lidi si rozdělili brankoviště a šli stavět. Kolem 16 hodiny jsme pustili vodu na přezkoušení tratě. Baštýř nám pustil trubku naplno, majitel elektrárny pustil elektrárnu ve hrázi (šla prvně) a vytáhli jsme 1 zábrany na obtoku. No, vody teklo hodně. Naši zkušební jezdci si to pochvalovali, ale asi to bylo moc. S baštýřek jsme se dohodli, že se koukne na internet a že zjistíme, kolik jsme vlastně pustili. Jenže bohužel spadla komunikace mezi povodím a vodočty, takže jsem zase věděl houby. Ráno jsme proto nepustili obtokové okno, a to byla chyba. Resumé: trubka naplno, elektrárna na 3 a obtok na 50% dává 8 m3, sobotní trubka a elektrárna daly dohromady 6,3 m3, a protože se elektrárna do neděle trošku zanesla, tak v neděli teklo 5,8 m3.

Večer jsme zapadli do hospody a opět si naložili, co do každého vešlo. Přijel náš poslední bus a sešlo se nás tam 102 na pořádání akce. Společně u pivka jsme probrali sobotní strategii a někdy po půlnoci šli zase na kutě. Ráno začal cvrkot po sedmé hodině, občerstvení odjíždělo dolů do Jindřiše. Já šel pustit vodu, pak šel vítat závodníky, rozhodčí v 9 odcházeli na brány a doprava začala pendlovat dle jízdních řádů, pokladníci začali vybírat peníze. Chodil nervózní jak pes, protože jakožto ředitel jsem už naprosto nemohl nic ovlivnit.

Při výkladu tratě, který udělal Roman, jsem poděkoval sponzorům a požádal všechny, aby se k sobě chovali jako vodáci a ne jako lidi. No, a pak začal závod. Přijela se na nás podívat naše kamarádka Kamila se svým přítelem chirurgem. Ten si jako na potvoru přivezl s sebou kufírek s cajkem, a zašel na kaskády s tím, že ho nechá u záchrany na 4 kaskádě. Za chvilku mu zvonil telefon, aby si šel něco zaštupovat. To něco bylo 8 stehů na tváři. Šití proběhlo v naprosto přirozeném prostředí, na trávě a dotyčný byl fešák.

Kolem 15 hodiny už se nám začaly scházet první brankové protokoly a já se Zbyňkem začali řešit kolizní zápisy a opravovat chyby. Mezi tím jsme připravili tombolu. Uprostřed tomboly se nám konečně podařilo vyjet sjetiny, a vyhlásit vítěze kategorií. Absolutním vítězem – projel trať nejrychleji a nejčistěji - se stal Jirka Štastný z Racka Brno.

Večer jsme se pochlapili v hospodě. Bohemka tam měla opět kapelu, takže jak to mohlo dopadnout. Pozdravil jsem se s kamarády, které jsem rok neviděl, a kteří se rok co rok vrací z Rakouska nabít se energií, potkal Němce a Poláky atd.

Neděle začala před 9 ráno pouštěním vody. Pak jsme začali uklízet, čistit trať, já jsem jel poděkovat místním důležitým lidem, zaplatil za pozemky, zaplatili jsme bydlení, pomalu naložili busy a po 16 hodině se vydali z kempu domů, do loděnice uklidit, a domů dojeli po 20 hodině, utahaní jako psi.

1. lidí bylo docela dost, i když méně nežli vloni. Skutečně přes 900
2. lodí startovalo 296, zbytek lidí dalo jenom splutí
3. celkem se o pohodu staralo 102 pořadatelů, část z nich tvořily děti z našeho TOMu, největší počet dodal oddíl dospělých a jejich příznivci
4. Iveco najelo během Hameráku 700 km, autobusy ještě daleko víc
5. za víkend jelo nahoru 6 vlaků JHMD
6. voda tekla takto: pátek 8,41 m3, sobota 6,3 m3 a neděle 5,8 m3
7. zdravotnické problémy: 1 x šití, jeden nos a jedno rameno v neděli, jinak asi dost modřin, odřenin – no prostě Hamerák.

1. správně jsem objednal počasí
2. přemluvil jsem lidi, aby to se mnou vydrželi
3. Roman postavil slušnou sportovní trať – jen 4 kajakáři z první pětky měli trať čistou!
4. jsme měli obavy kvůli výpadku sponzorů, ale nakonec jsme neprodělali
5. se mi opět potvrdilo, že Bohemka UMÍ – (nikdo se tak krásně nepochválí jako my)
6. to v hospodě správně hučelo
7. když lidi odjížděli a viděli někoho z nás, tak se občas ozvalo poděkování za akci a to strašně moc zahřeje u srdíčka
8. protože jste se k sobě chovali jako vodáci, a díky tomu nebyly problémy při nakládce lodí, díky tomu taky neměly busy zpoždění a mohly jezdit načas – menší intervaly už nejdou udělat.

Moc děkuji všem slušným vodákům a celému týmu pořadatelů. Takže ahoj za rok opět na Hameráku. Více fotek naleznete na našem webu.

Ešus