V době mého mládí jsme pravidelně splouvali na laminátových kánoích jarní Sázavu z Čerčan. Kamarád měl v Čerčanech chatu, kam jsme dorazili, v sobotu ráno dali čaj a většinou vypluli.
Reklama
Cvaknutí laminátky pod jezem na Sázavě, červen 1999
Když bylo slušně, tak se za sobotu byl zdolal celý zbytek Sázavy do Davle. Stanovali jsme pak na ostrově Svatého Kiliána na Vltavě, kousek nad soutokem. V neděli se plulo přes Vrané do Prahy.
Ale vzpomínám si i na jeden vypečený ročník. Venku pršelo a foukal ledový vítr. Na řeku vyrazili v singlu jen tři nejstatečnější (přiznám se, že jsem tehdy zůstal u chatových kamen v příjemném hovoru s ostatními kamarády a s teplým nápojem). Jeden ze statečných (všichni plavbu kupodivu přežili) nám pak líčil, jak musel v cíli pro rozpohybování mlátit o zem nejen obligátně rukama, ale celým tělem…
Sázava z Čerčan
I teď si tenhle úsek občas s chutí spluju. Na jaře mě tu láká svěží čerstvě rozkvetlá příroda, slušnější průtoky a nepřítomnost letních davů.
Start u Sázavy v Čerčanech poblíž nádraží (cca km 33)
Vlak, který jezdí každou chvilku, mě hodí na místní nádraží. K vodě se dá proniknout k severu po lávce pod jez nebo na jih prokličkovat mezi ploty.
Ústí Konopišťského potoka v Poříčí (km 31,1)
Do Sázavy kousek pod Čerčany ústí zleva Benešovský potok. Pak za betonovým silničním mostem a špičatou věží kostela Svatého Havla předá své vody Sázavě potok Konopišťský.
Kamenný most císaře Františka Josefa v Poříčí nad Sázavou (km 30,7)
Po voleji dopádlujete k prvnímu jezu označovanému jako Městečko. Odmění vás pohoupáním v novější vodácké propusti u levého břehu.
Jez Městečko (km 29,2) s retardérovou propustí pro sportovní plavidla
Za kilák a půl další volejnaté plavby čeká druhý jez (Nespeky). Většinou ho splouvám s trochou drhnutí u levého břehu. Jen pokud je vody málo, obnáším vlevo.
Jez Nespeky (27,7 km)
Řeka pod jezem pěkně proudí. Za zatáčkou stojí na pravé straně nenápadná budka vodoměrné stanice, podle které se dá odhadnout splavnost, zábavnost či dokonce nebezpečnost splutí zájmového úseku Sázavy. Za mé pozdně dubnové plavby řekou teklo 12 kubíků za sekundu, stav 72 cm v Nespekách.
Vodoměrná stanice Nespeky (km 27,1)
Mírným proudem pluju k západu, společnost mi dělají konipásci a kachny.
Zřícenina hradu Zbořený Kostelec a ústí Kamenického potoka
U romantické zříceniny hradu Zbořeného Kostelce proudí voda stále pomaleji, až se skoro zastaví na dlouhém voleji jezu Brodce.
Jez Brodce (km 20,9) s vodáckou propustí
Samotný jez Brodce lze většinou splout vodáckou šupnou uprostřed se zamačkávacím prknem, případně se dá obnést vpravo. Následující klidnou hladinu přetínají pěší lávka a železniční most. Pak se nad řekou objeví věž hradu v Týnci. Pravotočivou zatáčkou připlouváte k jezu.
Jez Týnec nad Sázavou (km 19,6)
Jez Týnec se dá většinou splout po šikmé spádové desce, nebo obnést po pravém břehu. Vpravo od jezu bývá otevřený stánek s občerstvením a kemp.
Sázava z Týnce
Velká část vodáků začíná plavbu až v Týnci. V létě to tu bývá slušný masakr, ale na jaře do konce května se většinou do koryta pohodlně vejdete.
Minete silniční most se sámoškou na pravé straně, pak i vodopádovitý přítok Jankovického potoka po straně levé. Kratší volej vás zbrzdí před jezem Podělusy, který lze pohodlně splout novou propustí u pravého břehu.
Vodácká propust jezu Podělusy (km 17,9)
Pod jezem vás potěší peřejky s velkými žulovými balvany.
Peřejky a balvany pod jezem Podělusy
Následující rozpadávající se jez Brejlov splouvám většinou šlajsnou uprostřed.
Jez Brejlov (km 17)
Po dalším voleji se blížíte k jezu Kaňov, který bývá zejména za vyšších stavů nebezpečný. Jez se dá obtáhnout po levém břehu, kde také občas číhá stánek s občerstvením. Splouvání propustí uprostřed lze doporučit za normálních průtoků a se zvýšenou opatrností, pozor na vyšší skok.
Jez Kaňov (km 16,2)
Jez Kaňov odebírá do laterálního kanálu dosti vody, za nižších průtoků budete pod jezem škobrtat o ohlazené žulové šutry. Voda vás donese ke Krhanickému jízku, kterým začíná rychlá peřej.
Krhanický jízek (km 15,5)
Peřej končí u silničního mostu, navazuje klidná voda nad jezem Pěnkava s propustí uprostřed.
Jez Pěnkava (km 15)
Na Pěnkavě mi nezřídka zleva šplíchne voda do lodě. K vylití a protažení je možné využít klidnější úsek pod jezem.
Pod jezem Pěnkava
Pod Pěnkavou začínají úžasné dlouhé kamenité peřeje.
Peřeje a balvany pod Krhanicemi
Kličkuju mezi balvany. Občas plavbou vyruším volavku popelavou.
Peřeje pod Krhanicemi
Hezké peřeje končí na kratším voleji jezu Lesní. Ten je s trochou šikovnosti sjízdný propustí uprostřed (bacha na šutry pod šlajsnou), proud ale táhne vpravo do náhonu.
Lesní jez (km 12)
Pokud jste bez ztráty kytičky přežili propust, nemáte ještě vyhráno. Velmi pěkná balvanitá peřej pod jezem bývá okradena o většinu vody delším náhonem malé vodní elektrárny.
Balvany pod jezem Lesní
Vysvobozením bývá až klidnější hladina a návrat vody u silničního mostu v Kamenném Přívoze. Most se aktuálně opravuje. V místě je několik občerstvovacích vodáckých možností.
Most Kamenný přívoz (km 11,2)
Za mostem v Kamenném Přívoze musíte pro další plavbu překonat jez, splouvá se většinou uprostřed, pozor na kameny a větší vlny.
Sázava do Pikovic
Část promáčených klientů půjčoven, kteří jsou neobvyklým pohybem zcela vyčerpáni, v Kamenném Přívoze u chladivého půllitru končí. Což ovšem nedoporučuju, připraví se tak o zřejmě nejhezčí kus cesty.
Peřeje pod Kamenným Přívozem
Zajímavé peřejky vás donesou na volej posledního jezu, který nese jméno Žampach. Splouvá se či přetahuje po šikmé spádové desce, většinou je vody málo a propust tradičně zahrazená. Zprava na vás shlíží elegantní železniční viadukt.
Jez Žampach (km 9,9)
Pod jezem prokličkujete mezi kameny. Voda vás unáší do krásného skalnatého kaňonu.
Peřejky a útesy pod jezem Žampach
Ze břehů a svahů shlíží chaty trempských osad. Na jaře kvetou na černých skalách žluté tařice, na stráních pak bílé třešně a hlohy.
Skalní kaňon před Pikovicemi
Kaňonem s rychlejší vodou doplouváte až před Pikovice, kde se vysoko nad vámi tyčí skála Pikovická jehla s křížem.
Skalní útvar Pikovická jehla ční vysoko nad hladinu Sázavy
To už se ale proud trochu uklidňuje a levá strana údolí se otevírá. Tady se „pikovická rýžoviště zlata čeří v příboji Sázavy“, jak tvrdí známá píseň.
Pěší lávka (km 3,5) a vysedací místo v Pikovicích
Přistát a zakončit plavbu (a vyrýžovat nějaký ten nuget zlata) můžete třeba na louce u betonové pěší lávky. Vpravo ve svahu leží železniční zastávka Petrov u Prahy, společně s občerstvením a antikvariátem knížek. Na levém břehu v městečku Pikovice máte zas další možnosti občerstvení.
Anebo můžete pokračovat dál po řece, jejíž proud se ale po chvíli zastaví na klidné vodě nádrže Vrané. Ale to už je zas jiná pohádka ...
Ahoj Eki