Nedalo mi to......a zavzpomínal jsem si na časy dávno minulé... Na jaře jsme sjížděli Divokou od Neratova přes Zemskou bránu až ke Klášterci a pak znova na vodu od Nekoře, přes Litičák, se zastávkou na kus řeči a štamprdlu na Kamarádu (tehdy ještě žil trampský bard Jožka Slavík a my z tepla jeho chajdy obdivovali ten jeho krásný vodopád) a končili jsme u mostu v Potštejně. Lodě na vlek - a hurá na Zdobnici, to byla "zdobná" plavba z Nebe do Pekla - na vodu jsme hopsli pod Nebeskou Rybnou. Na řekách, kromě nás a šedobokých kachniček, tehdy ani živáčka. Jo- k tomu chlastu - jezdili jsme vždycky na Velikonoce a jelikož bývala zima a my jsme neměli neoprény, zahřívali jsme se slivovicou z pléskačky, takže taky žádní abstinenti! Škoda, že ty časy vodáckých osmdesátých let nejdou vrátit; bohužel dnešní řeky jsou obšacovány půjčovnami co z vodáctví udělaly vskutku MASOVOU záležitost. A podle toho to nyní na řekách taky vypadá... ...promiňte tu nostalgii stárnoucímu pamětníkovi  |