Po Odře jsem už plul víckrát, ale nikdy až tak dole. Inspirací mi byl článek o vplutí do Česka. Co takhle z něj naopak vyplout? Takových možností je víc, ale ještě nikdy jsem to nezkusil. V merku jsem měl krátký úsek protékající přírodní památkou Meandry Odry ze Starého Bohumína do Zabelkova ležícího již v Polsku.

Loď z půjčovny

S trochou štěstí jsem online zarezervoval poslední volnou loď v půjčovně, kterou provozují místní hasiči. Ne že bychom svůj člun neměli, ale kouzlo spočívá v zajištění dopravy zpět na start. V sobotu 10.8. těsně před 14 hod odstavujeme auto na parkovišti v ulici spojující silnici č. 67 a Slezskou ulici. Odtud to máme jen asi 200 metrů k mostu, pod kterým je sraz. Na levém břehu je již Polsko, na pravém už nás čeká materiál, Tydra jménem Candát. A cena, k neuvěření, stovka za dvě osoby včetně dopravy. Abych byl přesnější, stovka se platí pouze za dopravu lodí a vodáků zpět na start, půjčovné je zdarma. Znáte to, projekt ...

Napínavý nástup na vodu

Vody moc není, teče asi 9 kubajzů. To je těsně nad limitem z raftu.cz, ale nejsme v tom sami, a to mě uklidňuje. Je nás tu celkem asi 30. Nastupování na vodu není úplně pohodlné, musíme vystát frontu na schody, jinak je okolo strmý a zarostlý břeh. Většina vodáků jsou evidentně nováčci, jedna háčice dokonce při nasedání předvede pokus o provaz a následně i misis mokré tričko.

Cesta do pravěku

Konečně jsme na vodě. Odra je tu široká asi 40 metrů a plyne lenivým proudem v upraveném korytě k severu. Zanedlouho vplouváme do přírodního řečiště. Řeka začíná meandrovat, plavba je ale stále přehledná a bezpečná. Proud se poněkud zrychlil, příjemně mě překvapilo, že vody je dost. Oč zajímavější musí být plavba za velké vody. Půjčovna funguje do 60 kubíků. Místy se vyhýbáme mělčinám, někdy i padlým stromům. Ač jsme vyplouvali téměř poslední, teď jsme již v čele peletonu a užíváme si poklidnou atmosféru na velké řece. Další z toků, který může evokovat film Cesta do pravěku.

Ledňáček a volavky

Míjíme rozhlednu na polské straně.

Volavky a divoké kachny tu nejsou žádnou vzácností, občas se před námi mihne jako modrý drahokam třpytící se ledňáček, zahlédneme dokonce i srnku brodící se mělčinou. Břehy jsou vroubené vysokými mohutnými stromy, na vnitřní straně zatáček jsou za této vody oblázkové pláže. Voda je poměrně čistá. V polovině plavby pádlujeme po asi kilometrovém voleji, ale pak Odra zase příjemně zrychlí.

Konec plavby v Zabelkově

To už jsme ale na dohled mostu na silnici č. 78. Zprava přitéká řeka Olše. Vody moc nemá, ale přece jen posílí Odru do stále širšího řečiště.

Až doposud jsme jeli po hranici, ale nyní jsme již vpluli do Polska. Podplouváme most a přistáváme kousek za ním u vybudovaného vysedacího místa. Vystoupíme na mělčinu do vody, Candáta vystrkáme na břeh přes šikovně umístěnou trubku kryjící ostré larseny a vylezeme na břeh po žebříku. Kousek po proudu je provizorní molo pro velké lodě.

Máme za sebou 6 km za hodinu a 20 minut. Nechalo by se jet i dál, určitě i začínat výš, ale to si necháme na příště. K plácku, na který by zajel i autobus, je to pár metrů. Po chvíli čekání pro nás přijíždí 2 mikrobusy. Po naložení lodí jsme za pár minut zase nahoře u auta ve Starém Bohumíně. Příjemné odpoledne. Jen by možná nezaškodilo před vyplutím alespoň ukázat, jak se drží pádlo. Někteří klienti by to určitě uvítali.

Informace k půjčovně: www.mesto-bohumin.cz

Jirka Hodic, VK Slavia Hradec Králové