No, vona Vltava bývá v klidu už ze Zlatý koruny, protože pro většinu z nich je na hranici možností dojet za obvyklý štyry dny tam. V Budějkách jsou dost blbý přenášky.
Beerounku jsem jel teď v letě už od stadionu, takže start už na Mži a ten vrrěek je fakt pěknej a je tam i spousta míst kde vodák obecný nevyžadující na večer stánek s chmelovou břečkou může složit hlavu. Rovněž ouplnej spodek Berounky, Jedno jestli z Řevnic, nebo až z Černošic od posledního jezu je pěknej. Z tech Černošit to i splňuje parametry mírně tekoucí řeky, dokonce je tam pár peřejek s vlnama. Ale nejsou tam stánky, krom na cyklostezce, nebo normální hospody a neoperují tam půjčovny.
Pak spodek Vltavy z Vraňan, kde jsme se ženou posledně soulodili už flák za Lužcem 6km/h podle GPS. Tam neni na březích vubec nic, dole rezervace. A je to kousek vod Prahe a kdo neni línnej pádlovat, může vyjet kanálem zpátky nahoru.
Ale zážitky z tehle popisovanejch vod překryl nedávný zážitek, kdy jsme se ženou jeli jednu tajnou řeku, kde jsme nasedli a po asi 130km bez jedinýho jezu, jen tekoucí proud skončili, protože jsme prostě museli domu. Nejvíc za den bylo 52km, s prstem v nose a zastávkama, lenošením a tak. Jo a tam byla na březích k dispozici opět solidní gastronomie, ne dieta smažňák&klobása.
