Podzimní řeky mají zvláštní kouzlo a nostalgii. Zbarví se listí, utichne ptačí zpěv, zmizí skupinky cákajících se výletníků. Člověk je na vodě sám se svými myšlenkami, ideální příležitost k vyčistění hlavy.
Reklama
Z Kamýka nad Vltavou v říjnu 1943
Jednu takovou podzimní výpravu uskutečnili i moji prarodiče v říjnu 1943. Jeli na střední Vltavu, konkrétně z Kamýka do Štěchovic.
Skála na břehu nad navigací Vltavy říjen 1943
Rok 1943 byl více než náročný. Frustrující a v mnohých směrech i životu nebezpečnou okupaci Českých zemí totalitním nacistickým Německem prohlubovalo i nucené pracovní nasazení mladých lidí a válečný nedostatek.
Moji prarodiče učili v srpnu pádlovat svoje nejstarší děti u chaty po jihočeském rybníku Staňkov i jinde, jak si můžete prohlédnout třeba tady.
Děda připravuje kánoi u voru 1943
V říjnu 1943 zase vyplul můj děda s babičkou na svoji nejmilejší řeku - Vltavu. Pluli na kánoi žebrovce, která byla poměrně křehká a vůči šutrům značně zranitelnější, než dnešní plastové či nafukovací kánoe. Proto do ní nastupovali raději z vody, jako bosý děda na fotce výše.
Babička u kánoe říjen 1943
Nebo z náhodně objevené pramice, jako babička na předchozím obrázku.
Děda s psíkem u místní chalupy u Vltavy 1943
Občas se zastavili na kus řeči nebo pro potraviny u známých ve staveních u řeky.
Babička u ohníčku na břehu Vltavy
Nebo si udělali pro zahřátí v sychravém podzimním počasí na břehu ohníček.
Zrcadlení na voleji nad jezem na Vltavě 1943
Museli také překonat několik jezů, které ale měly většinou sjízdné propusti. Dneska jsou všechny ty jezy, louky a stavení pohřbené pod bahnem přehradních nádrží Kamýk a Slapy.
Po Vltavě do Štěchovic 1943
Proudný úsek ale skončil u nadržení tehdy relativně čerstvě zprovozněné přehrady Štěchovice. Babička si k tomu do alba fotek smutně poznamenala: „Proudy zmizely, vzpomínky zůstaly“.
Podzimní zrcadlení na hladině přehrady Štěchovice 1943
Svatojánské proudy už jsme nezažili. Ale i dneska, když je celý popisovaný úsek volejnatou klidnou vodou, pochopíme její povzdech.
Přehradní jezero Štěchovice se zákazovou cedulí v říjnu 1943
Další těžkostí tehdy bylo, že pravý břeh Vltavy byl zabrán jako vojenský prostor (cvičiště) příslušníků SS, takže se na něj nesmělo vystupovat.
Zákazová cedule na pravém břehu přehrady Štěchovice 1943
Výcvikový prostor naštěstí zmizel, ale podzimní scenérie a zrcadlení na klidné hladině tu můžeme obdivovat dodnes.
Zrcadlení na hladině přehradní nádrže Štěchovice v roce 1943
Závěr
Staré fotky miluju, ale bohužel úžasné podzimní barvy vám zprostředkovat nemohou. Návštěva podzimní řeky zůstává dodnes za pěkného počasí bezva zážitek. Inspiraci můžete získat pro výlet třeba na Sázavu, Berounku, na Cidlinu, Doubravu nebo Nežárku.
Vaření na ohništi na břehu Vltavy v říjnu 1943
Pokud přetrvává chladnější počasí, můžete si na břehu na ohníčku uvařit i nějaký teplý nápoj pro zahřátí, jako moji prarodiče v roce 1943. Přeju příjemný nový vodácký rok.
Ahoj Eki