Raft.cz

Tisk z adresy http://rivers.raft.cz/Clanek-Pradedeckuv-vodacky-pravek-1918---1928.aspx?ID_clanku=2267

Pradědečkův vodácký pravěk 1918 - 1928

article from serial: Za starých časů | published: 1/20/2021

Můj pradědeček Josef byl mimo jiné český vodák. Jeho plavby z let 1929 a 1930 jsou stručně popsány zde a zde. Za víkendovku dokázal splout i přes 120 kilometrů, jednu z těch výprav najdete popsanou zde.

Reklama
Pradědeček a jeho dcera s mladou částí vodácké party 1928
Pradědeček a jeho dcera s mladou částí vodácké party 1928

Ale co splouval před tím? A jak se k vodáctví vůbec dostal?

Pradědeček s dalšími vodáky na Vltavě u Měchenic 1928
Pradědeček s dalšími vodáky na Vltavě u Měchenic 1928

Pradědeček vystudoval práva v Praze. Jako český právník pak byl za Rakouska-Uherska překládán z místa na místo, třeba jeho jediná dcera se narodila v Semilech. Účasti ve Světové válce se dokázal vyhnout. Převrat v roce 1918 prožil v Hradci Králové, kde také předtím začínal na řece Orlici s vodáctvím. Jednou z prvních vzpomínek mojí babičky bylo, jak v jejích pěti letech seděla na ramenou mého pradědečka, a šlo se v říjnu 1918 v Hradci na most přes Labe a házely se do něj „vorlíčky“, tedy kovové státní symboly Rakousko-Uherské monarchie.

Střední Vltava u Orlíku 1923
Střední Vltava u Orlíku 1923

Přestěhování do Prahy

Mladá Československá republika potřebovala do svého aparátu českou inteligenci, proto i pradědečkovi bylo nabídnuto úřednické místo v Praze.

Jez na Vltavě u dnešního Jiráskova mostu v Praze 1926
Jez na Vltavě u dnešního Jiráskova mostu v Praze 1926

Zajímal se o kde-co, taky s kamarády a mladší generací trempoval a jezdil na kánoi. Jeho nejčastějším terénem byla Vltava nad Prahou, oblíbenou vodáckou osvěžovnou pak Libřice naproti Davli. Krása romantické přírody prostě tehdy ovládla nejen mladou generaci, ale i část ctihodných mužů středního věku.

Západ slunce nad střední Vltavou okolo roku 1928
Západ slunce nad střední Vltavou okolo roku 1928

Pradědeček už od studií uměl těsnopis. Vzhledem k tomu, že prováděl nějaké studentské protirakouské aktivity, tak si vymyslel vlastní, pro ostatní nečitelný styl, ve kterém si dělal poznámky. To bylo výborné v době starého Rakouska, nacistické okupace i komunistického režimu. Ale mně tím práci na dohledávání podrobností k jeho vodáckým výpravám výrazně znesnadnil.

Zámek Orlík od Vltavy 1925
Zámek Orlík od Vltavy 1925

Třeba z jiných zdrojů vím, že se dvěma kamarády splul ve dvacátých letech Vltavu z Lenory do Prahy. Podrobnosti už asi nikdo nedohledá. Alespoň pár vodáckých fotek, i když občas nedokonalých (viz ta následující), vám z té doby ale ukázat můžu.

Splouvání šlajsny pod Zvíkovem ve dvacátých letech
Splouvání šlajsny pod Zvíkovem ve dvacátých letech

Založení klubu a loděnice v Braníku

Pradědeček v roce 1925 spoluzakládal Klub turistů vodních (KTV), předchůdce dnešní TJ Kotva Braník. Vzniklo to z toho, že byl aktivním členem Klubu československých turistů a s kamarády a známými vyrážel o nedělích na túry, většinou vlakem do okolí Prahy. Aby měli slevu na dráhu, muselo se jich údajně sejít nejméně 7. V klubu se vyskytovali aktivní vodáci - třeba vedoucí téhle turistické skupinky „táta Pach“, kteří pak ten vodácký klub s loděnicí v Praze Braníku založili. Atmosféru doby krátce po výstavbě loděnice dokumentuje následující snímek.

Pradědeček s kánoí a rodinou u Vltavy nad Prahou na podzim roku 1927
Pradědeček s kánoí a rodinou u Vltavy nad Prahou na podzim roku 1927

Rájem vodáckých sportů tehdy byla Vltava na přítoku do Prahy, jak ukazuje i následující fotka. Pohled je k jihu od Vyšehradu na dnešní Veslařský ostrov a dál k Braníku. Hladina se hemžila nejrůznějšími plavidly.

Sportovní plovárna na Vltavě v Praze u Vyšehradu, pohled k jihu 1924
Sportovní plovárna na Vltavě v Praze u Vyšehradu, pohled k jihu 1924

Založení KTV proběhlo na ustavující schůzi 17. dubna 1925. Na přítoku Vltavy do Prahy byla bezpochyby lepší kvalita říční vody, než na odtoku z průmyslového velkoměsta. Také příjemnější dostupnost tří našich velkých řek – Vltavy, Sázavy a Berounky. Zřejmě i to hrálo roli při lokalizaci následné výstavby klubové loděnice v Praze Braníku na břehu Vltavy poblíž místního nádraží. To zas bylo tehdy nezbytné pro dálkovou přepravu lodí. Loděnice byla slavnostně otevřena 18. září 1926.

Vlajka KTV byla modrobílá
Vlajka KTV byla modrobílá

Vodáctví se ale tehdy nedalo v Praze provozovat celoročně, jako dnes. Je to patrné z následující fotky. Vždyť i sama loděnice byla postavena u obřího areálu ledáren v Braníku, kde se ve velkém z Vltavy v zimě těžil led.

Střelecký ostrov v Praze na zamrzlé Vltavě, v pozadí za stromy Hradčany 1923
Střelecký ostrov v Praze na zamrzlé Vltavě, v pozadí za stromy Hradčany 1923

Pradědeček byl mimo jiné pečlivý úředník, takže si na náročnější plavby dělal přípravy. Ukázku z jedné takové, těsnopisně nezašifrované, vidíte na následujícím obrázku.

Část přípravy pradědečka na trasu Budějovice - Praha
Část přípravy pradědečka na trasu Budějovice - Praha

Jižní Čechy

Na léto jezdil pradědeček s rodinou do jižních Čech do zámku Chlum u Třeboně, což byla tehdy jakási státní rekreace pro vyšší úřednictvo. Brával si s sebou kánoi a splouval třeba Zlatou Stoku a Lužnici.

Dolní Lužnice pod Táborem focená z kánoe 1923
Dolní Lužnice pod Táborem focená z kánoe 1923

Kánoi měl uskladněnou na tamější Panské plovárně u rybníka Hejtman. Do zámku jezdila odpočívat i část tehdejších spisovatelů a někteří politici. Mimo jiné i bývalý sportovec, tehdejší ministr zahraničí Dr. Edward Beneš, tu hrával tenis.

Zlatá stoka roku 1923
Zlatá stoka roku 1923

O místní atmosféře vypovídá i následující příhoda: Jednou napadlo moji tehdy asi 13letou babičku, že se projede na kánoi. Dřevěné kánoe žebrovky byly těžké desítky kilogramů. Babička ji nedokázala sama odvléct k vodě. Kolem zrovna nikdo nebyl. A stalo se, že šel okolo Beneš, nabídl jí pomoc a odnesli spolu kánoi na vodu.

Závěr

Mějte se v novém roce co nejlépe. Splouvejte a zapisujte (pokud možno ne v šifrách). Ta hezká chaloupka na následujícím vodáckém snímku už řadu let odpočívá na dně nádrže Orlík, tak taky prosím pořizujte vodácké fotky, ať se máme my ostatní čím kochat a historici do čeho vrtat.

Kolářova chalupa v Letošticích na střední Vltavě focená z kánoe 1923
Kolářova chalupa v Letošticích na střední Vltavě focená z kánoe 1923

Nemusíte zrovna zakládat vodácký oddíl a stavět novou loděnici jako pradědeček. Přeju alespoň, ať nejste na vše sami a taky vám někdo občas s kánoí pomůže. Třeba budoucí president…

Ahoj Eki




Diskuse nad článkem
pra/dědové, Pepura, 1/20/2021 11:20 AM
| Re: pra/dědové, Eki, 1/21/2021 10:05 AM
| Re: pra/dědové, Pepura, 1/21/2021 10:13 AM
| Re: pra/dědové, Eki, 1/22/2021 8:58 AM
Krásné vzpomínky, Adam P., 2/7/2021 12:02 PM
 
 


Facebook Facebook   RSS - články a novinky RSS 2.0 Email na redakci serveru raft.cz Chcete psát články pro raft.cz? Trička a mikiny raft.cz O raft.cz
Uvedené texty mají pouze informativní charakter. Vodácký sport je potencionálně nebezpečný a vždy je nutné posoudit zobrazené informace dle aktuální situace.
Reklama