Do Rakouska se na vodu jezdí zejména za adrenalinem těžších horských úseků řek. Přitom tu existují i poměrně dlouhé hezké úseky méně náročných toků. Protože české prázdninové řeky bývají nezřídka přetížené, vyrazili jsme v srpnu 2024 s partou příbuzných do blízkého zahraničí poznat právě tyto méně náročné, ale tekoucí řeky. První jsme zkusili střední Enži, protože jsem ji už v roce 2019 splouval a úsek se zdál pro tento typ výpravy vhodný.
Reklama
Enns nad ústím Salzabachu v srpnu 2019
Alpská řeka Enns (Enže) má různě obtížné úseky, ústí pod Lincem zprava do Dunaje. My si vybíráme její střední tok. Za centrum našeho působení volíme kemp Putterersee, kam lze z Čech dojet za pár hodin autem. Kemp leží u stejnojmenného jezera, kde se dá koupat a pozorovat četné raky.
I doprava údolím Enže je tu relativně jednoduchá, pro pendl lze využít místní vláček.
Enns ze Schladmingu do Stein an der Enns
Méně náročný úsek má podle podkladů začínat ve známém lyžařském středisku Schladming. Proto nafukujeme kánoe v dolní periférii městečka u mostu k fotbalovým hřištím, kde se dá i dobře parkovat auty.
Naloďování na Enns v dolní části Schladmingu
Celý předchozí den pršelo. Vody proto teče mírně více (aktuálně necelých 20 m3/s). Bohužel je po dešti zakalená, barvou připomíná bílou kávu.
Enns pod Schladmingem
Řeku přetínají mosty a lávky, podle kterých je možné se trochu orientovat. Voda svižně proudí. Obtížnost se pohybuje do WWI, na těžká místa jsme nenarazili.
Mostek přes řeku Enns
I v upraveném korytě se občas objeví nějaký ten štěrkový ostrov. Na jednom z nich dáváme na ohníčku oběd.
Oběd na ostrově v Enži
Plujeme dál. První těžší místo se prozrazuje hučením pod silničním mostem u vesnice Weissenbach, v mapě je označený jako Sohlschwelle.
Kamenný zához na Enži u vesnice Weissenbach
Po prohlédnutí kamenný zához splouváme, pro naše baraky a pálavy nepředstavoval větší výzvu. Na další plavbě potkáváme nějaký vodácký kurz. Zdravíme se navzájem. Jsou to jediní vodáci, které jsme tu za dva dny letního splouvání Enže potkali.
Výcvik vodáků na Enns
Plavba probíhá i nadále svižně. Mraky se začínají protrhávat a občas na nás vykoukne i nějaký ten kopec.
Z mraků nad řekou Enží se vynořují kopce
Trochu složitější místo pak představuje stavba nového mostu. Naštěstí pravá strana řeky zůstala průjezdná bez problému.
Stavba mostu přes Enns
Pak dáváme kratší odpočinek na pláži s výhledem na okolní stráně.
Na pláži u Enže
Potkáváme ještě drobnější peřejky, údolí se rozšiřuje.
Řeka Enže před městečkem Stein an der Enns
Končíme po 22 kilometrech plavby u silničního mostu u městečka Stein an der Enns, kam jsme si před plavbou hodili druhé auto.
Sušení kánoí u silničního mostu u městečka Stein an der Enns
Enns z Öblarn do Trautenfels
Druhý den chceme navázat plavbu tam, kde jsme skončili. Jedno auto je ale proti, cosi z něj vytéká a musí urgentně do servisu. Proto začínáme až po poledni a o něco níže - u městečka Öblarn. Poblíž silničního mostu se tu vyskytuje zámeček a statné české národní stromy – lípy.
Pláž na Enži pod silničním mostem u obce Öblarn
Startujeme z pláže na levém břehu. Voda se už trochu vyčistila a taky mraků je méně.
Výhled na Alpy před ústím Salzabachu
Tekoucí Enže nás po chvíli donese k pěknému výhledu na alpské štíty. O něco níže přistáváme na oběd na pláži nad ústím říčky Salzabach.
Pláž nad ústím Salzabachu je příjemné místo
Salzabach uvádí část map jen pod názvem Salza. To je ovšem dost matoucí vzhledem k existenci daleko známější (štýrské) Salzy, která také ústí do Enže, jen kus dál po proudu. Nechávám ostatní doobědvat a vydávám se samostatně na průzkum téhle říčky.
Salzabach na svém dolním toku
Salzabach má jinou atmosféru a úžasně čirou vodu, ve které jsou vidět ryby. Čistota vody je zřejmě způsobená větší přehradou, která leží na toku jen o pár kilometrů výše. Propádluju pár set metrů proti mírnému proudu, a pak se zas způsobně vracím, abych se skupině neztratil.
Ústí Salzabachu do Enže (v pozadí)
Plavba příjemně plyne, kocháme se výhledy na okolní hory.
Výhledy na hory proti proudu Enže
Zastavujeme a osvěžujeme se na umělém štěrkovém ostrově, který tu vznikl v rámci cíleného rozvolnění toku. Takových míst potkáváme několik. Je to novodobá reakce na to, že i rakouské řeky byly v minulosti sevřeny do opevněných břehů, aby neohrožovaly okolní zemědělské pozemky.
Umělý štěrkový ostrov s rozšířením břehové linie na Enži
Do řeky cestou ústí horské potoky, které přinášejí štěrk a vytváří tak přirozené pláže, vybízející ke koupání. Vyskytují se na nich i drobné poklady. V třpytivých oblázcích místních svorů vyrostly krásné ukázky krystalů granátu a chiastolitu.
Na pláži u ústí potoka do Enže
Plujeme dál, ale proti okolním horám si připadáme maličcí, jako zrnka písku.
Enže před obcí Trautenfels
Končíme po 18 kilometrech plavby u silničního mostu u vesnice Trautenfels, připomínající názvem českého Trautenberka.
Závěr
Popisovaný nenáročný úsek Enže pokračuje ještě pár desítek kilometrů dál až za město Admont. Pod ním se nachází národní park Gesäuse s náročnými peřejemi a nějakým tím vodáckým křížkem.
Peřej na Enži v oblasti Gesäuse za nízkého stavu
Ty jsou pro nás už moc divoké. Přesunujeme se proto k jihu na průzkum další prázdninové rakouské řeky – Mur.
Ahoj Eki