Hrome, tam je kosa. Už je sice duben, ale venku poletuje sníh, a tak se snažím zahřát se alespoň vzpomínkou.

Dovolená v Řecku

Loni v červenci jsme se známými trávili 14 dní u Thráckého moře těsně nad malebným poloostrovem Chalkidiki ve vesnici Nea Vrasna. I takové dovolené se snažíme prožít aktivně, ale loňská horka nás přinutila plánovaný program poněkud zredukovat. Na památky nebylo ani pomyšlení a na pěšárny jsme vyráželi už za svítání.

Objevování Richiosu

Samozřejmě jsem sebou měl i kajak a snažil jsem se každý den alespoň na hodinku vyrazit na moře. Pádloval jsem buď na sever k Asprovaltě, nebo na jih do Stavrosu. Právě na začátku Stavrosu ústí do moře řeka Richios. Vytéká asi o 10 km výš z jezera Volvi, které je zásobováno přítoky z okolních hor a říčkou tekoucí z jezera Koronia. Volvi má povodí přes 1000 km2, a tak jsem si sliboval, že se mi podaří kus Richiosu splout. Jeho ústí protéká nedaleko bývalé vojenské námořní základny písečnou dunou hned vedle zpustlého kamenného mola.

Z naší pláže jsem u něho za 20 minut. Přes písčitou mělčinu jsem musel kajak přetáhnout, ale po pár metrech nasedám na poměrně hlubokou a čistou řeku. Pádluju proti neznatelnému proudu, i přes veliké povodí je i tady dole Richios malou říčkou nebo spíš potokem.

Podjíždím most příbřežní silničky, břehy jsou lemovány vysokým rákosím, tu a tam míjím jakousi chatrč se zahrádkou, ale oproti rušnému mořskému pobřeží tu není ani živáčka. Po chvíli přijíždím k mostu, pod kterým voda protéká několika rourami. Tohle musím přenést. Pokračuju dál. Místy se prodírám zelenými šlahouny vodních rostlin, které se mi namotávají na listy pádla, několikrát bidluju přes písčité mělčiny. Zde už je proud znatelnější, a protože vody moc není, tůňky zmizely.

Tudy cesta nevede

Dál míst, kde se dá pádlovat, ubývá. Bojuji, ale asi po kilometru mě to přestane bavit, otáčím loď a pomalu se vydávám na cestu zpět. Podplouvám pod vysokými stromy a jejich stín s chladnou vodou Richiosu vytváří příjemné mikroklima. Blíží se známý most a já odvážně zamířím do roury, ve které se zdá být nejvíc vody. Trochu námahy a jsem dole.

To už je na dohled písčitá duna, kterou říčka obtéká zprava. Proud zrychlí, já statečně vytrvám, pomůžu si pádlem nebo rukama o dno a jsem v moři. Původní záměr pokusit se Richios splout z jezera zavrhuju. Možná na jaře by se o tom dalo uvažovat, ale to jsou tu myslím zajímavější terény. Chladnější sladká voda byla příjemným osvěžením po ráchání se v moři, které mělo 30 stupňů a na pláži pod slunečníkem zapiju zážitek ledovým Mytosem.

Tipy na další aktivity

Pokud sem zavítáte, rozhodně se vypravte i jižněji, kde si můžete půjčit motorový člun a obeplout kousek Chalkidiki s neuvěřitelně průzračným mořem v zálivu s ostrůvky a nádherným koupáním. Milovníci historie to mají kousek do Soluně a i pro pěšáky se tu cíle najdou. Celodenní a zajímavý výšlap jsme absolvovali od kláštera nad obcí Proti na vrch Máti (1956 m.n.m.).

Jirka Hodic, VK Slavia Hradec Králové