Kössener Ache nebo též Tirroler Ache patří mezi mé zvlášť oblíbené. Je z ní cítit zvláštní síla a energie, která vychází z úzkých skal soutěsky Entenlochklamm. Její voda není nijak obtížná a možná právě proto ji mám tak rád, že se mohu v klidu dívat po okolí, než že se s drkotáním zubů soustředím na divočinu před sebou. Soutěskou též vede turistická stezka, která dříve byla využívaná jako pašerácká zejména po druhé světové válce. Místní obyvatelé přes hranici mezi Německem a Rakouskem, která vede v dolní části soutěsky, nelegálně a bez placení cla přenášeli cigarety a alkohol. Když se k tomu přidá poutní místo v polovině trasy, je o magickou energii dostatečně postaráno.

Entenlochklamm (také Antenloch) je asi 2,5 km dlouhá soutěska přímo na bavorsko-rakouské hranici mezi Schlechingem a Kössenem. Obvyklý začátek je na začátku obce Kössen nebo též lze nastoupit i za posledním mostem v obci mezi domy. Plavba je regulována na rakouské straně v úseku Kössen (nádraží) - hranice 15.05. – 15.10. v čase 09 – 19h, výše úsek z Kirchdorf i.T. se může splouvat pouze v období 01.06. – 14.09. též mezi 09 – 19h. Z Kössen je plavba poměrně nezáživná po široké řece s malými výhony od břehů, kde se dají dobře trénovat nájezdy.

Na rozjezd ideální. Po zhruba 1,5 km se najednou řeka vměstnává do soutěsky s vysokými skalami spadajícími až kolmo do řeky. Obtížnost se nijak výrazně nezvyšuje, za nižších stavů se jedná o místa maximálně WW II. To okolí je ale fantastické. Vstupem do soutěsky se řeka zúží a ve štěrkových náplavech vytváří pěkná peřejnatá místa vhodná na trénování. Nejsem geolog, ale ta zvrásněná obrovská skála, kdy plynulé vrásnění na sebe navazuje a kdy se muselo jednat o extrémní tlaky při formování, vás prostě zarazí.

Po chvíli se dostáváme k nejužšímu místu v soutěsce. Původně bylo široké jen něco přes 3 metry. Při povodních se zde zachytávaly kmeny a voda se vzdouvala směrem ke Kössenu. V zimě 1906/1907 byla skála odstřelena a průchod byl rozšířen asi na 12 metrů. Místo poznáte jednoduše, vede nad ním první ze dvou pěších lávek. Hned za lávkou doporučuji zastavit vpravo a vydat se na krátkou procházku do svahu po pěší stezce. Po zhruba 100 m se najednou před vámi objeví kaplička, kostel a starý srub.

Ústředním místem je ale obrovský, přibližně 10 metrů vysoký rozpolcený skalní blok, podle kterého místo dostalo jméno Klobenstein – tedy „rozpolcený kámen“. Podle místní legendy šla kdysi starší žena úzkým údolím směrem z Kössenu. Náhle se z hory uvolnil obrovský balvan a začal se na ni řítit. Žena se nemohla zachránit útěkem, a tak se obrátila k Panně Marii s prosbou o pomoc. A tehdy se měl stát zázrak: kámen se těsně před ní rozpoltil na dvě části a oba kusy ji minuly. Žena tak zůstala stát mezi dvěma částmi skály a přežila. Právě na památku tohoto údajného zázraku zde vznikl poutní areál.

Jdeme si prohlédnout kostel, v kapličce si nabereme pramenitou vodu a kdo má zájem, může posedět u srubu, kde je kiosek. Opravdu velmi pěkné místo, které z řeky vůbec není patrné.

Pokračujeme dále a vzápětí je zde druhá pěší lávka přes kaňon. Charakter zůstává tréninkový a vhodný i pro paddleboard. Pak si dobře všímejte skály vpravo, kde je těsně nad vodou jako malá jeskyně. Za ní totiž zastavte u přítoku vyschlého potoka a vydejte se jeho korytem.

Po pravé straně vede cestička asi 150 m k turistické cestě. Vpravo se můžete jít podívat na rybářská sádka a jezírko, ale běžte hlavně vlevo podél potoka 50 m k vodopádu. Opět nádherné místo.

Jakmile budete po vodě pokračovat, už jen pár zatáček a vyjíždíte ze soutěsky. Brzo se objeví silniční most, kde vpravo je vodácké parkoviště a konec splutí.

Trasa není nijak dlouhá, celkem 5 km. Jeden by si řekl, jestli se to vyplatí, ale pro mě se jedná o naprosto unikátní vodu. Časově si ho splujete v přímém směru do 1,5 h, ale pokud se podíváte i po okolních krásných a neznámých místech, najednou zde strávíte skoro 3 h. Úsek jsem jel letos za různých stavů od 115 do 105 cm na vodočtu Staffenbrücke, pokaždé dobře splavné. Jen pro paddleboardy by to chtělo od 110 cm výše.

Petr