Já ho původně chtěla zmínit, ale pak jsem měla pocit, že se moc rozkecávám. Chodíme ho zdravit do kostela ve Zlaté Koruně 😉
Já na letní Vltavu holt čas od času musím a potkávám tam ledacos.
"Voda je vo pohodě a vo chlastu, ne? Takhle to tady dělaj všichni... to jsou tady podle tebe všichni blbí?! Žádná …(taková)… mi do toho nemá co kecat". To je prosím přesný citát výroku mého háčka – po čtvrt hodině intenzivního vysvětlování se mi začala pěnit krev a háčka jsem vysadila na ostrově – kdo se má utopit… 😉
Vzápětí jsem chytila loď takovým dvěma cácorkám - očividně nevodačkám - a pomohla jim ji vylít. Úsměv, pár uklidňujících slov a holky se hned ptaly co a jak, kde byla chyba. A snad to pošlou dál - tu pomoc i tu informaci.
Je tam hodně lidí a jsou tam lidé různí, povětšinou... ale mezi nimi i pár začátečníků nadšenců, co mají šanci něco pochopit. Ti se zajímají, ptají a objevují. A dokud bude na Vltavě jeden spravedlivý, nezavrhnu tuto řeku 😉)).