| Kdo |
Km |
Trasa |
Obtížnost |
Datum |
Loď |
Hodnocení |
Sirka
|
14 |
Nostra - Kotschach |
WW II, WW III |
7.8.25 |
kajak |
|
| Vodočet: Maria Luggau-Moos, stav: 54 cm, 3.70 m3/s |
Popis: |
Ivis
|
40 |
Jez (kaskada) před Kotschach - Mauthen - Latschach, most |
WW I, WW II, WW III |
19.6.25 |
nafukovací kánoe |
|
| Vodočet: 8,2 m3/s Mauthen |
Popis: Prvních 6 km docela akčních. Myslel jsem, ze to bude jen k 1.mostu (prvni 2km), ale bylo to i dal. A po 3 km od startu stupeň s takovou žumpa (nejeli jsme), přesně jak je v tabulce v závorce znacena ww3 plus na dále pak ww1-2. Ono teda těch prvni min. 4 -5 km spis ww2 s místy ww3. Pak uz jen kochaci ww1 až nudná, ale místy různá zúžení atd ww2. Průměr 8,6 km/h, prvních 12 km 9,4 km/h. Na sterkovych lavicich vody limitne az podlimitne. Jinak ok. Timto pridavam další rakouskou řeku s nejdelším splutim ze vsech vodáků! |
Ivana
|
39 |
Kötsbitz, kousek nad mostem - Latschach most |
WW I, WW II, WW III |
19.6.25 |
nafukovací kánoe |
|
| Vodočet: Mauthen, stav: 8.22 m3/s |
Popis: Prvních 6 km souvislé peřeje ww2+ až ww3 a peřej ww4-, kterou jsme nejeli. Dalších cca 10 km pěkná ww1. SterkoveÉ lavice, občas mělko, ale většinou to šlo projet. Dále ww1-, ke konci opět občas peřejky, ale krátké. Břehy lemované vrbami, voda průzračná a osvěžující a pohled na krásné scenérie Alp. Krásné slunečné počasí. S Ivisem na Pálavě. |
Herčus
|
25 |
Maria Luggau (80m nad mostem s jezem) – Kötschach (nad 2. jezem) |
WW I, WW II, WW III, WW IV |
2.5.25 |
nafukovací kánoe |
|
| Vodočet: Maria Luggau-Moos: 71cm, 6,4m3/s, Mauthen 45cm, cca 16m3/s |
Popis: Po přespání v kempu v Sachsenburgu přichází ranní porada, že Möll většina z nás zná, že je to moc kochací a tak padá volba na Gail, kterej má střední vodu. Akorát Lukáš, kterej si na kajaku troufnul na včerejší Lieser, tak nepovažoval to svý rozpádlování za dostatečný a tak se vydáme na Gail spolu s tím, že sedneme do nafukovací deblovky ( a takhle už to po zbytek výpravy zůstane) k ostatním kajakářům a kajakářek z naší partičky a taky jsme asi jediní z bandy, co Gail zatím neznáme, ostatní jej znají od Obergailu. Po přejezdu necháváme dolní auto na výstupce, kde je u jezu fajn plac na vylezení. Zbylý dvě auta jedou nahoru a klikatí se na zdlouhavý silničce a pozoruju několikrát ze silnice informující ukazatele na vodácká nástupní místa, což mi přijde praktický. První prohlížení řeky volíme u mostu u Frohn, kde je celkem dost dobře udělaná cedule pro vodáky s řekou, naznačenými obížnostmi a informací, kde zrovna jsme. Ostatní co tyhle cedule znají poukazují na fakt, že pokaždý, když tu zatím byli, tak úsek pod tímhle nástupním místem byl na ceduli aktivně zaznačen jako nesjízdný kvůli stromům v soutěsce, proto dřív začínali u Obergailu, zatímco aktuálně tu žádné křížky nejsou - opět oceňuju funkčnost cedulí a zároveň mám opět radost, že jako hlavní plánovač i když beru partu lidí na řeky co znají, tak že nastává možnost, že si sjedou kus řeky, co neznají... Vody nad mostem zdá se dostatek, proto přesouváme naše vozy ještě výš a prohlížíme u sportovní základny v Maria Luggau u stupně pod mostem. I tady zdá se vody dostatek, tak jedeme omrknout ještě nástupní místo nad Untertillach k mostu u Soldhäuser. I tady je voda, ale pro některé už by to byl strašně dlouhý úsek, tak se trháme na dvě party, že dva kajaky pojedou odtud a my se k nim připojíme v Maria Luggau. Než svezeme auta, převlíkneme a vše nachystáme, tak už nás akorát dojíždí horní dvojice. Přisedáme a pokračujeme dál. I v Maria Luggau se spíš než o řeku jedná o širší potok, kterej za tohoto stavu není sice tak těžkej zezačátku, ale sype to dolu a pro nafukovačku není moc kde brzdit, natož regulérně zastavit - celkem fičák a chvíli nám trvá, než si na to v deblu zvykneme i když jsme sehraná dvojka. Občas je peřej okořeněná zvýšením obtížnosti, ale mažem to na oči s tim, že nám to většinou najíždějí kajakáři. Chvílema tu mám pocit, že tý vody není moc, že je třeba hlídat kudy, ale zároveň bych víc vody asi nechtěl. Po dojezdu k mostu u Frohn jsme stále bez zátarasu a začínáme se zařezávat do "šluchty". Tady jedeme se zvýšenou opatrností, chytáme taktické vracáky, abychom mohli z lodi prohlídnout, co nás čeká a zda vidíme na nalší vracák. Přeneseme jeden strom, kterej se v kajaku ještě dal v jednom místě podtlačit, ale s gumou ho nakrátko přetáhnem zprava. V soutěsce už je řeka trochu širší a z mýho pohledu to není taková kontinuální sypačka jako vejš, že se objevují místa na zastavení, přesto je opatrnost namístě, protože pořád převládá plus mínus trojková voda plná peřejí. První regulérně čtyřkový místo - peřej do který se nasypeme, tak se nachází hned za levotočivou zatáčkou po přibrání potoka Pallaser bach - to v deblovce docela koukáme, ale bez ztráty kytičky. Po doplutí k místu Stabenthein po pěkné zúžené kaskádě zastavujeme v laguně pod ní a jdeme si prohlídnout těžší peřej vzniklou sesuvem půdy, která se ukáže, že je prej velkou vodou přerovnaná a podstatně lehčí, nicméně je tam potopenej strom a k tomu nějaký větve a tak bylo dobrý si to i tak prohlídnout. U Durnthalu na nás čeká poslední a nejvýživnější čtyřkový místo, zpočátku nenápadně vyhlížející a jde o šikmej vyšší skok s šutrákem pod dopadem. Když to jedeš na oči za někým kdo ti to najíždí a zmizí ti tam před tebou v jakýchsi komických polohách, říkáš si "Aha?"... takže i tohle místo by bylo lepší prohlížet. Podle informací od ostatních je charakter toku na spousta místech přerovnanej nějakou velkou vodou, možná z podzimu 2024, takže asi neni ideální úplně spoléhat na znalost toku z dob předchozích. Kromě těchto míst je to jinak pořád krásná divoká teď už řeka a objevují se i parádní místa na pokochání okolní přírodou nebo výhledy. Od mostu u Birnbaum se charakter změní a údolí se začne otvírat, sníží se spád a máme čas se pořádně dopokochat okolní krásou, řeka je pořád zábavná i když už ne tak divoká, přesto na několika místech stále potěší a někde se rozlejvá do naplavenin. Celkem mi to tu připomíná Slovenskou Belou, kde by myslim bylo škoda ochudit se i o tenhle úsek. Ke konci už je však znát, že jsme toho napádlovali dost a po dojezdu k vysokému a označenému jezu přeneseme zprava. Následně náhon krade dost vody, ale dá se těsně dát na posledních 300 metrů na vodu a dokodrcat k druhýmu šikmýmu kamenitýmu jezu, kterej za týhle vody už nejde, tak končíme nad ním a ten kousek si lodě doneseme. Po dojezdu musíme pořešit pendl s tím, že je třeba počítat s cestou 40-45 minut do Maria Luggau a pak totéž zpátky. Následuje hodinovej návrat do základny v kempu v Sachsenburgu a večerní chill s breefingem, co dáme zejtra. |
VláďaW
|
10 |
Nostra - jez před Kötschach-Mauthen |
WW II, WW III |
2.7.24 |
kajak |
|
| Vodočet: Maria Luggau-Moos, stav: 72 cm, 5.69 m3/s |
Popis: Pěkná nezákeřná řeka, vlastně dost podobná jako předchozí úsek jen o stupeň lehčí. Pěkné krajinové výhledy. |
VláďaW
|
4 |
St. Lorenzen - Obergail |
WW III, WW IV |
1.7.24 |
kajak |
|
| Vodočet: Maria Luggau-Moos: 79 cm, cca 7 m3/s, |
Popis: Po dešti, silně hnědá voda. Neviditelné kameny. Ne zas tak zábavné. Radek zaplaval, Ztracené pádlo, táhnutá loď.... |
Knut
|
14 |
Müllern - Föderlech (Dráva) |
WW I |
28.8.23 |
paddleboard |
|
| Vodočet: |
Popis: Krásný pohodový úsek s nádhernými výhledy. Začíná se peřejí WII, ale pod ní už je to jak Vltava. Nádherné výhledy, před soutokem trochu industriálna. Dráva byla po povodni velmi bahnitá a vodácky nezajímavá |
VláďaW
|
14 |
Maria Luggau - Birnbaum |
WW II, WW III, WW IV |
3.6.23 |
kajak |
|
| Vodočet: Maria Luggau-Moos, stav: 73 cm, 6.30 m3/s |
Popis: Úzké zapadané koryto, které neustále sype dolů. Náročné ale mazec. |