Diskuse nad tématem |
Jez, river: Labe, Dobra, 8/5/2011 1:56 PM Ahoj, chci se zeptat, jestli je nebezpečný jez - Hořejší Vrchlabí. Díky Dí Reply
|
|_Re: Jez, river: Labe, wolejoffka, 8/5/2011 2:56 PM V kilometráži je takový velký X (iks). Reply
|
|
|_Re: Jez, river: Labe, Martin, 8/6/2011 1:19 PM Ahoj, podle mě je hodně nebezpečný. Přes korunu to moc lidí nezkusí, ale hůř se nad jezem zastavuje, takže tam může někdo spadnout i nedobrovolně. Každopádně i z článku, na který odkazuje Kmocháček, je vidět, že určitá šance na záchranu tam je. Co já ale považuju za největší problém je ta propust vpravo. Kdo umí, ten to projede celkem jednoduše, ale kdo neumí a zkusí, protože viděl borce před tim, nebo si prostě myslí, že umí, tak si koleduje. Přenáší se po levý straně, takže možnost pomoci je dost špatná a pod propustí to slušně drží. Viz.: https://picasaweb.google.com/eskymovani.kajaky.cz/LabeVrchlabskaSouteska2011#559 8867771196502002 Reply
|
|_Re: Jez, river: Labe, Dí, 8/6/2011 9:01 PM ...děkuji za odpověď. Na jednom z odkazů jsem našla o mně článek...smutné, ale já jela poprvé a spadla do válce. Jen se snažím ujasnit si některá fakta... Tímto chci poděkovat svým zachráncům za svůj život. Dí Reply
|
|
|_Re: Jez, river: Labe, wolejoffka, 8/8/2011 11:20 AM Předně obdivuji tvoji odvahu veřejně se přiznat k takový blbosti, a nemyslím to špatně. Chci se jen zeptat "já jela poprvé" znamená JELA POPRVÉ LABE nebo BYLA POPRVÉ NA VODĚ ? Reply
|
|_Re: Jez, river: Labe, Dí, 8/8/2011 12:13 PM jj...díky, že to nemyslíš špatně...ale co dokážě řeka jsem poznala až na vlastní kůži ve válci, a to že je to blbost až teď podle informací, které získávám odsud. SNAD TO BUDE POUČENÍM PRO OSTATNÍ ZAČÁTEČNÍKY. Jela jsem poprvé raft, předtím kdysi Orlici, takový "olej". Když jsem měla odvahu sjet raft a bojovat o život, tak proč bych neměla mít odvahu přiznat se ke své blbosti. To že jsem se zachovala hloupě ještě neznamená, že jsem zbabělec. Celou tuhle diskuzi jsem vyvolala, protože mě nadzvedl názor jednoho vodáka, že on by to vyplaval, protože tam je málo vody, kdybych se prý postavila... ...jen pro info: Vytažená byla první žena bez vesty, protože jsem stála za ní a podala jsem jí házečku, právě proto, že neměla vestu. A proč ji neměla? Bohužel nás potakalo několik za sebou jdoucích nešťastných okolností o kterých bych raději pomlčela vzhledem k loajálnosti ostaních členů psádky. Je velmi bolestivé, když vás někdo vytáhne vysílenou z vody a vidíte vyděšené obličeje svých kamarádů...To si pak člověk řekne "Nemohla jsem tomu předejít? Jakou jsem udělala blbost? Dalo se udělat něco jinak...?" Jsem připravena, že mi to někdo "nandá", ale i s tím počítám. Dí Reply
|
|_Re: Jez, river: Labe, Kmochacek, 8/8/2011 12:38 PM Kdo to nezažije neuvěří. Možná by se z toho ten vodák dostal, možná ne. Kdo to ale tvrdí s jistotou, je hlupák. Jinak je rozdíl mezi blbostí a nezkušeností úplnýho začátečníka. Blbost byla snad jen nevzít si tu vestu, když ji měli naprosto všichni kolem a pak způsob prvotní záchrany. To muselo být i laikovi jasné, kam zamíříte, když se pustíte kozy. Hlavní díl viny ale IMHO leží na tom z vás, který celý vejlet zorganizoval a vzal sebou do raftu i nezkušené. Nemyslím tím ale, že by vás tam vůbec neměl brát. Musí však být schopný podle složení posádky rozhodnout co si ještě dovolit můžete a co už ne. Takže na Labe s pár začátečníkama v raftu snad jo, ale zastavovat na tomhle jezu až těsně nad korunou rozhodně ne. Ono by stačilo, kdybyste se vyklopili na nějaké peřeji, nalokala by ses taky dost a možná hned přehodnotila další jízdu. Otázkou je, jak moc byl váš guid zkušený a jestli vůbec věděl, že tam jez je atd. Reply
|
|_Re: Jez, river: Labe, wolejoffka, 8/8/2011 12:51 PM Já na to mám nádherně schizofrenní pohled. Myslím si že jet bez zkušeností takovou vodu je prostě blbost, osobně bych se tam asi bál a už jsem jel trošku těžší vodu než Orlici (předpokládám dle popisu "olej" že se nejednalo o puštěnej Litičák). Na druhou stranu celý tohle přesvědčení pramení primárně z toho, že mám za sebou dost podobný blbosti Reply
|
|_Re: Jez, river: Labe, Kmochacek, 8/8/2011 1:08 PM však jo, kdyby Dí někdo barvitě vykreslil plavání/topení v peřejnatý vodě a ona přesto do toho šla, pak je to její blbost. Zažil jsem vodou nepostiženou holku proplavat si půlku trojskýho kanálu a pěkně se přitopila, protože neměla s tím žádnou zkušenost. Pokud se ale Dí od ostatních (zkušených?) kámošů dozvěděla, že to bude jen pěkně houpat a semtam jí to zleje, pak bych nebyl tak příkrý v hodnocení Reply
|
|_Re: Jez, river: Labe, wolejoffka, 8/8/2011 1:23 PM Nemyslel jsem to jako blbost jednotlivce, ale jako kolektivní blbost posádky (nejzkušenějšího samozřejmě především). A příkře už vůbec ne. Jak jsem psal - nejsilnějším argumentem jsou mé vlastní zkušenosti založené na těch vlastních blbostech. A též nedůvěra v další úspěšné aktivity strážných andělů ... ostatně zpětné hodnocení, kde jsme tenkrát udělali chybu, kolektivně vyjadřujeme slovy ŽE JSME TAM VůBEC LEZLI Reply
|
|_Re: Jez, river: Labe, Kmochacek, 8/8/2011 1:50 PM to souhlasím... Ale stejně by to chtělo Kavola, aby to rozseknul nějakou peprnou hláškou a dal této idilické diskusi pořádný grády Reply
|
|_Re: Jez, river: Labe, wolejoffka, 8/8/2011 2:32 PM Řekl bych že Kavol číhá ukryt v houští a čeká, až se ozve nějaký Mirek Dušín, který jezdí v neoprenu a vestě i červencovou Berounku, jsa vybaven sedmi rozličnými házečkami, záchranným kruhem, lanem s trojzubcem na aku-navijáku a plovoucí nemocnicí, hlavu osazenou havířskou helmou s čelovkou poháněnou vlastní větrnou elektrárničkou. Reply
|
|_Re: Jez, river: Labe, kavol, 8/8/2011 3:18 PM kavol nemá inspiraci ... ale můžem se pobavit o tom odejití z jezu - kolega Peprník byl tuhle u Petra na kurzu, načež se vyjadřoval v tom smyslu, že při prvním skoku do válce by se tam snad utopil, kdyby ho nevytáhli, zatímco na konci kurzu se tam už pohyboval dost suverénně a dostával se ven sám takže jsem ochoten věřit onomu "jednomu vodáku", že on by se z toho dostal, pokud s tím jezem má příslušné zkušenosti - samozřejmě souhlasím s Kmocháčkovou výhradou, že je hloupé tvrdit takovou věc s absolutní jistotou ale a priori bych takovým názorem, že by někdo s prstem v nose zvládl to, kde já bych se utopil, rozhodně nijak "nadzvedáván" nebyl - žádnej učenej, resp. v tomto případě spíš trénovanej, z nebe nespad, občas nezaškodí polknout ješitnost a přiznat si, že něco nedávám ne proto, že by to nešlo, ale protože na to nemám mám tu hezký příklad, kdy jen s velkým štěstím nedošlo ke zranění: http://galerie.hajnet.cz/akce/...- otočení a pád do těch ostrých šutrů by nejspíš končil minimálně nějakým rozbitým kolenem apod. ... přitom nešlo o nijak těžký jez, kdo uměl aspoň trefit nájezd, ten projel bez ohrožení na zdraví (a kdo uměl přitáhnout, tak i bez ohrožení materiálu) od čehož bych se zas obloukem vrátil zpět k tazatelce, není ostuda to neumět, ale v tom případě je potřeba jezdit s někým, od koho se můžu učit a nenechá mě najet do průšvihu (být to na mě, já bych ty holky z mého příkladu na tento jez takto nepustil, po tom, co předvedly tady: http://galerie.hajnet.cz/akce/... ) Reply
|
|
|_Re: Jez, river: Labe, wolejoffka, 8/8/2011 4:50 PM Jůůů ty máš zajímavý kámošky. Co se tý fotky týče - co jste to měli za divný nestabilní lodě ? Vždyť se jí ta holčina držela snad do poslední chvíle, tak jak to, že se práskly ??? Reply
|
|_Re: Jez, river: Labe, kavol, 8/8/2011 9:49 PM jestli míříš k tomu, že mám dát kontakt, tak musím upozornit, že to nejsou kámošky, nýbrž náhodné okolosplouvající ... poučen předchozím divadlem počkal jsem si na jezu a úlovek se myslím vyplatil, krásné instruktážní video lodě, jak vidíš na snímku, jsou z té hrozné půjčovny Dronte, takže není divu, že se chovaly tak strašně, vůbec nešly ovládat a tak, no a krom toho vůbec neodpovídaly charakeru řeky, na Berounku to měla bejt nejmíň Pálava, na což je ta hrozná půjčovna jistě také neupozornila - ale konkrétně na tý fotce za to loď přece vůbec nemůže, to to strašný, strašně těžký pádlo, to ji začlo převažovat, chudák holka to pádlo zahodila příliš pozdě Reply
|
|_Re: Jez, river: Labe, wolejoffka, 8/9/2011 10:44 AM Telefon snad ani ne, myslím že by se mé tři ženy doma všimly, kdybych přivedl čtvrtou, nehledě na to že i tři jsou hodně Měls dobrej čuch - ale asi po té etudě bylo jasný, že bude ještě nějaká legrace. Ale zásadně nesouhlasím s doporučením Pálav - myslím že Berounka je náročná řeka a pro začátečníky by to chtělo minimálně Baraky. Dost to tam v těch trojkovejch peřejích zalejvá. Na Pálavách je to voda jen pro zkušené. ... a hlavně motor ... Reply
|
|_dotaz pro Dí, river: Labe, Jirka J., 8/8/2011 10:10 PM Ahoj, chci se zeptat na jednu věc, která mi hodně vrtala hlavou. Proč jste prostě z té kozy neodešly na pravý břeh ? Stačilo přeci přejít na břeh a vrátit se na druhý břeh po mostě, který je tak 100 metrů daleko. Nechci Ti nic vyčítat, sám jsem se natropil na vodě i jinde dost hloupostí, ale tohle jsem prostě nepochopil, že ve chvíli, kdy se vám podaří se s obrovským štěstím chytit na koze znovu vlezete do vody přímo na hraně jezu. Jirka Janoušek Reply
|
|_Re: dotaz pro Dí, river: Labe, Dí, 8/13/2011 11:12 AM Ahojky, přemýšlím, jak to myslíš přejít na pravý břeh, vždyť hned vedle je propusť, která je mnohem ostřejší než samotný válec. Jediná šance byla vylézt po koze nahoru a to v naší situaci nebylo možné. Dí Reply
|
|_Re: dotaz pro Dí, river: Labe, Jirka J., 8/13/2011 8:12 PM Tak už tomu rozumím, myslel jsem, že se vám podařilo se chytit se zábradlí na koze a vylézt nahoru. Reply
|
|_Re: dotaz pro Dí, river: Labe, Dí, 8/13/2011 11:16 PM ...ale kdepak při mých 160cm výšky a vyčerpání to nebylo možné. Po prvním neúspěšném pokusu o přiražení, kdy jsme museli minout skupinku kajakářů, jsme zkoušeli znovu přirazit, ale voda už byla moc prudká. Bojovala jsem s proudem ze všech sil, když jsem viděla, jak nikomu z vyskakujících vodáků se nepodařilo raft zachytit. Když poslední vodák opustil raft, najednou jsem si uvědomila, že jsem unašená proudem na lodi sama. Zmocnil se mě pocit paniky. Raft už byl pár metrů od koruny jezu a já měla pár sekund na rozmyšlenou. Dala bych bůhvíco za radu či zkušenost. Prostě jsem nevěděla jestli, je lepší do válce spadnout sama nebo s lodí, v podstatě průšvih tak, jako tak. Pak jsem zahlédla první ženu, která vyskočila z raftu, jak se stále drží lana na boku. Jenže celý raft se otočil a ženu vrhl do prudkého proudu, skočila jsem ji naproti se snahou se držet lan raftu, který už někdo zachytil. Bohužel proud byl, tak silný, že se mně to nepodařilo. Asi by stačilo se jich přidržet při vyskakování,jenže, jenže... Tiše a mlčky jsme se snažily dostat do míst, kde se řeka rozdělovala na dva proudy. V té chvíli jsem se dívala jen na pilíř, kterému vy vodáci říkate koza. Zaměřila jsem ho, jako mušku v hledáčku a říkala si, že tady nebude proud, tak silný. Cítila jsem tu sílu vody, byla velmi děsivá. Proudy si s námi pohrávaly, věděla jsem, že skončím v jednom z nich. Tak mě napadlo, že ten uzčí otvor bude možná bezpečnější, než obrovský válec, že mě snad vyplivne...Pak na mě někdo zařval: "Tam ne". Naskočila mně "husí kůže". Rázem jsem pochopila, že by to byla jistá smrt. V tomto místě se klidně můžete zdržet komentáře, stačí, když se vám budou ježit chlupy Dostaly jsme se až přímo ke koze. Já až druhá. Při mé výšce jsem si připadala, jako korek na vodě, boky mně olizovaly dva proudy jeden zleva a druhý zprava. Nemilosrdnou silou se o mně přetahovaly: "Já ji chci, ne já jsem silnější". A v té předtuše smrti jsem uviděla spásu - lano. Házečku, kterou někdo hodil ze břehu. Možná, že ten, kdo ji házel věděl,že nemáme sílu vylézt na kozu, možná věděl,že nás každou chvíli může strhnout proud do propustě. Byla to úleva, protože už samotný fakt, že je někdo vybaven lanem, vám dává naději v jeho schopnosti a záchranu. Jelikož jsem stála až druhá chytla jsem lano a podala ji ženě přede mnou, neměla vestu. Sama jsem se chytla lana o kousek dál a najednou jsem ucítila silný proud, který mě strhává dolů zpěněnou vodu. Když jsem pocítila tu sílu vody, pochopila jsem, že umřu. Řekla jsem si: "Tak tohle se nedá přežít..." O tom, jak je těžké bojovat s válcem bez zkušeností vám povím příště. Dí Reply
|
|_Re: dotaz pro Dí, river: Labe, Klasik, 8/14/2011 10:44 PM Možná to bude znít blbě, ale je to tak výborně napsáno, že se normálně těším na pokračování. Dopiš to prosím, tvoje zkušenost je silná. Jak říkává nejen Hajnej: "zážitek nemusí být až tak kladný, ale hlavně musí být silný". Reply
|
|_Re: dotaz pro Dí, river: Labe, Dí, 8/15/2011 8:05 AM ...napíšu, napíšu...jen jsem čekala na Tvůj mail. Dí Reply
|
|_Re: dotaz pro Dí, river: Labe, Střelec, 8/15/2011 10:39 AM Hezký. Trošku to připomíná můj lednovej průlet Skryjskou soutěskou, až na to, že jsem netušil, do čeho z lodě padam... Reply
|
|_Re: dotaz pro Dí, river: Labe, Dí, 8/15/2011 10:47 AM Ahojky….tak už se dostávám ke slíbené poslední části, ale musím říct, že se mně to nepíše snadno, protože mně buší srdce. Teď už vím, že olej se píše volej, jak píše Anička ve svých úžasných článcích, a taky už vím, že ona patří k mým zachráncům. Minule jsem zapomněla dodat, že jsem se musela odrážet pádlem od železného sloupku vedle pilíře ( kozy), aby mě silnější proud vody nestrhl do propusti. Tak kde jsem to přestala, „ aha už vím“, při dotyku lana….pak už jen nechápavá otázka v mých myšlenkách, jak je možné, že padám dolů, když jsem se chytla lana. V podstatě, ale úleva, že nepadám do propusti. „ Hrůza“ na to, co mě potom čekalo. Ještě když jsem padala dolů, tak jsem se držela lana, pořádně jsem se nadechla, jenže jsem cítila strašnou sílu vody, a myslela si, že mě snad rozdrtí. Lano mě táhlo obrovskou silou někam dolů a to mě natolik vyděsilo, že jsem se ho pustila. Věděla jsem, že za mnou je ještě další žena a měla jsem dojem, že to spolu souvisí a lano pustila v domněnce, že budu vyhozena proudem vody nahoru. Najednou bylo moje tělo zmítáno válcem vody…hlavou mě letěla pořád stejná myšlenka:“ Válec se dá podplavat“. Je neuvěřitelné, jak v takových chvílích se lidská mysl opírá o rady byť jednou slyšené. Prostě, jak se říká: „ Tonoucí se stébla chytá“. Ráda bych podotkla, že jsem po celou dobu bojovala o život beze strachu jen s jasným uvědomováním si, že to asi nepřežiju, určitě ne bez cizí pomoci. Dokonce jsem mě napadaly myšlenky, kdo půjde za mě do práce, když to nezvládnu. Otevřela jsem oči a zcela zřetelně viděla vodu, jak se točí v jakém si bubnu, válci a směle vyrazila proti tomu proudu. Voda se měnila v jakési zaoblené čáry, rukama jsem se snažila tu stěnu prorazit, jenže byla silnější a jakoby uchopena za nohy nějakou neviditelnou rukou jsem byla vtažena zpět do točivého proudu vody. Ztrácela jsem orientaci, uvědomovala jsem si, že pokud nevím, kde jsem, je marné bojovat o podplavání a nakonec to považuju za ztrátu času v neúprosném boji s časem o život. Musela bych mít zkušenosti a umět se orientovat, ale tady jsem nevěděla nic. Dostala jsem jednu šanci se nadechnout, ale jen napůl, když jsem uviděla postavy na břehu, ústa se mi na chviličku ocitla směrem nahoru z vody. S vděčností jsem se nadechla, ale to už mě síla válce opět táhla dolů. V té chvíli jsem prosila ještě o kousek času, smět se tak ještě dosytnosti nadechnout. Pochopila jsem, že mé snažení je u konce a je jen na lidech na břehu, jestli mně dokážou pomoct. Jenže jsem nějakým záhadným způsobem věděla nebo to byl pocit, že si myslí, že je se mnou konec. Říkala jsem si: „Prosím, nevzdávejte to, bez vás to nedokážu, hoďte mi to lano“. Pak jsem ucítila lano ve své dlani a pevně ho sevřela. Věděla jsem, že je to má poslední šance, když se pustím zemřu. Pevně jsem svírala lano ve svých prstech až mě chytaly křeče, ale nevzdala jsem to. Síla vody byla tak nepopsatelně obrovská. Nahoře mě tahalo několik lidí a já sama na druhém konci lana se musela udržet proti té děsné síle vody. Navždy je to živel před kterým budu mít respekt. Najednou jsem byla z válce venku, tažena podél stěny vodou, kdy mě opustily všechny síly a hlava mně padala pod vodu. Už jsem neměla sílu ji zvednout a nadechnout se, a tak mně to bylo jedno. Odevzdána do rukou svých zachránců. Cítila jsem, jak mě někdo uchopil za vestu, která se rozepnula a tak mě jeden silný muž zachytil a pomohl mi se nadechnout. Slyšela jsem Aničku, jak říká, že jsem asi v šoku. Nebyla, to jen jakoby moje duše byla vzdálena někde v dáli, ale vnímala jsem ji. Jediná slova, která jsem ze sebe dokázala vysoukat byla: „ Děkuji, děkuji“. A tak říkám dodnes. „DĚKUJI ZA SVŮJ ŽIVOT.“ Neměla jsem už žádné síly, ale věděla, že musím zbytek sil ještě využít na pomoc při vytahování mého bezvládného těla úzkým otvorem ve stěně hráze. Položena do trávy jsem se ptala, jestli je ta první žena naživu a byla. „Díky Bohu byla.“Viděla jsem kolem sebe zdrcené obličeje a styděla se před nimi… Ztratila jsem botu a z rukou mi tekla krev, to z míst, kde mi lano sedřelo kůži. S velkou námahou mi někdo pomohl vysvléci neopren a jelikož jsem pozbyla všech sil jela jsem nahá přikrytá jen ručníkem na zadním sedadle auta domů. Po příjezdu domů bezmocně ulehla, ale ta největší bolest mě teprve čekala. Tak jak přicházely k sobě namožené svaly celého těla, trpěla jsem neuvěřitelnými bolestmi. Vzala jsem do ruky Francovku a přemýšlela, jak ji nanést na namožené svaly, když mně na rukou chybí kůže. Nakonec bolest lihového roztoku ( Francovka) v otevřených ranách byla menší než bolest k sobě přicházejících svalů. Do toho mi zazvonil mobil, zvedla jsem ho a uslyšela známý hlas, který mi říkal: „Ty jsi tam měla strážného anděla.“ a já jen dodala: „Já vím, podal mně do ruky lano…“ Za sebe Dobroslava Klozová Reply
|
|_Re: dotaz pro Dí, river: Labe, žralok, 8/15/2011 4:16 PM by bylo faj to přepsat do článku , aby to v diskusy nezaniklo . Reply
|
|_Re: dotaz pro Dí, river: Labe, Dí, 8/15/2011 4:30 PM ahoj,pokud se ještě někdo ozve se stejným názorem, tak nejsem proti. Dí Reply
|
|_Re: dotaz pro Dí, river: Labe, Petr P., 8/15/2011 4:56 PM Hned po prvním popisu události jsem měl v plánu se ozvat, ale trochu jste mě předběhli. Takže už jsem tak učinil a příběh bude snad publikován jako samostatný článek. Reply
|