Upozornění na dolní Dyji! V důsledku meteorologické situace (překotné jaro, sucho, vítr ke hrázi) a velkého znečištění fosforem ve Svratce a Jihlavě došlo k extrémnímu masovému rozvoji 'vodního květu sinic' na Novomlýnských nádržích a k jejich vyplavení do celého úseku Dyje od poslední hráze až do Moravy (ř.km 46,1 a níže k Břeclavi). V řece se nedá koupat a rozkládající se bioamasa sinic značně zapáchá. Sinice rodu Aphanizomenon mohou produkovat toxiny potenciálně nebezpečné i člověku. Nejčastěji se uvádí alergická reakce kůže po koupání, ale při cvaknutí hrozí i přímá konzumace. Každopádně nedoporučuji nikomu tento odpudivý úsek nyní absolvovat. Mgr. Daniel Fiala, hydrobiolog VÚV T.G.M. www.sinicearasy.cz/skripta/fyk...

25.6-27.6.2015 Jsme jeli ze Znojma do Pasohlávek. Na cca. 110km padlý strom přes celou řeku. Dal se podjet, protože byl nízký stav vody. Pak jsme potkali ještě (tuším) 2 stromy, které se také nafukovací Pálavou dali podjet. Repelent nám docela chyběl, připadal jsem si jak pojízdné KFC, ale stejně to stálo za to. :)

10.7.2013 jsme na Pálavě sjeli Zámeckou Dyji z Bulhar k Janohradu, tedy asi 11km. Varování před divočinou s padlými stromy v korytě a nálety masožravého hmyzu v úseku Bulhary-Nejdek-Lednice se nepotvrdily. Stromy se daly bez problémů objet, jen dvakrát jsme projeli nízkými větvemi. Navíc se tento úsek jede skoro stále ve stínu, takže bylo snesitelné i horko. Stupínek v Nejdku lze projet úplně vpravo, ovšem s tím, že pár metrů hned za ním jsme se lehce zadrhli na kamenech. Po nadlehčení vše O.K. Za Lednicí se divočina změní v čistou romantiku. V celé trase se voda pohybuje jen zvolna, takže výlet vyžaduje značnou dávku pádlování. Závěr byl u Janohradu, který je dobře dostupný autem máte-li "přítele na telefonu".

29.7.2012 spluta Dyje od Bulhar, přes Zámeckou Dyji a Břeclav až na soutok s Moravou s cílem v Hohenau. Celá trasa bez problémů sjízdná, jen teda ten volej před Břeclaví je hrůza. Za jezem v Břeclavi už to ale teče pěkně.

U Dyje je hlavním pozitivem příroda, protože řeka moc neteče. jel jsem ji 4.9. při stavu 5,4m3/s v Hevlíně. Ideální místo k nalodění na 1 den je v Tasovicích, pač je tu místo k parkinku auta a navíc luxusně posečená tráva.Řeka je zde celkem široká a počáteční mírný proud střídal volej a to se střídalo až k jedinému jezu v Krhovicí, který za tohoto stavu bych v nafukovačce nejel, protože všude trší larseny. Při větší vodě je jediné místo sjetí vlevo asi 2m o kraje vedle rybího přechodu. Krajina krásná, řeka bohužel ZWB, takže dřina a dřina. Po 4hod pádlování jsme dorazili k mostu v Hrádku, kde je bohužel skoro smetiště, takže raději bych příště vysedl jinde. Meandry Dyje jsou krásné, řeka je nádherně meadrovitá s mělčinami a bez zásahu lidské ruky, pokud milujete přírodu není co řešit, pokud neholdujete pádlování, tak se raději vydejte na jinou řeku.

O Velikonocích jsme spluli 100kilometrový úsek z Břeclavi do Bratislavy po Dyji a Moravě (2,5 dne). Obě řeky pěkně svižně tečou, takže to nebyl problém ani pro nás - dvě nezkušené posádky na Pálavách. Příroda lužních lesů stojí opravdu za to! Zahlédli jsme 5 bobrů a viděli nespočet čápů, volavek kachen, divokých hus s sousátky a jiné havěti. Komárů bylo naštěstí málo. Zpod Děvína jsme jeli busem 128 do Devínské Nové vsi, kde je nádraží a vlakem s jedním přestupem zpět do Břeclavi. Všem romantikům vřele doporučuji!

S partou odrostlých vedoucích vodáckého oddílu s dětmi a kamarády jezdíme na začátku léta různé toky a tak došlo letos na Dyji. S dětmi na palubě jsme neměli maximalistické plány a tak si dovolím naše 4 kratší štreky s jistými výhradami doporučit. 1. Drosendorf plovárna - Podhradí. Málo vody, na plastech jsem i jez u plovárny jeli, krásné údolí kolem hranice s volavkami. Pohoda, příroda. Jen na startu nechte auta na parkplatzu a kousek na plovárnu lodě doneste. Fakt nemají rádi točit káry na sečné louce. 2. Kolmitzdorfl pod zříceninou - Eibenstein. Technická připomínka: cesta z vesnice k hradu a pak k řece je náročná a rozhodně není sjízdná s vlekem - jede se skrz úzký historický portál a couvání je v kilometrech! Je třeba přijet po pravém břehu. Po dni kdy lilo a na severu se spustily povodně i tady bylo koryto zcela plné a někdy i více. Pozorně jsme si přečetli úvodní ceduli a jeli sledovat vodočet do Raabsu. Ten, co jsme našli, byl utrženej, nic neukazoval. S vědomím v podstatě velké vody jsme opatrně jeli a zcela se řídili pokyny - jedná se totiž o cca 7 km oficiální kanoistické trasy. Přenesli jsme i jezy, které bychom normálně jako zkušení a s vědomím odolnosti plastů jeli, ale nechtěli jsme riskovat. Svižná voda v krásném prostředí! Původně jsme chtěli dojet až do Drosendorfu a majitel jihomoravské půjčovny nás ubezpečoval, že vše je naprosto v pohodě... Jenže jak minete v Eibensteinu oficiální výstupní místo, za chvíli jste na jezu a u něj je vpravo skalnatý sráz a vlevo na pozemku drát se zakázaným vstupem. Byl jsem rád, když 100m proti proudu nám milostivě dovolili vše vyndat a mizet. Za asi v létě obvyklé nízké vody by se vše dalo řešit, protože při trošce umu se dá přistát na koruně jezu, ale za solidního průtoku to nemohu doporučit i když z oblídky na mostě je to sjízdné. Odjeli jsme s dost nepříjemným pocitem, že tady nás opravdu nechtějí. 3.+4. trasa: Znojmo - Jaroslavice. Na severu už byly povodně a tady se jich báli, takže z Vranova pouštěli druhý den 1.stupeň. Je třeba být na pozoru před jezem na 122 km a opravdu včas se chytit na levém břehu a pak to po schodech přenést. Před samotný jezem proud na mělké dně zrychluje a smrdí to průserem. Druhý den už byla voda z koryta v lužním lese a frčelo to ještě více. Ale při defenzívní taktice vyjíždění do pomalé vody uvnitř meandrů se dalo plout bez krizí. Přesto na jednom místě pod Slupí byl strom přes celou řeku a to mohl být průser. Díky tuhé organizaci plavby jsme včas zaparkovali nad tímto místem a pak našli bezpečnou objížďku kopřivami. Za takto navýšené vody je třeba konstatovat, že řeka je sjízdná pro zkušené, ale ač na to nevypadá, může mít vážná rizika. Místní vinaři jistě nabízí méně rizikovou alternativu. Mlýn ve Slupi je super!

Dneska jsme sjeli Dyji z Drosendorfu na vzdutí přehrady Vranov. Start u jezu nad Drosendorfem bez problémů (auto lze nechat u mostu, ke kterému sjedeme po hlavní silnici skrze náměstí), cíl v osadě Dřevotvar pod Podhradím (autem se lze dostat lesní silničkou od odbočky Borovina). 60 cm stav byl skoro limit. 8 jezů! Občas jsme lehce dřeli. Všechny jezy jsme zbouchali na kajaku. Vyloženě nebezpečný je jediný kolmý jez u plovárny v Drosendorfu. I za této nízké vody se pod ním tvořil válec, který s kajaky velmi cvičil. Přenášení je velmi dlouhé vpravo přes plovárnu a dále po ulici mezi domy. Romantická jízda nez jezů a s tekoucí vodou je především u státní hrańice.

24.-26.7 jsme sjeli úsek Moravské Dyje z Vnorovic do Raabsu a následně spojenou Dyji z Raabsu do Podhradí. Tento komentář omezím na úsek z Raabsu, který je v Rakousku povoleno sjíždět na otevřených lodích od jara do podzimu při stavu 120-180 cm na vodočtu v Raabsu. Náš stav byl něco přes 160 cm. Celý úsek řeka teče v překrásném hlubokém údolí s historickými městečky (Raabs, Drosendorf) a zříceninami hradů (Kolmitz, Eibenstein). Splutí bohužel znepřijemňuje velké množství jezů s dlouhými oleji, zejména soustava 4 jezů kolem Drosendorfu připomíná zmenšenou Vltavskou kaskádu. Jediný delší úsek souvisle tekoucí je v oblasti státní hranice. Naprostá většina jezů je šikmých a za vhodného vodního stavu po prohlédnutí sjízdných, dále upozorním jen na vyjímky: 1. poslední jez v Raabsu a jez u zříceniny hradu Kolmitz - oba jezy jsou sice šikmé, ale hodně vysoké - bohužel i jejich přenášení je obtížné, 2. asi jeden z jezů u Pfinnigsteigmühle - polorozbořený jez uprostřed zarostlý a sjízdný velkou vlnou v levém rameni (skála, kameny), 3. čerstvě provalený jez v obci Primmersdorf (pozor! dle mého soudu jediné opravdu nebezpečné místo řeky) - jez je provalený v levé části v šíři cca 10 m, lehce jej lze přenést přes suchou část hráze, ale pokus o splutí provalenou částí probíhal velmi nebezpečně a naštěstí skončil jen cvaknutím lodi, 4. jez u plovárny v Drosendorfu, jediný kolmý jez na řece, který nelze ani sjet, ani přenést - vodáku, poraď si jak umíš. V úseku Raabs - Eibenstein je oficiálně vyznačena "vodní cesta" - místa pro nástup a výstup a pro přenášení jezů. Vodáky jsme tu nezahlédli žádné, úsek za Eibensteinem do ČR asi nejezdí téměř nikdo.

Ahoj! Jeli jsme 30.8.2008 Mlýnskou strouhu. Stav vodočtu Hevlín byl 23cm. Na jezu v Krhovicích to vypadalo, že Dyje bude dál nesjízdná, většina vody šla do Mlýnské strouhy, tak jsme ji zkusili. Jet se to dá, koryto je úzké a hluboké, ale doporučuju jen nadšencům a masochistům, je to cesta do pravěku. Strouha je přiměřeně zarostlá, občas napadané kmeny, několik nízkých mostů, lávek a potrubí těsně nad vodou. Voda teče, ale ne rychle, takže je čas na manévry. Nedobrovolně jsme vymetli asi tisíc pavučin. Místní obyvatelstvo bylo značně překvapeno a pobaveno, že vidí vodáky. Starý Mlýn je zbořený a průjezdný, je tam jen peřej. V Micmanicích je další mlýn, který není na mapě, voda protéká uzavřeným objektem, přenáší se asi 100m. Mlýn ve Slupu byl také neprůjezdný, stavidlo bylo dole. Pozor! Za objektem se tvoří silný rychlý proud, který míří do levého oblouku mostu a v něm se proud nepřehledně točí, asi je tam překážka. Nasedali jsme hned za objektem mlýna a chtěli jsme ten proud překřížit a přejet do pravého oblouku mostu, ale ten proud je ještě silnější než vypadá a nahnal nás rychle bokem na střední pilíř - odrazil jsem to rukama ani nevím jak, ale už už jsem viděl loď na dvě půlky. Doporučuju přenést až za ten most. Zkratka z Oleksoviček do Dyje byla zavřená, nutno pokračovat dál po Mlýnské strouze. V Jaroslavicích další neprůjezdný mlýn, rozsáhlý objekt. Těsně před ním doprava odbočuje nějaký tunel, ale nevím kam vede, neriskovali jsme to do něj. O pár metrů dál se dá bezpečně zastavit přímo na česlech. Přenáší se to dost daleko. Strouha byla dál průjezdná, ale dál jsme z časových důvodů nejeli. Koukali jsme pak ještě z mostu u Hrádku na Dyji a vypadalo to, že tam je Dyje sjízdná.

V neděli 24.4.2005 jsem se plavil na člunu Helios Gumotex od silničního mostu ve Znojmě 131,1 k silničnímu mostu u Hrádku 106,6. Všude se dalo plout dobře. K jezu u Krhovic jsme párkrát jeli po oleji, ale v PR Meandry Dyje už byla jen pohoda. Je třeba dávat pozor na štěrkové lavice a několik spadlých stromů, ale všem se dá vyhnout. Příroda nádherná, komáři žádní, vřele doporučuji i těm méně zkušeným jako jsem já.

Na sobota 14.8.2004 sjetí Dyje za stavu vody v Hevlíně 28cm. V Hrádku (106,5) u mostu jsme nechali jedno auto a druhým jsme přejeli do Dobšic (127,2). V tomto místě je Dyje široká asi 30m a hloubka se pohybovale kolem 20-30cm. Hned po vyplutí jsme si vyzkoušeli první peřejky. Oba břehy byly střídavě zaplněny chatami a rybáři. Na 122,1 jez, výška 3m. Přenášení vlevo. Dál jsme pokračovali plni očekávání meandrů Dyje. Líně tekoucí řeka nás protáhla pod mostem v Tasovicích (120,9) až k jezu na 117,7. Přenášení vpravo. Odtud začíná přírodní rezervace Meandry Dyje. Nádherná příroda, která místy vypadá, jako by sem člověk ještě nikdy nezabloudil. V těchto místech se řeka zúžila na cca 10-15m místy na 3m.

Ahoj!!! Rad bych upozornil na Mlynskou strouhu! Je to umely kanal, ktery odbocuje u krhovickeho jezu, a ktery se da jet vzdy! Proud je mirny, ale nikde zadny olej, koryto je obcas zapadane, pouze dve elektrarny se spatne prenasi a to ve Strachoticich a Jaroslavicich. Neprijemne jsou jeste mostky. Zpestrenim muze byt slajzna na mlyne ve Slupi (pokud neni stavidlo dole),k tery je technicka pamatka a urcite stoji za prohlidku. Konci se bud na silnicnim moste Jaroslavice-Hradek,nebo na moste u Dyjakovic. Tak hodne zabavy a ahooooj!!!

Jeli jsme prakticky od rakouske hranice nad Vranovskou prehradou (da se tam dojet po ceste od mostu). CCa 9 km ZW, hezke okoli. Pak nasleduje vzduti Vranovske prehrady. Prevezli jsme lode do Znojma. Od Vranova dolu se nesmi jezdit (NP). Ze Znojma dolu vrele doporucuji - reka meandruje, poslednich 15 km k hranici mimo civilizaci, prir.rezervace, obcas perejky - maximum toho, co muzes chtit v dobe sucha. Koncili jsme u mostu pobliz Dyjakovic. Pak jsme lode prevezli do Novych Mlynu. Dyje dolu nic moc - line tekouci veletok. Smysl ma jet Zameckou Dyji, ale nenasli jsme, kde se odpojuje - proto jsme u jezu pod Bulhary prenesli lode do mrtveho ramene a jeli v mirnem protiproudu(!!!) az k hrazce na konci, kde jsme zase prehodili lode do Zamecke Dyje. Hezke okoli, obcas stromy, ale ani jednou jsme nemuseli lode pretahovat. V Nejdku sjizdny jizek, na vstupu do Lednickeho parku stavidlo (prenaseni}, pak jez (spousteni), pak hezka plavba parkem az ke stavidlu pri usti do Dyje (prenaseni). Dal zase veletok, koncili jsme v Breclavi.

8.5.2003 za nádherného počasí jsme podnikly cestu Zámeckou Dyjí z Bulhar až k mostu mezi Lednicí a Ladnou na laminátkách typu vydra a jednou prijonkou pro tři. Zámecká dyje odbočuje z koryta stavidlem asi 200m za Bulharama. Koryto je široké 3-8m, rychlost plavby je 2-3 km/h z důvodu častého vyhýbání se překážkám, jako jsou nízké větve a padlé stromy. Ty jsou padlé většinou kvůli činnosti bobrů. Na několika místech se stromy musí přenést. Hloubka v korytě je místy značná. Za Nejdkem je stupeň, který se dá s trochou dobré vůle při pravém břehu sjet. Odtud již koryto tolik zapadané není, v cestě čeká ještě jeden velký padlý strom. Při vjezdu do Lednice se musí přenést jedno stavidlo a to už jsme pár minut od zámeckého parku. Tam pod jezem (nesjízdným) jezdí již výletní lodě, koryto je čisté a břehy prořezané. U Janova hradu jsme se občerstvili a pokračovali k cíli. Vzhledem k lepšímu stavu cesty by bylo lepší skončit již zde, ale parkoviště je zde omezené a příjezdové cesty regulované policií a plné cyklistů. Za několik okamžiků je ustí do koryta dyje a odtud je to asi kilometr k onomu mostu. Příjezdová silnice od Lednice je nevysoké kvality a plná cyklistů. Lepší je přijet od Ladné, ke které je to od mostu podstatně blíž. Nesmím opomenout, že se v celé této oblasti vyskytuje množství komárů a jiné obtížné havěti, tudíž není od věci si s sebou vzít nějaký odpuzovač. Celé se to dá ve vyhlídkovém tempu sjet asi za 4,5 hodiny, ma jsme zastavovali u kiosků a prohlídli Janův hrad, takže jsme tam byli celý den.