S přicházejícím jarem jsme se rozhodli otevřít seakayakovou sezónu, a řeku Dyji jsme pro tento účel nevybrali jen tak náhodou. Zámeckou Dyji máme sjetou nesčetněkrát na laminátech i nafukovačkách, ovšem hlavní tok Dyje z Bulhar si už dlouho říká o průzkum a seakayaky jsou k tomuhle účelu více než vhodná plavidla. Navíc Dyje je v půlhodinové dojezdové vzdálenosti od Brna, takže nestrávíme více času v autě než na vodě.

Nasedáme v Bulharech na levém břehu (48.834N,16.747E), kam se dá dostat přes hlučný most s vozovkou z dřevěných pražců. Odbočka na most v Bulharech je vedle místní Jednoty. Na cestu je zákaz vjezdu motorových vozidel, ale místní si z něj nic nedělají, takže ani my to nijak neřešíme.

Vyplouváme na vodu a přibližně po 1,5 km míjíme stavidlo a odbočku do Zámecké Dyje (GPS 48.826N,16.760E), kterou tentokrát ignorujeme a pokračujeme hlavním tokem. Po dalších 500 m přenášíme vlevo první jez (48.827N,16.769E). V levé propusti voda vyvěrá pod stavidlem a tvoří se nebezpečné vývařiště. Shodujeme se, že by jez šlo za aktuálního vodního stavu a konfigurace stavidel na krátkém kajaku bezpečně skočit pravou či prostřední propustí, kde přes hranu přepadá jen pár cm vody. Na seakayacích nám to ale nepřipadá jako dobrý nápad, a tak všichni přenášíme.

Zanedlouho se nám otvírají úchvatné výhledy na minaret, který se tu tyčí z lesa jako přízrak z jiných zeměpisných šířek. Míjíme minaret a po pár stech metrech prohlížíme malý jízek nebo spíše jen stupeň (48.817N, 16.819E). Při levém břehu je rybí přechod. Hned vedle přechodu voda volně protéká, ovšem v celé zbylé šíři se tvoří cca 3m vývařiště. S opatrností a bez větších problémů projíždíme těsně podél rybího přechodu. Na březích jsou vidět výsledky pilné práce bobrů. Některé kmeny vzrostlých stromů jsou obroušené tak, že při silnějším větru musí povolit a padnout do řeky.

Po dvou kilometrech přistáváme na pravém břehu u stavidla (48.806N,16.839E) a přenášíme lodě na Starou Dyji. Máváme rybářům, podplouváme nízký mostek (48.803N,16.833E) u Janova Hradu a po dvaceti minutách pádlování proti velmi mírnému proudu přistáváme přímo u minaretu (48.814N, 16.815E).

Paní ze stánku na vstupenky nás upozorňuje, že případná plavba po zámeckém rybníku by nás mohla přijít na deset tisíc korun pokuty, a tak tuto myšlenku raději opouštíme. Nasedáme do lodí a plujeme zpátky na soutok Staré a Zámecké Dyje (48.811N,16.816E), odkud se vydáváme proti mírnému proudu vstříc Lednickému zámku. Cestou potkáváme výletní loď, u přístaviště přenášíme jez (tentokrát zespodu nahoru) a po pár metrech ještě hráz. U hotelu Grand Moravia pak celí šťastní vysedáme a radujeme se z vydařené plavby.

Nabízí se nápad, že bychom Zámeckou Dyji propluli proti proudu až na místo dnešního startu. Protože ale auta už nám z Bulhar do Lednice ochotně převezl kamarád cyklista se svými syny, a taky už se těšíme na pivo, pro tentokrát do toho nejdem. Myšlenku jsme ovšem nezavrhli a příště okružní plavbu dokončíme, protože na které jiné řece si můžete jezdit furt dokola? :)

V hlavních rolích pluli: David Dočekal, Tereza Cupáková ze Sunsport.cz, Petr Šiška a Alena Šišková z VodaHory.cz, Standa a Andrejka, Silva, Honza, Jarda, Kristýna Ovce a Honza R.

Special thanks to: Tomáš Telecký ze Sunsport.cz za zapůjčení plavidel a převezení vozidel.

Foto: Petr Šiška, Kristýna Péchalová

David Dočekal