Re: Sice tehdejší trampové , Lasička, 6/21/2018 7:22 PM
Díky za tip, Václave. Co se týče inklinace prvorepublikových trampů k levici, to je poměrně známé, ale výraz "bolševismus" bych nepoužil... Beru si na pomoc knihu Petra Koury "Swingaři a potápky v protektorátní noci" (2016), kde se píše i o vztahu mezi jazzem a trampingem a na cca 2 stranách se zde řeší i trampská levicovost:

"Tramping byl (a dodneška jeho sympatizanty je) prezentován jako čistě apolitické hnutí. Nelze však přehlédnout skutečnost, že řada jeho stoupenců ve třicátých letech inklinovala k levici, a dokonce přímo ke komunismu. V časopisu Tramp tak zahajovali svoji literární dráhu pozdější angažovaní literáti poúnorového režimu jako Vašek Káňa či Norbert Frýd, na druhou stranu zde zveřejnil některé ze svých prvních povídek spisovatel a novinář Jiří Mucha, syn Alfonse muchy, který bude v padesátých letech z politických důvodů uvězněn. (...)
Na to, jak se KSČ snažila získat trampy pro své myšlenky, vzpomíná ve svých pamětech Jiří Traxler: "Už hned na počátku trampingu komunistické straně neušlo, že se otevřela brána k politickému zužitkování nového schismu mezi mládeží, na osadách se začalo čile agitovat, ale nikam to nevedlo.Náhončí to měli opravdu těžké: neexistoval divoký východ a donští kozáci se při nejlepší vůli nedali interpretovat jako první kovbojové. Tím se dostávám k nejzajímavějšímu bodu, to jest k selhání prodeje komunistického kréda: přestože se jednalo o získání části generace, které stávající sociální řád dal ve všech směrech jenom málo, marxismus a leninismus se slibem lepších zítřků se prostě neujal. Dogmatická doktrína nebyla ničím více než novým chomoutem, do kterého se trampům nechtělo. Pro ně to znamenalo pouze výměnu jednoho systému, který jim říkal, co se nesmí, za druhý, který jim bezpodmínečně přikazoval, co se musí. A to pro ně nebylo."" (str. 382-383)