Tento příběh s vodáctvím, respektive s pobytem v přírodě, souvisí, byť se neodehrává přímo na vodě...

Kamarádka, řekněme Jolana, při důkladné očistě po návratu z víkendové "vody" zjistila, že má na lýtku klíště - nic neobvyklého, ale vše teprve začíná.

Protože sama neměla přesné informace a nevěděla, zda zakápnutí olivovým olejem (samozřejmě Extra Virgin) je dostatečnou léčebnou kůrou, obvolala několik kamarádů, kamarádek a známých a dozvěděla se:
- "olej neee, namaž ho niveou, samo se pustí"
- "nivea neee, olej je lepší - a po chvíli vykroutit po/proti směru hodinových ručiček"
- "vykroutit hned, ale nedotýkat se rukou, jedině pinzetou a nebo kapesníkem"
- "nekroutit, ale vykývat a poté ihned desinfikovat alkoholem/jodisolem"

Vzhledem k tomu, že informace získané touto cestou nebyly ani přesvědčivé, ani jednoznačné* a obavy z lymské boreliózy či encefalitidy narůstaly s kvadraturou času, rozhodla se pro návštěvu pohotovosti.

Leč - na pohotovosti čekárna plná a navíc informace, že paní doktorka operuje a tudíž není jasné, kdy se vlastně na čekající dostane řada. Ale jak už to chodí mezi lidmi, jedna z čekajících se zajímala, s čím vlastně kamarádka stůně - a po zjištění, že s klíštětem jí poradila, ať si zajde na Veterinární pohotovost, kde ho umí odstranit také a bude to mít rychlejší...

Kamarádka uznala, že je to rovněž možné řešení a o chvíli později už zvonila na dveře kliniky pro naše miláčky.

Odehrál se zhruba tento rozhovor (Jolana, Lékař):
J.: "Dobrý večer, potřebovala bych vytáhnout klíště."
L. - domácím telefonem: " Dobrý večer, bude to s pohostovostním příplatkem."
J.: "Samozřejmě, to není problém."

Po chvíli přichází lékař odemknout dveře a po jejich otevření se zpočátku zvědavě a poté zmateně rozhlíží kolem. Rozhovor pokračuje:
L.: "Kde máte to zvíře??"
J.: "Na lýtku... Přece je to také zvíře, ne??"

Lékař tuto skutečnost uznal a za nedlouho bylo po zákroku - klíště odstraněno, rána vydesinfikována. Dokonce stačilo nohu opřít o židličku, nemusela uléhat na operační stůl. A dokonce bez příplatku, jakéhokoli. Na Jolanu ovšem s návratem domů sedly další pochybnosti - je desinfekce pro psy stejná jako pro lidi a nebo se změním v psa??? Opět se "poradila" s telefonem, tentokrát úspěšně - a mohla konečně klidně usnout...

* Rovněž jsem si nebyl jist a proto jsem kontaktoval známého pediatra - jak si přečtete v jeho doslovně uvedené odpovědi, ani profesionál mi situaci neulehčil...: "Současný postup dle doporučení je: chytit jemně nějakou pinzetou a kývat ze strany na stranu až se vytáhne a pak odesinfikovat.

Já jsem ale staromilec a dělám to stále po staru: Napřed to odesinfikuju, pak to zatřu nějakou hutnou mastí, a po 5-10 min, přiložím nějakou vatičku s mastí a šudlám dokolečka tak dlouho až klíště vytočím. Ještě nikdy jsem tímto způsobem hlavičku neurval, a že to děláme na oddělení dost často. No a pak to znovu nakápnu jodisolem."

mowla

Pozn. redakce: Proč se nedoporučuje nejprve zamáznutí klíště krémem či mastí? Je to prý z toho důvodu, že klíště se pak začne dusit a dávit a tím může dojít k přenosu potencionální infekce do rány. Zaslechl jsem však i názor, že k něčemu podobnému může docházet i při kývání se živým klíštětem. Takže si vyberte ...