| Diskuse nad článkem |
Re: 28.7.2001 ještě jednou, Petr, 8/11/2008 9:32:18 PMAhoj L., vím, že je to hodně těžké na vodě někoho ztratit a že se s tím jen těžko vyrovnává. Pokud bys měla zájem se o smutný příběh podělit s ostatními, byl bych rád za Tvůj kontakt. Chystáme totiž knihu se skutečnými příběhy, které by vodáky měly varovat v konkrétních nebezpečných situacích. Reply
|
28.7.2001 ještě jednou, L., 8/10/2008 5:46:16 PMKdyž jsem viděla to datum a ten příběh, tak se mi zase vrátily zlé vzpomínky... přítel, na kterém mi stal a padal můj život, ten den se rozhodl sjet Olši. Vzhledem k tomu, že bylo krásně a těsně po velkých deštích - tak zdálo by se ideální podmínky pro vodáky :-( Bohužel, jinak velmi plýtká voda najednou při větším množství schovala různé nástrahy... a už je to 7 let, co se s tím snažím vyrovnat... Reply
|
Nemá cenu nikomu, Léňa, 8/31/2001 12:00:00 AMNemá cenu nikomu nic vytýkat, na to je příliš pozdě. Nikdo tím nikomu nepomůže. Za Spálenopoříčské vodáky vyjadřuji upřímnou soustrast. Reply
|
něco podobnáho se, tom, 8/13/2001 12:00:00 AMněco podobnáho se nám stalo letos v půlce července na moravě. naštěstí jsme kámoše po 2 minutách válení sudů ve válci vytáhli házecím pytlíkem Reply
|
Chtěl bych vyjádřit, Honza Hrubeš, 8/10/2001 12:00:00 AMChtěl bych vyjádřit soustrast hranickým vodákům, jistě prožili velmi těžké chvíle. O to víc je třeba ocenit, že jako varování ostatním se pokusili popsat celou událost. Protože však pod článkem nebyl odkaz na e-mail, chtěl bych se touto cestou zeptat, jestli není v jejich silách pokusit se přesněji určit ono tragické místo. Nedávno jsem zde uvedl, že počítáno od silničního mostu v Morávce považuji za nebezpečné cca osmý a desátý stupeň, kde je zachována zhruba metrová kolmá koruna jezu a poté následuje kamenný zához. Ostatní stupně čistě z kamenného záhozu jsem považoval za poměrně bezpečné. Mýlil jsem se snad? Měly by to být dva stupně přibližně v polovině trasy do Pražma. Pokud se podaří ono místo identifikovat, mohli bychom zkusit umístit zřetelné znamení, které by včas varovalo další vodáky. A Jirka by si tam taky zasloužil aspoň kamennou mohylku. Honza Hrubeš Reply
|
Jsem rád, že se tu, Rosťák, 8/9/2001 12:00:00 AMJsem rád, že se tu objevují takovéhle články. Nechci rozebírat proč končívaj takový příhody tragicky, to je všem jasný, a v článku je to zřetelně naznačený. Jen si myslím, že rozproudit podobnou diskusi, zveřejňovat víc a víc článků, může všem ostatním jen a jen prospět. Ještě jednou díky. Reply
|
Smutný článek, Jirka, 8/8/2001 12:00:00 AMSmutný článek potvrzuje, že fatální události málokdy předchází jenom jedna chyba. V tomto případě se objevily dvě - vlastní sjezd jezu s válcem a nevyčkání, až bude záchrana na místě. S druhou chybou jsem se setkal vícekrát, zřejmě pokušitelé nechtějí čekat, že jim kamarádí budou sjíždění vymlouvat a vrhnou se do jezu bez prohlídky a dříve, než kamarádi postaví záchranu. V reakci ze 3.4. na podobný článek Davida Fojtíka se Jarča ptá: Jak tedy poznat hranice schopností a snažit se o obtížnější podniky? Samozřejmě pokusem a omylem, ale v každém případě se snažit o minimalizaci rizika všemi možnostmi - postavení záchrany za obtížným místem je jistě jedna z nich. Přitom "obtížné místo" je pojem relativní, podle zkušenosti posádek, výbavy, stavu vody atd. Nikdo se jistě nebude divit, když vedoucí dětského puťáku postaví záchranu za lehkým jezem. Snaha o minimalizaci rizika snad nesnižuje sportovní hodnotu výkonu. V tomto duchu by mělo asi fungovat i působení oddílů i ostatních vodáckých part. Ahoj Jirka Reply
|