Jak někam jedu, čumím po vodě, jiný už to nebude. A může to bejt kdekoli, třeba i v Maďarsku. No vážně, i v Maďarsku jsou hory. A jaký! A kde jsou hory, jsou i řeky. A nejen tak ledajaký. Kdysi jsme spluli Melegvíz, kvetoucí termální řeku, ale někdo mi říkal, že prý už neteče…

I v Maďarsku to teče

Na listopadový prodloužený víkend jsme se vypravili do termálu hned vedle Balatonu. Cestou jsme se zastavili ve vápencovém pohoří Bákony, taková vysočina, převyšující o 300 až 400 metrů okolní placku. Z parkoviště Odvaskö na silnici 8301 si uděláme výlet na nejvyšší kopec s rozhlednou Köris-hegy (709 m). Krásné brodění červeným listím v bukovém lese. Hned vedle parkoviště a pak podél zmíněné silnice protéká říčka Gerence Patak.

Sbírá vodu v údolí jihovýchodně mezi tímto a hlavním hřebenem, a pak si v severním směru napříč proráží cestu. Díky tomu má už poměrně vysoko celkem velké povodí, a tak bychom tu i na dvojčičku mohli narazit.

Bydlíme v Kehidakustány, kterým protéká řeka Zala, mířící zde již na jih k Balatonu. Volej, samozřejmě, ale i po letošním suchém a horkém létě má i teď na podzim vody dost a dost.

Koupání v termálním kanálu

Nedaleko je jiná zajímavost pro vodomily - Hévíz. V tomto městečku se nachází termální jezero, které ještě teď v polovině listopadu má teplotu 27 stupňů a v zimě neklesá pod 24. Plocha 4,4 ha je zásobována prameny s vydatným průtokem, a tak řeka nebo kanál Hévízi-csatorna by stál za úvahu třeba i v zimě.

My jsme si aspoň zaplavali mezi kvetoucími modrofialovými lekníny.

Už jste někdy pádlovali v podzemí? Macocha se nepočítá. Jasně, Botič, Teplá, Ploučnice… To ještě nevíme, co nás čeká zítra.

V jeskyni jsou loďky

Další den máme v plánu zdolat jednu ze sopek, které se tyčí na severním břehu Balatonu, Szent György-hegy (415 m) a v nedalekém městečku Tapolca se podívat na podzemní jezero. Vstup do jeskyně je téměř v centru, jeďte po šipkách (Tavasbarlang). Z přízemí, kde absolvujeme prohlídku interaktivní výstavy přírodních zajímavostí, sejdeme několik desítek schodů a poměrně krátkou chodbou přicházíme k jezeru. Čekal jsem tu podobné šalupy jako v Punkevní jeskyni, ale na hladině průzračné zelenomodré vody jsou malé loďky bez motoru.

Aha, pojede s námi průvodce s pádlem, říkám si. Ale houby! Sedáme s Katkou do člunu sami, já fasuju pádlo do ruky a „Jeď!“

V jeskyni pádluje jen háček

Tak jedu. Jezero je spíš úzký a nízký tunel, kterým loďky s turisty pomalu proplouvají. Dýchejte zhluboka, klima jeskyně je léčivé. Je tu i docela teplo. Není radno se držet rukama za bort, bok lodi občas škrtne o stěnu. Vše je dobře nasvíceno, čelovku nepotřebujete. Chodba se pomalu stáčí doleva a okruh se uzavírá. Odhaduji, že je dlouhý asi 250 m, a tak asi po 8 minutách opět přistáváme. Jo a pádlo dávají tomu, kdo sedí vepředu. Zajímavé zpestření.

Takže příště beru loď sebou. Objevujte, je to fajn, třeba to jak jsme objevili hospůdku s husou…

Jirka Hodic, VK Slavia Hradec Králové