Ad potahová stezka, Dan, 6/20/2023 9:00 PMKromě díků za nádherné fotky, třeba jak dva páni vykračují ruku v ruce po navigaci :-) bych, Eki, podotknul, že potahové stezky měly význam leda u takových "čůrků" jako Vltava, protože u větších řek je kolísání hladiny tak velké, že by museli stavět celou kaskádu stezek jako v amfiteátru. A protože navíc normální řeka je od přírody plochá (kromě skalnatých kaňonů apod.), tak by to taky znamenalo vydláždit děsnou šířku pro různé stavy. Takže se finančně (obecně) vyplatilo zapřáhnout koně i beze stezek, (myšleno častěji a dříve).
Např. na tom Dunaji (Regensburg - Vienne) se koňmo tahalo určitě už v renesanci (starší knihy neumím přečíst), jak krásně zachytil na rytinách Hollar (obrázkům rozumím). A to vodou.
Archeologové nicméně tvrdí, že v Železných vratech jsou ve skále díry po trámech a na nich byla nejspíš zavěšená lávka ... ale nemohu teď najít kde to mám založené, takže nevím, zda tahali za Trajána koňmo nebo otrocky (konkrétně po této lávce) ... protiproudná neprostupnost vrat mj. dala dvě jména jedné řece, dolňáci (asi Tráci) ji zovali jiskřivě Ister, horňáci (asi Kelti) huhlali Duna. Nejdéle se stezkou ovšem musel nastat problém, jak se to bude jmenovat dohromady (Mže nebo Berounka)?
Ale pak máme Burlaky na Volge ... zase beze stezek ... a to v zemi věčnosti.
A tak vyvstává otázka pro Lasičku, proč si zrovna Vltava (a trochu Otava) vysloužila investice do regulace alias potahové stezky (včetně na skálu zavěšeného chodníku u Štěchovic)? Sůl? Lanna?
Jinak ony ty potahové stezky taky fungovaly/jí jako soustředění vody při nižších stavech, čili sjízdnost pro vory a tedy při cestě dolů. Zkrátka viceúčelovka.
A netřeba, Ch, čekat na úpadek hladiny orlické k normálu, páč od Vyššího Brodu do Boršova se najde několik stovek metrů jakš-takš schůdného chodníku (pravo i levo-břežního) ... teda čerstvě vymlaskli cca 1/2 km dlažby ve Zlaté Koruně, ale takovou ošklivost na mysli nemám :-(
Dan