Před 10 lety byla Pilica mojí první polskou řekou a tehdy jsme spluli úsek z Koniecpolu do Sulejówa. Líbil se nám, tak jsem byl rád, že letos padlo rozhodnutí splout úsek pod přehradou. Místem startu byl zvolen Tomaszów Mazowiecki. Vypluli jsme v neděli 11. 8. v 15 hodin na Pálavě a Vydře od železničního mostu na okraji města.

Hned jsme vpluli mezi lesy. Na řece bylo i celkem dost místních vodáků na v Polsku oblíbených dvoukajacích. Asi po 7 km jsme dopluli k občerstvovně v Teofilowě na levém břehu. Bylo zde mnoho jak vodáků, tak i cyklo a mototuristů. Taktéž jsme se tu zdrželi na jídlo a pivko. Bohužel většina stánků a bufetů níže bylo zavřených. Snad proto, že tady prakticky všichni polští vodáci skončili a dál jsme byli na řece sami. Nevím, snad jezdí jen na víkendy.

Kousek za Teofilowem jsme našli asi nejhezčí tábořiště na naší cestě na travnatém pravém břehu kousek od lesa s pohodlným výstupem. V pondělí plavba opět pokračovala většinou mezi lesy. Počasí jsme měli stejně, jako předešlý den, hezké, a tak jsme se i koupali na písečných plážích, kterých je tu dost.

Zastavili jsme se na nákup v Domaniewivích. Je zde přívoz a obchod je na pravém břehu v rodinném domku asi 300 m od řeky. V 18 hodin jsme dopluli k mostu v Nowém Miastě nad Pilicou. Tady jsme našli na pravém břehu kousek od řeky smaźalnu ryb, kde jsme si dali velmi dobrou večeři. Kousek za městem jsme zatábořili na pravém písčitém břehu.

Řeka dál pěkně proudí, protože tu není ani jeden jez. Občas se jen tvoří písečné prahy, kde lodě drhnou o dno, ale vystupovat jsme museli minimálně. Na nákup jsme zastavili v obchodě v Tomczycích na levém břehu. Je zde u mostu na pravém břehu kemp, ale zavřený. Cestou jsme šli také prozkoumat kemp u Bialobrzegu, ale i ten byl mimo provoz. Utábořili  jsme se tedy o několik km dál za Bielkowem na levém břehu. Táboření docela pěkné, jen se tu špatně vystupovalo.

Následující den jsme se vzbudili do deštivého rána. Pršet přestalo až odpoledne a vypluli jsme tedy ve 14 hodin. Řeka dál teče mezi loukami a lesy. Přibývá tu dost ostrovů, které se dají obeplouvat zleva či zprava, jak je libo. Před 19 hodinou jsme připluli do Warky, asi největšího města na tomto úseku řeky. Došli jsme si na nákup a pokračovali za město, kde jsme těsně před setměním našli táboření na vysokém pravém břehu. Protože ale byla dole pláž, lodě jsme nechali tam. Ve čtvrtek už nám zbývalo jen asi 14 km k ústí Pilice do Wisly.

Po přípitku na počest zdolání Pilice jsme tedy vypluli na Wislu. Wisla má sice vysoké břehy, ale v létě je zde mnoho pěkných pláží, kde jsme se opět mohli koupat. Na řece nejsou také žádné jezy, a tak má celkem silný proud. V 16:30 jsme dopluli k mostu u města Góra Kalwaria, od kterého jsme si došli na jídlo do asi 1 km vzdáleného motorestu na levém břehu. Místo na táboření jsme našli asi v 1/2 8 na pravém vysokém břehu. Byla tu ale opět velká pláž, kde jsme nechali lodě a také udělali poslední táborák na naší cestě, u kterého jsme vydrželi až do půlnoci.

V pátek už nás čekala plavba do 20-25 km vzdálené Varšavy. Cestu nám docela znepříjemnila stavba mostu nějakých 8 km před cílem. Wisla zde byla přehrazena pontonovým mostem a obtížné překonání této překážky nám trvalo 3/4 hodiny. Po chvíli za tímto mostem jsme ale už viděli výškové budovy Varšavy a v 14:30 jsme tam dopluli. Naši plavbu jsme ukončili na pravém břehu kousek od moderního Národního stadionu. Zdenda s Mílou dojeli vlakem do Tomaszówa pro auto a my zatím hlídali lodě. Protože se vrátili docela pozdě, vyspali jsme se ještě v jednom varšavském autokempu a v sobotu ráno vyrazili k domovu.

Celá plavba měřila 180 km z toho téměř 130 km po Pilici, která se mi líbila stejně, jako nad přehradou Sulejów.

Franta