Bude či nebude? Otázka, která se probírala i ve spojitosti s jinými akcemi. Mnoho z nich bylo z důvodu sucha v nádržích zrušeno, a proto jsem nebyl moc optimistický. O to více mě překvapil email od Bobra, jednoho z organizátorů ze skautů Ronov, že akce je potvrzena a bude se konat. V sobotu ráno se pokoušíme najít příjezd ke hrázi, a pokud bych měl jet sám, asi bych to nenašel. Nejprve odbočku k autokempu v obci Seč přejedeme, ale na druhý pokus to už dáváme. Po odbočení na polní cestu platíme za splutí a pokračujeme podél potrubí ke hrázi. Je tam jednosměrná a docela úzká cesta s prudkou téměř 180 vracečkou přímo pod hrází. A právě v tomto místě některá auta zablokovala průjezd, když začala vykládat obsah ze svého nitra. Po pár mile pronesených slov: „Chlapi, běžte s tím autem do pr.... To nemůžete kousek popojet a vyložit si to dál?“ se konečně dostáváme k řece a na místě, kde nikomu nepřekážíme, vykládáme lodě.

Před 11 hodinou se začíná pouštět z přehrady 9 kubíků, ale čekáme ještě asi půl hodiny, abychom vodu nepředjeli. Proud se po pár kilometrech zbrzdí na vyrovnávací nádrži a bude chvíli trvat, než přeteče přes hráz. Nasedáme na rychlý proud v korytě, kde již dlouho nic podobného neteklo. Mnohá místa jsou zarostlá vegetací, která najednou vystupují přímo z vody proti nám a proud je ještě nestihl povalit. Po několika peřejích a půl hodině jízdy jsme na vzdutí vyrovnávací nádrže, kterou přenášíme po levé straně. Hráz je vysoká skoro 5 metrů a je parabolická. Za střední a vyšší vody je to zcela jistě zabiják, za našeho stavu však teče přes korunu jen málo vody a tak si ji někteří zkouší sjet.

Pod hrází opět pokračuje příjemný proud s několika stupni a sjízdnými jezy. Celý tento úsek protéká v pěkném lesnatém údolí, kde na civilizaci natrefíte jen zřídka. Jízda není nijak náročná, obtížnost je do WW I a už po dvou hodinách se blížíme k výstupnímu místu.

Jenže naše rychlost plavby se neslučuje s rychlostí proudu, a tak ho zdárně předjíždíme. Chvíli čekáme a pokračujeme, abychom na posledním jezu opět skončili na suchu. Nebyli jsme jediní. Pár lodí před námi uvízlo také na jezu. Využíváme situace, předjíždíme je a k mostu u Mezisvětí dorážíme na skvělém druhém místě. Co na tom, že se o žádný závod nejednalo. Důvodem našeho spěchu je otevírání vodáckého muzea ve Zruči, které si nemůžeme nechat ujít.

Úsek Seč – Mezisvětí je dlouhý zhruba 10 km, a pokud se nikde nebudeme extra zdržovat, splujete ho za 2 hodiny. Končit se musí nejdéle u mostu na Mezisvětí, protože dále pokračuje vodárenské pásmo VD Křižanovice se zákazem splutí. Díky dodržováním tohoto zákazu bude možné opakovat další akce na Chrudimce.

Petr