Chorvatské pobřeží odvodňuje pouze pár řek. Na prstech jedné ruky by je spočítal i dlouholetý méně šikovný pracovník s cirkulárkou…

Tak schválně, zkusme to: Zrmanja, Krka, Cetina, Neretva a … a to je všechno. No, dobrá, s přimhouřenýma očima řeka Dubrovačka (Ombla), ale to je v podstatě jen mohutná vyvěračka, která doslova po pár metrech ústí do mořského zálivu. Nepočítám menší toky, které mají vodu jen přechodně po velkých deštích nebo při tání sněhu v horách a po většinu roku jsou suché (Mirna, Raša, Dubračina, Karišnica, Jadro, Riječina a další). Dál už je jen Bojana tekoucí po černohorsko-albánské hranici a řeky pramenící v Albánských Alpách. Je to až neuvěřitelné, na 1777 km pobřeží pouze 4 řeky. Dinárské hory lemující východní pobřeží Jadranu jsou převážně vápencové se spoustou puklin a nekonečných jeskyní, které poberou všechnu vodu z 21.400 km2 plochy úmoří, která se nedostane do pár výše vyjmenovaných řek. Ta pak do moře doputuje množstvím skrytých vyvěraček, které vám na některých místech dokážou ledovou vodou spolehlivě otrávit jinak velmi příjemné koupání v Jadranu. Některé vyvěračky jsou tak mohutné, že vytváří na hladině moře ohromné boule, jako např. Vrulje u Brely.

Je nás pár, vodáků, kteří mají úchylku, touhu smočit pádlo v další řece, po které ještě nepluli. Ovšem ne každý má tohle rád. Někteří kamarádi se dokonce občas či trvale zdráhají podobných taškařic účastnit. Myslím si, že furt je tohle lepší, než lákat školačky na bonbón v parku. A tak, když jsem se chystal na poslední dovolenou, strávil jsem pár chvil nad mapou. Zaujalo mě Vransko jezero rozkládající se na dohled od moře mezi Zadarem a Šibenikem. U Pirovacu jej s Jaderským mořem spojuje necelý kilometr dlouhý umělý kanál Prosika.

Vransko jezero je s rozlohou 30 km² největší chorvatské přírodní jezero. Je široké asi 2 a dlouhé 14 km a hluboké maximálně 6 m. Kromě kanálu je zajímavé i kryptodepresí.

Vzniklo zatopením krasového pole a od moře jej dělí vápencový hřbet v nejužším místě u Pakoštane široký jen 800 m. Vodu sbírá z několika sladkovodních pramenů, ale protože je v podzemí spojeno s mořem, v jezeře je voda brakická. Už v r. 1770 byl prokopán kanál Prosika spojující jezero s mořem, aby se zabránilo místním záplavám a byly odvodněny rozsáhlé mokřady. V 50. letech minulého století byl ještě rozšířen a prohlouben.

Ráno jsme vyrazili z kempu na ostrově Murter po Jadranské magistrále směrem na sever na Biograd na Moru. Asi 3 km za Pirovacem zahýbáme doprava a sjíždíme na prašnou cestu, která nás přivede přímo ke kanálu. Tady nás ale čeká velké zklamání. Kanál široký okolo 4 m s pětimetrovými kolmými stěnami vylámaný ve vápencové skále je až na pár louží zcela suchý.

Pokračujeme podél něj k jezeru a po pár stech metrů zastavujeme na parkovišti u recepce přírodního parku Vransko jezero. Za 20 kun kupujeme vstupenku a jdeme se projít po břehu jezera. Po lávce přecházíme kanál, jehož dno je přesně v úrovni hladiny jezera a po pár schodech vystoupáme na dřevěnou vyhlídku.

Jezero má poměrně čistou vodu, ráj pro rybáře. V řídkém porostu a v rákosí lemujícím břeh sídlí množství vodního ptactva. Jsme tu jediní návštěvníci, je to balzám po návalech u moře. Zájemci si tu můžou koupit rybářský lístek, zaplatit ornitologickou exkurzi nebo půjčit loďku. Bohužel, na otázku, kdy to poteče, odpověď nedostanu. Přelouskáme informace o jezeru a kanále a vydáme se autem okolo jižního a východního břehu Vranského jezera přes vesnici Banjevci na parkoviště pod vrcholem Kamenjak, kde byla nedávno zřízena vyhlídka. Posledních asi 400 m musíme dojít pěšky. Na vrcholu je nově vybudovaná recepce a opravená kaplička postavená nad úzkou propastí.

Začíná zde naučná stezka, která vás přivede na vyhlídku na strmém svahu asi 200 m vysoko nad východním břehem jezera. Je odtud nádherný výhled na samotné jezero ale i nedaleké moře, které je za asi dvoukilometrovou šíjí. V dálce se doslova třpytí jako korálky souostroví Kornati.

Po východním břehu jezera je vybudovaná i stezka pro cyklisty.

Zajímalo by mě, jestli se někomu z vás podařilo splout v Chorvatsku i něco jiného než řeky zmíněné v úvodu či klasiku ve vnitrozemí (Korana, Mrežnica, Dobra, Kupa,…). Co třeba Crna Rijeka nebo Mala Neretva? Pochlubte se.

Jirka Hodic – Kačeři Chrudim