Vodáci směřující na vodu do Polska volí spíš severozápadní část země, tedy západní Pomoří, Mazury a Kašuby, kde nalezneme celou řadu toků v přírodní a málo obydlené krajině borovicových lesů. Ale i střední Polsko, tedy široká oblast kolem měst Varšavy a Lodže, má co nabídnout. Jde o historické jádro Polska, kterému se říká Mazovské vojvodství. Mazovsko zahrnuje přes 35 tisíc kilometrů čtverečních hlavně nížin kolem soutoků Visly s Bugem a Narewem a žije tady asi pět milionů obyvatel. Hlavním městem je pochopitelně Varšava, ale najdeme tady i řadu dalších historických památek a také několik národních parků a řady chráněných území. Krajem protéká množství řek. Vévodí jim pochopitelně veliká Visla, ale nejčastěji pádlery potkáte na některém z desítek jejích přítoků. Strávit tady týden pádlováním není problém, zejména pokud máte k dispozici auta a ochotné řidiče. Cesta na řeky Mazovska je ze středních Čech nejlepší přes Náchod či Liberec, směrem na Wroclaw. Od Wroclawi je už hotová nová silnice pro motorová vozidla a dálnice až do Varšavy. Od Lodže bude časem placená, ale mýtné brány jsou zatím nefunkční. Je třeba sledovat aktuální situaci. Cesta po nových dálnicích je rychlá, jen kolem Wroclavi se tak jako všude tvoří ve špičkách dopravní kolony. Celkově cesta z Prahy zabere něco kolem 6 – 7 hodin. Jako jedna z mnoha variant se nabízí následující plavba:

Drzewiczka

Pokud vás lákají spíše menší toky, je jich v krajině jižně a západně od Varšavy celá řada. Pro letní turistické plavby je ale vhodné si vybrat jen ty větší, které zaručí dostatek vody i v suchém období. I v Polsku se totiž prohlubuje adrenalinový a objevitelský trend splouvání stále menších potoků, kterých si dříve nikdo nevšímal. Do kilometráží a průvodců se tak dostávají i opravdu nesmyslné a vodácky nepříliš zajímavé kanály a potoky, sjízdné pro "lovce čárek" jen za mimořádných okolností a v období vegetačního klidu.

Drzewiczka ovšem patří k těm větším a krásným. Je největším pravostranným přítokem dolní Pilice, do které se vlévá u Nového Města nad Pilicou. Je tak možné spojit splutí těchto dvou toků do souvislé týdenní plavby. Drzewicka nabízí až sedmdesát kilometrů splavného toku v krásném a přírodním prostředí, nanedlouho přerušeném jen v okolí malých měst Opoczno, Drzewica a Odrzywol. Podle popisů je řeka sjízdná celoročně, přestože není nijak velká. Její šířka kolísá někde mezi pěti až deseti metry.

Na své dolní části byla při naší plavbě hladce sjízdná, přestože vodočty hlásily "staw nizky". Jako všechny řeky v oblasti, je i Drzewicka velmi písčitá, a pokud voda není zkalená po deštích, je tak čistá, že snadno můžete pozorovat dno ubíhající pod lodí. Koupání v takových řekách je velmi příjemné, i když voda je vzhledem k čistotě docela studená. Koryto je přírodní, upravované jen výjimečně a tam, kde se zemědělci rozhodli zabránit řece ukusovat břehy jejich pastvin.

Spodní úsek Drzewiczky začíná v městě Drzewice pod stejnojmennou malou přehradou. Odtud se nabízí třicet pět kilometrů toku, který je překvapivě snadno průjezdný. Kromě pěti víceméně nesjízdných jezů je překážek v podobě křoví a padlých stromů minimum. Přesto doporučuji rozdělit tento úsek na dva dny, zvláště pokud si vezete bagáž v lodi. Nabízí se perfektní nouzové tábořiště pod Odrzywolem (místní část Cetyň, ř.km. 13,7), kde se dá dojet i autem písčitou místní cestou k dřevěnému mostku. Zbytek toku Drzewiczky plyne krásnou krajinou s pastvinami, lesy i mokřady.

Pro zkušené borce, kteří se nedají zaskočit občasnými překážkami v podobě klád, křoví i mělčin, je plavba příjemná a romantická i s bagáží v lodi. Nebezpečnou se říčka stane v jediném místě a to na úrovni osady Ždžarki, kde se koryto rozdělí do dvou ramen. Je třeba jet tím levým, menším, které je ale velmi úzké a klikatí se v rychlém proudu. Jakákoliv překážka zde vede k ucpání plavební dráhy a nebezpečným kolizním situacím za sebou plujících lodí. Asi kilometr před ústím do řeky Pilici se Drzewicka u jezu znovu rozdělí na dvě ramena. Pravé rameno (staroříční) je údajně neprůjezdné a plujeme tedy v hlavním (a umělém) korytě vlevo. Říčka ústí do Pilice v osadě Nové Město nad Pilicou, odkud je do konce Pilice ještě osmdesát kilometrů a možnost pokračovat ve splutí Pilice se tedy nabízí sama. Před soutokem ještě míjíme oblíbenou levobřežní "smažalňu ryb", která skutečně nabízí velmi kvalitní rybí pokrmy.

Pilica (dolní úsek)

Hlavním levostranným přítokem Visly nad Varšavou je řeka Pilica. Pilicu znají čeští vodáci převážně v její horní části nad přehradou v Sulejově, ale zajímavá a sjízdná je i pod přehradou, kde se také velmi často jezdí a funguje tady řada půjčoven i vodáckých cestovek. Z toho je vidět, že voda je to klidná a snadno a často splouvaná. Pilica od města Tomaszów Mazowiecki nabízí sto třicet kilometrů klidné a široké řeky, která je ale překvapivě ponechaná v příjemném přírodním stavu. Nenalezneme tady jediný jez, ani žádnou větší překážku, která by byla schopná zatarasit desítky metrů široké a písčité koryto.

Protipovodňová opatření a opevněné břehy jsou výjimečné a najdeme je pouze v okolí mostů a nemnoha malých měst. Řeka plyne poměrně rychlým proudem mezi množstvím přirozených ostrovů. Šířka koryta dosahuje padesáti metrů a poloměr zatáček meandrů odpovídá velikosti toku. A tak je plavba velmi snadná, pro někoho může být i nudná, ale určitě je vhodná pro začátečníky a rodiny s dětmi, které ocení hlavně velké množství písečných pláží a mnoho možností ke koupání ve snesitelně čisté vodě.

Podél toku nalezneme několik poskytovatelů vodáckého servisu, oficiální i neoficiální tábořiště. K zapůjčení jsou pochopitelně hlavně plastové dvoj-kajaky.Tento typ lodí v Polsku naprosto převažuje, sehnat k půjčení klasickou kánoi (neboli polsky "kanadijku") je úkol téměř nemožný. Navíc kajaková pádla nemají přetočené listy, takže připomínají spíš dětské plácačky a normální kajakář s nimi trpí. Když vidím naprostou většinu polských "klientů", kteří se vzájemně otloukají pádly a cákají vodu na sebe i svého partnera, považuji to za zvláštní druh sadomasochismu a důvod, proč je vodáctví v Polsku (naštěstí) tak málo rozšířené. I z těchto důvodů si vozíme lodě vlastní. Otevřené kánoe jsou jednoznačnou výhodou nejen pro plavbu s bagáží, ale jsou výhodnější i na úzkých a zapadaných tocích, kde je nutné často opustit loď a přetahovat lodi přes kmeny v řece. Naskočit do otevřenky je vždy mnohem snazší, než zasednout do kajaku a navíc ve dvou. Na dolní Pilice existuje řada vodáckých půjčoven a tábořišť. Dají se nalézt v Tomaszowě (kajakinapilicy.pl), Novém městě nad Pilicou (splywajmy-kajakiem.pl), Bilobrzegi (kajaczek.pl) a Warce (nadpilice.pl). Mimo víkendy je jistota půjčení lodi téměř stoprocentní a kempy jsou prázdné. Motorizovaným zájemcům doporučuji využít služeb zdejších půjčoven k parkování i transportu řidičů. Přeprava bývá relativně levná a auta stojí v bezpečí na hlídaných tábořištích.

Šakal

Pozn. redakce: text byl uveřejněn také v časopise Pádler