K pohodlnému pádlování je
také nutné si dobře sednout. Když už se máme namáhat, tak ať je to co nejméně.
Jedna noha, která je na straně pádlování, by měla být skrčena pod sedačkou a
druhá mírně pokrčena dopředu. Po chvíli sezení zjistíte, že vám nohy začínají dřevěnět, tak je zkuste obrátit nebo si sednout s nohama pokrčenýma a zapřenýma o borty lodě. Důležité je ale sedět tak, aby jste z lodi nevypadli při třeba bočním nárazu vlny nebo při houpání na vlnách.
Háček pádluje na opačné straně než
kormidelník a oba sedí co nejblíže bokům, na kterých pádlují s ohledem na
rovnováhu lodi, aby byla dobře vyvážená. Správné rozložení váhy je velmi
důležité, aby jste se při nájezdu do peřejí nepřeklápěli stále na jednu stranu.
Reklama
Na náročnější vodě nebo na nafukovacích raftových kánoích např. typu
Pálava se v lodi klečí se zapřením o botr, aby tím došlo se snížení těžiště lodě a tím i k větší
stabilitě. Háček by měl také být lehčí než zadák. Pokud by tomu tak nebylo,
těžší háček by způsoboval větší potopení špice a tím by i příď způsobovala větší
odpor vody, zatímco lehčí záď by se smekala do stran a bylo by nutno neustálým
kormidlováním korigovat směr jízdy. Určitou možností korekce této situace je možnost posunu sedaček, pokud to způsob jejich přidělání umožňuje. Všechna popsaná pravidla výše jsou jen určitým doporučením pro začátek, ale není nutné je 100% dodržovat. Co však je nutností - stabilita a vyváženost lodě. Pokud toto dodržíte např. vhodným uspořádáním bagáže, můžete třeba klidně oba pádlovat na jedné straně.
Všichni v lodi by měli pádlovat
najednou a řídí se to dle prvního, čili háčka. Při výjezdu od břehu nebo z
protiproudu (vracáku) do hlavního proudu řeky, kde máte loď otočenou proti hlavnímu směru řeky, je potřeba dodržet následující
pravidla, aby jste se neudělali a nemuseli řešit vzpouru mokrého
háčka.
Buď se vám povede výjezd kontra (zpětnými) záběry ve slabém vracáku nebo otočení ještě ve vracáku a výjezd s lodí již obrácenou ve směru hlavního proudu. Někdy jste ale nuceni najet do hlavního proudu kolměji nebo úplně do něho.
Schema vyjezdu z vracaku
V lodi je již kormidelník i háček a jste s ní otočeni proti hlavnímu
proudu řeky s cílem vyjet z vracáku (viz. obr.). Zde platí důležitá poučka, že při nájezdu do hlavního
proudu je nutno provést náklon háčka i zadáka na správnou stranu! Je potřeba
se vždy naklonit ve směru hlavního proudu a to tak hodně, jak silný je proud
(čím větší tím více). Pohyb je to zcela opačný, než nám velí náš instinkt pro
vyrovnání takovéto situace. Proto je potřeba si tento úkon hlavně na těžších
vodách předem nacvičit, jelikož špatný nebo vůbec žádný náklon nás může velmi
rychle přivést k prohlídce vodní flóry a fauny (škoda, že si toho pak mnoho
nepamatujete).
Jak je patrno z obrázku, tmavší modrá značí hlavní proud a světlejší vracák, ve kterém se voda za překážkou či nerovností břehu otáčí zpět. S lodí vyjíždíte z vracáku (I.) a dostáváte se do polohy II. na hraně proudů, kde se háček vykloní ve směru hlavního proudu se záběrem přitažením a kormidelník se záběrem vpřed. V poloze III. se vykloní i zadák a rovná loď po směru s pomocí přitahování háčka.
Pokud je hlavní proud silný a loď nemá dostatečnou rychlost na překonání rozhraní obou proudů, může být špice stržena zpět do vracáku a vy musíte rozjezd opakovat.
Náklon by měl trvat
tak dlouho, dokud se nezačne špice lodi srovnávat se směrem proudu. Opravdu
doporučuji nacvičit vjíždění do proudu, protože se vám to určitě bude hodit.
Schema valce
Dalším úkazem, se kterým se můžeme
na řekách setkat, jsou válce. Tvoří se za překážkami (jezy, lavicemi) většinou
kolmých na směr proudu, kde nestačí horní proud odtékat a vrací se zpět k
překážce (vývařiště), zatímco spodní voda u dna odtéká. Válce se mohou stát
velmi nebezpečnými na řekách a jejich podcenění může vést až k smrtelné nehodě.
Vše záleží na vzdálenosti od překážky, kde se voda přestává vracet zpět a odtéká
od překážky (tzv. vývarová linie). Čím je menší tato vzdálenost, tím je válec
méně nebezpečný. Překonání se provádí jízdou kolmo na něho a s co
největší
rychlostí. Háček po vjetí do válce se zaklání vzad, aby odlehčil špici, u
které hrozí zaboření do válce a pokračuje následujícími záběry vpřed, dokud se
loď nedostane za vývarovou linii. Kormidelník musí udržovat loď stále kolmo na
válce a stálým pádlováním dostat loď co nejdále. Při podcenění síly válce a
nedostatečného rozjetí lodě se velmi lehce stává, že budete strženi silným
válcem zpět zádí pod padající vodu, kde pak následuje zalití a potopení lodě.
Splav s valcem
Nebezpečí spočívá i v tom, že
překážka či jez nemusí být vůbec nijak zvlášť velký (nebezpečné mohu být klidně
i při výšce 0.5m), ale pokud je síla proudu velká, je nutno dbát zvýšené
opatrnosti. A proč? Protože vracející se voda jen tak něco nepustí a může stát,
že nepustí loď a ani vás. Vesta je v tuto chvíli spíše na obtíž, protože se vás
snaží udržet nad hladinou, ale jediný způsob úniku je potopením a proudem jdoucí
spodem válce (to je však spíše teorie, protože ve válci ztratíte brzo orientaci). Záchrana je v tuto chvíli velmi problematická a bez záchranářských
prostředků a jejich znalosti použití se stává nemožnou. Hrozí zde vtažení
dalších lidí do válce a jejich bezprostřední ohrožení. Možné způsoby záchrany
budou popsány v jiné kapitole věnované záchraně.
Válce je lepší raději přenést než riskovat a přeceňovat svoje schopnosti zvláště, pokud nemáte žádné zkušenosti a neumíte rozeznat jeho sílu. Tu ale často podcení i velmi zkušení vodáci - ze břehu vypadá váleček nevině, nicméně to vůbec neznamená, že nemůže být smrtelně nebezpečný! Pokud se však rozhodnete pro jeho splutí, jeďte raději někde u břehu, jelikož případná záchrana je blíž a rychlejší. Další o něco příjemnější vlastností válce bývá to, že není tak "silný" v celé své délce, tj. že vývarová linie není přímka od břehu ke břehu, ale je v určitých částech různě velká. O jezech a jejich překonávání si povíme v jiném, samostatném dílu.
Petr