A jak se vlastně má jet po vodě? No, většina vodáků jezdí po proudu řeky dolů, ale chcete-li jet obráceně… Kormidelník udržuje loď špičkou po proudu a pádlovat by měli i s háčkem současně. Kormidelník však při každém záběru musí udělat ještě ulomení, aby tím řídil loď. Do peřejí najíždějte jazykem, který se tvoří mezi kameny.

A jak poznat kámen? Jeden ze způsobů je, že když si nejste o existenci kamenu jisti, tak na něj najeďte. To pak poznáte kámen na 100 %. Tuto teorii zastává mnoho háčků, a tak musí být kormidelníci neustále ve střehu. Pokud to chcete vědět dopředu, lze na kámen usuzovat dle velikosti a typu vln, které se za překážkou tvoří. Zprvu je obtížné rozeznat vlny, které se tvoří jen nerovností dna a nepředstavují žádné nebezpečí, ale spíše radost z jízdy, od kamenů, které se vám touží podívat do lodi, co vezete dobrého k jídlu ve žracáku (ten nejdůležitější lodní vak obsahující jídlo). Vše záleží spíše na zkušenosti, ale alespoň pár postřehů, které nemusí vždy plně platit — záleží totiž na typu a velikosti překážky. V peřejích se za kameny, které jsou schované ve vodě, tvoří nejprve oblá vlna, která jde přes ně. Za ní následuje bíle zpěněná většinou největší vlna přepadávající zpět a dále pár vlnek.

Délka mezi vlnou jdoucí přes překážku a přepadávající vlnou ukazuje na hloubku, ve které se kámen nachází, a šířka vln pak určuje i šířku překážky. Rozdíl mezi peřejemi a vlnami od kamenů je takový, že peřeje jsou seskupením vln pravidelně jdoucích po sobě, z nichž první nebývá největší, zatímco za kamenem se najednou tvoří největší vlna a další již postupně slábnou. Dlouhé a pravidelné vlny jsou příznakem nerovností či kamenů hluboké vody, ale drobné a nepravidelné vlnky ukazují na velmi malou hloubku, kde by se nemělo raději jezdit.

Jak již bylo napsáno, háček by měl upozornit kormidelníka na možná nebezpečí a vybrat i ideální stopu pro jízdu. Měl by tedy poznat kámen od vln, malou vodu, možnou překážku atd. a říci kormidelníkovi, kudy jet. A proč? Protože kormidelník nevidí dobře přes háčka dopředu a je o dva metry dál od možné překážky než on, takže ji vidí později. Na méně obtížnějších řekách se s tím dokáže zkušený kormidelník vypořádat, ale v divokých peřejích se může směr jízdy měnit velmi rychle, jelikož je nutno objíždět vícero překážek.

Na úzkých potokách se můžeme setkat s další nečekanou překážkou, která se ráda ukazuje hned za nepřehlednou zatáčkou a většinou nemáte mnoho času před ní zastavit — jsou to nízké lávky nebo padlé stromy. Pokud si nejste jisti, že je bezpečně podjedete, je lepší zarazit a přenést. Ne vždy však máte tu příležitost. Pak jsou dvě možnosti, ale nikdy se nesnažte přistát u překážky bokem. Pokud bude silnější proud, velmi lehce vaši loď i s vámi vtáhne po sebe. Jestli se vám toto přihodí, nakloňte se co nejvíce směrem k překážce — to platí i pro kámen nad vodou, na který jste najeli, a vyčkejte pomoci kamarádů. Podjet lávku můžete buď přímo, nebo pozadu. Přímo je asi jasné. Kontra (zpětnými záběry) zpomalujete rychlost lodě a před ní si lehnete do lodi, a buď podjedete, nebo se zaklíníte. Zalehnout je potřeba vždy obličejem do lodi (nedojde k zásahu nebezpečným předmětem např. větví do obličeje a záda vám chrání vesta). Je důležité na toto pravidlo myslet i z důvodu, že může nastat situace, kdy se háček zakloní a kormidelník překloní. To, že hrozí zajiskření v hlavách je jedna věc, ale druhá je i tam, že u zvlášť nízkých překážek byste se nemuseli srovnat na tak malém prostoru a hrozilo by zaklínění. Pokud nechcete riskovat zaklínění, použijte druhý způsob, kdy loď obrátíte proti proudu řeky a pozadu vjíždíte pod překážku. Je to lepší kvůli zaklínění, protože se dá lehčeji vyjet ven než první metodou, zato však hrozí při manévru sklouznutí špice lodi bokem na překážku, protože kormidelník nemůže kormidlovat v okamžiku podjezdu.

Na řekách je také důležité pozorovat, kudy teče hlavní proud nazývající se proudnice. Tu je možné využívat při nízkém a středním stavu vody, protože je to většinou nejhlubší trasa a také nejrychlejší. Síla proudu vám velmi výrazně pomáhá unášet loď, zatímco za velké vody je jízda v ní velmi náročná. Jsou tam největší vlny a válce, které zalévají vaši loď, ale vy pro klidnější jízdu můžete zvolit jízdu mimo ni. Je také důležité mít na paměti, že kde je nejsilnější proud, je také i větší možnost naplavených stromů, podemletých břehů a náhodných překážek. Na to je potřeba pamatovat hlavně v úzkých místech koryt.

Petr