Jo, TID je dobrá akce, poskytuje maximum osobní svobody při zajištění nejdůležitějších potřeb. Navíc báječná atmosféra.
Odpovím na položené otázky:
- "Korálky" jsem pro neznalost neměl a přiživil jsem se na bratřích Slovácích. Ti měli stolní vlaječky slovenského vodáckého svazu anebo plácačky borovičky. Při oficiálních příležitostech dává pouze vedoucí národního týmu, ne každý.
- Bezpečnost: Existuje povinnost používat plavací vestu, ale v praxi je každý svého štěstí strůjce. Někdo ji nocí, většina ne. Já ji měl první den, protože se v ní ale blbě pádluje a docela hřeje, vozil jsem ji později za sebou na dosah ruky. Fakt ale je, že když nastane chvíle zralá pro její navlečení, je na tento proces většinou pozdě.
- Neoficiálním jazykem je němčina, což je dáno národností většiny účastníků, a jazyk země, kde se právě nalézáte. Aspoň částečná znalost němčiny je potřebná kvůli předávání informací a společenské komunikaci. I když tlumočník se vždy najde, a nekomunikující Španěl Miguel se stal miláčkem regaty...
- Chyb jsem z neznalosti udělal spoustu, společenské faux-paux doufám žádné. V tomto dílu jsem se snažil podat co nejvíce poznatků plynoucích z mých chyb.
- Pádloval jsem sportovně, protože to bez toho nejde. Navíc v sobě mám něco z bývalého závodníka, takže dojet v první třetině byla jaksi otázka cti. A šlo to. Navíc, tempařské pádlování přináší i určité uspokojení z práce vlastního těla. Fakt je, že po dojezdu jsem hlavně na začátku býval dost utahaný, ale pak si tělo zvykne. A duch vždycky chtěl.
- Fortuna je hodně roknutá, ale jede velice dobře. Na vodu nasedá a klouže po ní (i naložená), neřeže ji ani nehrne, vlnu nedělá prakticky žádnou. Příští verzi chci radikálně snížit a vlaminovat do dna pasívní podélný profil. Měla by se zvýšit stabilita, schopnost jet rovně, zatáčení pak usnadní přenášení váhy na příslušnou stranu. Tedy, doufám.
