|
|
|
|
Re: knihaTu samozřejmě mám.  Vladimírovi jsem ji doporučoval už před plavbou. A potom V. S. putuje za sluncem mám taky. Kolik jich chceš? Nejsou ani tak drahý... http://muj-antikvariat.cz/hled... Tenhle antikvariátní vyhledavač je čertovská věcička, dělá to vítr v peněžence, když na to přijde...  |
Re: knihaJá "Kánoí po Dunaji" pochopitelně mám, sehnal jsem ji bez problémů v internetovém antíku. Nadšen jí ale moc nejsem - upřímně, je to takový popis skautského výletu průměrné literární a malé (dnes) informační hodnoty a cena knihy tkví podle mne hlavně v originalitě a sportovní hodnotě tohoto skautského podniku, před čímž se opravdu a s úctou skláním. Moje informace před započetím cesty byly velice mlhavé a možná právě proto jsem z toho měl před vyplutím velikánský respekt (nechci říct strach). Dnes informace i zážitky mám a přestože některé byly dramatické (viz), z Dunaje propříště přehnaný respekt (strach) naprosto nemám a ba naopak se na něj velice těším. Jak to tak vypadá, je to moje životní řeka.  Mimochodem, za přečtení stojí i "Dunaj" od Claudia Magrise. Není to sice zrovna vodácký průvodce, ale pro pochopení souvislostí kolem této řeky je to užitečná četba. |
Re: knihaMně se tam líbil taky ten literární výraz - něco mezi mým milovaným Táborem slůly od Foglara a Třema mužema ve člunu... |
Re: knihaTak je tedy fajnovej sloh  |
Re: knihaNo to je jako číst o Svatojánských proudech, když vím, že já už uvidím akorát Svatojánské voleje. I na Dunaji už to nejhezčí zatopila přehrada  |
s kanoí po dunajiŽraloku, tahle knížka byla před měsícem na aukru. 2 vydání z roku 35 |
Re: s kanoí po dunajir. 35 i 28 vlastním taky na rozdíl od pamatováka co vlastně má knihovna obsahuje . V tom množství ztrácím přehled . Ještě že mám soupis na stránkách abych nekupoval jak se již párkrát stalo něco vícekrát . To pak leze do peněz ještě více . Zajímavý je ten název , já mám V Kánoích .... a v tom Chobotničákovým odkazu je taky Kanoí .... |
Jiná krásaTo je totiž základní rys všech přehrad. Na stavárně mají dokonce katedru destruktivní krajinologie a nepustí k dalšímu studiu nikoho, kdo ji neabsolvuje za výborně. Byl jsem teď zavzpomínat na Jihlavce pod Vladislaví a další se prý chystají, Oslava, Loučka... Těm zatopeným údolím se říká "jiná krása". Inu, jako když se z ladné sedmnáctky stane obézní padesátka  |
Re: Jiná krásaTak tuhle zkoušku nemám a slyším to prvně ... mluvíš o VUT nebo ČVUT? Ty vlnky ... kdo nepotkal neuvěří. Pro mě je trochu nepochopitelné, že si tě někdo na kajaku za sebe nepověsil a neudržel tě ve směru. Předpokládám, že to asi byla tvoje volba. Asi by bylo pro mě obtížné ti v takových podmínkách odjet. Zvláště v poměrech TID, jak jsi je krásně popsal. Nic o tom ale samozřejmě nevím. Spíš by mě zajímalo jestli jsi v rámci vyčkávání měl možnost sledovat nějaké pravidelné uklidnění. To co napsal Palo ("Košava nastupuje cca o 11-tej a predvečer utícha.") není zcela v ouladu s meteo glosářem, kde píšou o maximech mezi 5-10 dopolední. Ono jde tak vždy o lokalitu, takže ten glosář bych tak vážně nebral. S tím nečekaným koncem ... kamarád mi do telefonu řekl na moje obavy kam dojedu: "Je jedno kam dojedeš, podstatný je, že jsi to zkusil." Umím si přestavit tvoje pocity, ale není důvod věšet hlavu. O to víc mě udivuje (v dobrém) tvoje tvrdohlavost pro další pokus na singlovce. Vladimíre, opět jsem četl jedním dechem. Nádherný text i výkon.   |
Re: Jiná krásaNo, je pravda, že katedru destruktivní krajinologie jsem si vymyslel, tedy, spíš odvodil od katedry destruktivní architektury. Tato katedra (dle Karla von Hauptbahnhof) se zaměřuje na obměnu pomníků na veřejných prostranstvích a existuje (prý) na fakultách architektury většiny na ideologii založených států. Nepověsil jsem se za nikoho. Nejspíš to nikoho nenapadlo, ale on toho měl každý plné zuby a jel sám za sebe. Co jeli na seakajacích, ti to prorazili, o těch na skládačkách bych se skoro odvážil pochybovat. Co jsem mluvil s policií, zůstali někteří na nějakém ostrově. Žádné uklidnění větru jsem nezaznamenal, byl to masiv. Nastoupilo to velice nenápadně, ale rychle po druhé odpoledne a trvalo to fakt tři dny bez nějaké pauzy. Třetí den (to jsem už byl na Svaté Heleně) jsem šel na Vildovu vyhlídku a koukal se na kaňon Dunaje. Z výšky několika set metrů byly patrné řady vln a vítr byl takový, že jsem měl strach, že mne srazí. Málem mi odvál baťoh a zlomil mi namazaný chleba, který jsem nesl k ústům. A přitom bylo krásně hezky. Ono s tím koncem... Možná šlo počkat a pokusit se regatu v dalších dnech dohonit. Já jsem ale poznal, že na té lodi se to může kdykoliv zopakovat, to že je prostě špatně a že ze vzdálenějších míst se budu případně vracet daleko obtížněji. A co si nalhávat, dostal jsem po všech stránkách za vyučenou. No a že se vrátím - Dunaj je šíleně krásný. A pak, člověk své sny přece nevzdává - ?? Letos jsem slíbil ženě dovolenou někde mimo vodu, i když jak tak koukám, přestává jaksi kam bezpečně jet. Takže dám asi jen slovenský úsek, s manželkou, na pár dní, myslím, že se jí to bude líbit. Ale příští rok!!! Poučen, na lepší lodi, ve větší pohodě, určitě. |