Jak rád se vracím do Slovinska a na jejich úžasné řeky. Krasové vody mě nikdy nepřestanou fascinovat. Ta hra barev bílé a tyrkysové musí být jen iluzí, kterou předvádí snad nějaký kouzelník. To přeci nemůže být skutečné. Jak se může z bílé barvy stát na několika metrech tmavě zelená a přitom vystřídat všechny jejich odstíny?
Reklama
Perlou mezi těmito řekami je slovinská Soča, která protéká v národním parku. Její splutí je již delší čas omezováno a to hlavně placením permitu za splutí. Dříve se daly sehnat podél celé řeky v kempech či obchodech, ale moderní doba se dostává i do vodácké sféry a tak zakoupení je možné pouze přes
internet. Je na osobu, stojí 3 E na den a za úhradu přijde pdf soubor, který musíte mít sebou pro kontrolu. Jinak hrozí vysoké pokuty. Za permit se zřizují a udržují nástupní místa. Na Soče je též omezována plavba raftů, které musí být řízeny školenými průvodci a též do větších skupin by měl být průvodce se slovinskou certifikací. Kromě výše uvedených pravidel je plavba omezována také povinností nastupovat a vystupovat na označených místech a splouvat řeku jen v určité časové období a v denní dobu. Více u popisu řeky v kilometráži.
První soutěska
Nejvýše je možné splouvat Soču od vesnice Velika Korita. Na pravém břehu je krásný kemp a na levém je zbudováno nástupní místo, navíc oba břehy jsou propojeny lávkou. Nejezděte proto do kempu, kde jsou u vstupu závory, ale pokračujte o kousek výše a přes silniční most na konci 2. soutěsky se dostanete zpět na pěkné a pohodlné nástupní místo. Než začnete splutí, můžete si prohlédnout monumentální druhou nebo o pár km výše menší první soutěsku. Jejich splutí je zakázané, ale na druhou stranu by se do těch zablokovaných míst bez možnosti záchrany pustil jen šílenec.
Nástupní místo Velika Korita
Odtud máte 3 km na rozpádlování po hladké a široké vodě bez výraznější peřejí nebo obtížných míst. Tato pohodovka končí s mostem na Bunkerji, kdy do řeky napadalo několik velkých skalních bloků a vytvořily se zde úzké průskoky.
Bunkerji
Pod Bunkerji
Řeka se začíná zužovat, obtížnost výrazně roste na WW III-IV, počet kamenů různých velikostí stoupá. Pro ty, kteří na Soče ještě nebyli, v podstatě platí pomůcka, že co most nebo lávka, to něco zajímavého a obtížnostně náročnějšího.
Obtížné místo
Další obtížnější průjezd přichází v místech s vysokou skálou na levém břehu a s velkým kamenem uprostřed, vše je ale dobře průjezdné vpravo. Pak se ještě promotáte okolo pár kamenů z „Krakonošovy zahrádky“ a už je nad vámi most na Kršovec. Zase platí, že most rovná se změna obtížnosti, kdy za zatáčkou začíná třetí soutěska Zmuklica. Je nutné zastavit vlevo a jít se podívat.
Soutěska - místo na zastavení
Soutěska - vstupní část
Celkově je pohodová za nízkého stavu, jen vstup hodně komplikovaný. Úzký průjezd, kdy voda z kamene vpravo směřuje pod skálu vlevo, nepůsobí nijak bezpečně. Pokud vstup nedáte, není šance na záchranu. Zároveň pozor za vyšších průtoků, kdy je situace opačná.
Soutěska z lávky
Troufá si jen Honza, kterému je pak odměnou průjezd impozantní soutěskou s obřími hrnci naplněnými vodou s temně zelenou barvou. Přenášení je vlevo částečně po turistické cestičce a za lávkou pak po vyšlapané pěšině krkolomně přes kameny.
Soutěska
Konec soutěsky
Pod soutěskou se údolí více rozestupuje, řeka je širší a obtížnost se zmenšuje na WW II-III. Netrvá to dlouho a přichází soutok s Koritnicí, kterou máme též v plánu. Prohlížím závěrečnou kaskádu na Koritnici a obávám se o množství vody, aby stačilo na proplutí. Celkově máme na Soče spíše nižší stav, Koritnica je na tom ještě hůře. Uvidíme zítra.
Soutok s Koritnicí
Na soutoku je další kemp, ale my pokračujeme níže k mostu u Cezsoči. Po chvíli se na levé straně objevuje skála s hlubokým vracákem a malým vodopádem. Ta barva vody je zde neskutečná. Ubývá velkých kamenů v řece, koryto se výrazně rozšiřuje, ale díky nižšímu stavu je voda slita do zhruba 1/2 řeky.
Pod soutokem s Koritnicí
Projedeme pár peřejí a jsme u silničního mostu na Čezsoču. U něho necháváme lodě, a protože máme vychytané ubytování, jdeme pěšky 400 m si udělat oběd a odpočnout si před dalším úsekem této fantastické řeky.
Most Čezsoča
Spluli jsme 9 km za 2 hodiny a stav jsme měli na vodočtu Kršovec 12 m3/s. Vody spíše málo, ale nikde zásadní problém, pěkně hravé a dobře průjezdné. Obtížnost okolo WW III, žádné stromy či jiné překážky. Předem si dobře prostudujte také mapu s aktuálním nebezpečím na řece, aby vás něco nepřekvapilo. Na další úsek a úskalí spojená s řekou upozorním v následujícím článku.
Petr