Stojatá voda

• rybníky
• jezera
• lomy
• umělá jezera
• slepá ramena řek
• štěrkoviště, pískovny

Charakteristika stojaté vody

Je podstatně bezpečnější než vody proudící, přesto se může vyskytnout souhrn faktorů ohrožující plavce i zachránce. I zde se setkáváme s prouděním, které je způsobeno:

• teplotou
• větrem
• přítoky kopírujícími původní koryta
• loďmi s motorovým pohonem

Teplota

Teplé počasí
Slunce intenzivně prohřívá horní vrstvy vody, odděluje se teplejší vrstva a "plave" na spodních studených masách vody. Mezi teplou a studenou vodou se utvoří mezivrstva, tzv. termoklina (skočná vrstva), která zabraňuje jakémukoliv vertikálnímu mísení teplotně rozdílných vodních mas. Hledané tělo utonulého se nemusí v tomto případě vždy nacházet na dně nádrže, ale může se vznášet na tomto teplotním rozhraní.

obr. 1

Vznik skočných vrstev v teplém období

 

Studené počasí
S nástupem studeného počasí dochází k odlišnému typu cirkulace. Na povrchu se voda ochlazuje a klesá díky větší hustotě do hloubky. Na její místo vystupuje teplejší voda z hlubších vrstev. Cirkulace se zastaví teprve tehdy, vyrovná-li se teplota veškeré vody v nádrži na 4 C, kdy má voda nejvyšší specifickou hmotnost. S teplotní cirkulací vody se musí počítat při hledání utonulého. Přestože rychlost takovéto cirkulace nepřesahuje několik cm nebo desítek cm za hodinu, může být tělo utonulého zaneseno po určité době poměrně daleko od místa neštěstí.

obr. 2

Odlišný typ cirkulace a rozpad vrstev ve studeném období.

 

Vítr
Proudění vodních částic při hladině, vznik vln.

Přítoky, odtoky
Proudění způsobené přítoky sleduje původní tvar koryta. V místech odtoků, česel vzniká nasávací efekt, který může zachytit předměty a nasát je k hrazení.

Lodě s motorovým pohonem
Při jízdě vzniká za zádí lodě v místě lodního šroubu nasávací efekt a hrozí poranění plavce, který se pohybuje příliš blízko.

• vlny
• teplotní gradient
• lodě a jiná plavidla
• vodní rostliny
• přecenění sil (rozloha)
• hloubka

Vlny
Vlny u nás jsou poměrně nízké, nepravidelné, často se tříští, přicházejí rychle za sebou. Velikost vlny se zvětšuje s délkou vodní hladiny po směru větru. Největší vlny se u nás mohou vyskytovat na vodním díle Lipno. Plavání je velmi vysilující. Nejvýhodnější je plavat po směru vln s větrem v zádech. V opačném případě, při plavání proti vlnám, je nutné pozorně sledovat blížící se vlny a překonat je mohutnějšími záběry. Dýchání se v těchto případech podřizuje rytmu vln. V případě větších vln musíme mít na paměti, že částice ve vlně putují po kružnici (orbitě).

Teplotní gradient
Rozhraní mezi teplou a studenou vrstvou vody se může nacházet už v poměrně malé hloubce pod hladinou. Často se o tom můžeme přesvědčit při plavání v rybníce, kdy se tělo nachází v příjemné prohřáté vrstvě, zatímco nohy se zanořují do mrazivé studené vody. Nebezpečí spočívá zejména ve skocích do vody, kdy prudké ochlazení těla při zanoření do studené spodní vrstvy může vést až ke svalovému ochromení, šoku, křeči, což může ohrozit život i dobrého plavce.

Lodě a jiná plavidla
Nikdy nesmíme plavat v plavební dráze nebo ve vyhrazeném sportovním prostoru či v blízkosti motorových lodí. U motorových lodí hrozí nebezpečí stažení plavce nasávacím efektem za loď k lodnímu šroubu. V případě nevyhnutelnosti střetu se snažíme zanořit co nejhlouběji. U windsurfingu a plachetnic je nutné v případě střetu počítat s vyčnívajícím kýlem pod plavidlem.

Vodní rostliny
S rostlinami se setkáváme zejména ve slepých ramenech řek a na mělčích vodních plochách. Dotek rostlin na nahém těle je velmi nepříjemný. Je potřeba zachovat chladnou hlavu, klid, rozvahu. Zůstat co nejvíce na hladině, ze spleti rostlin se osvobodit nejlépe pomalými kraulovými pohyby nohou podobně jako při svlékání šatů ve vodě.

Přecenění sil
Při překonávání velkých vodních ploch bez zajištění plavce doprovodným plavidlem. Haurovství, frajerství, vyhecování kolektivem.

Hloubka
Tak jako na člověka může působit uzavřený prostor (klaustrofobie), může být plavec překvapen reakcí na pocit velké hloubky.

Oleg Šalbaba

instruktor VZS ČČK