Asi úplně stejně jako kdykoli jindy, ale s jistotou to říct nemohu, neb to byl můj prvosjezd. Vyjíždělo se od skautské klubovny. Do nedávna jsem netušil, že něco takového existuje. Jako děti jsme se scházeli v opuštěné hasičárně a obyčejně se tam „hodovalo“, když bylo za co. Proto si tady dovolím malé „díky“ lidem, kteří zařízení tohoto typu provozují a věnují našim dětem svůj volný čas a nervy bez nároku na odměnu. A to vám přijde vynadat mamina, že její obézní chlapeček zhubl 2 kila. Teď jsem mluvil o tobě – Franto Zvěřino. Bobr Franta věnuje čas nejenom dětem, ale i kamarádům. Možná proto, že se chováme často jako děti.

Doubrava je krásná řeka a jedna z nejvhodnějších ke zakončení vodáckého roku. Není tam mnoho míst na překonávání, ale spíše podpoří rozjímání a přemítání o roce, jenž právě končí.

S vodou jsem začal letos v červnu. Zkušenosti jsem neměl žádné. 3x jsme to zkusili na Pálavce, ale každý měl svůj rozum, a tak jsme šli do kajaků.

Co mi voda dala a co vzala? Vzala mně spoustu volného času. Nikdy předtím jsem si neuvědomil, že ho mám tolik. Dala mně spoustu adrenalinově propečených zážitků, jeden virus do žaludku, ale hlavně a především kamarády - vodáky. Voda se stala součástí mého života. Přestože tvoří 70% objemu mého těla, teprve až teď jsem si uvědomil, jak důležitá je pro život.

To jsem se ale rozkecal, zpátky na vodu :) Startovali jsme tedy od klubovny v Ronově nad Doubravou. Jsou tam krásné dlouhé schody ze železničních pražců, takže jsem na vodu dodriftoval a přistál bokem. Na to, že bylo u schodů jenom 30 čísel vody, jsem situaci s „přehledem“ zvládl. Počasí bylo nádherné. Vodácký Bůh byl doma. Nabídce eskymáka jsem odolával dlouho. Záhy jsem pro změnu neodolal vodě a trapně vykrysil. Co by člověk neudělal pro kamarády. Vody bylo méně a jezy jsme přenášeli. U Žlebského zámku se objevil dav "fanoušků" zřejmě na procházce a tak přišli opět na řadu eskymáci. Tentokrát jsem voděnce odolal. Tu a tam koukal z vody led, tak jsem o přeprání neoprenu neměl nejmenší zájem.

Naši plavbu jsme ukončili v Žlebu, kousek pod hospodou U Stehlíka. Nutno dodat, že Mikysák ztratil po cestě víčko z darované termosky (neměl tolik chlastat). To ho jenom tak škádlím. Myslím, že všichni jsme našli daleko více. Nejlepší kámoše, jaké si můžeme přát. Díky kamarádi. Odemykání Doubravy je naplánováno na 31.03. 2007 a Bobr Franta všechny srdečně zve – kladl mi to na srdce. Na večer pak bude ještě country bál. Zkrátka čeká nás skvělý rok 2007. Vše nejlepší v novém roce všem „bratrům v pádle“.

Henry ROTT