Tak se nám doslechlo a po vodě doneslo, že naše milovaná Sázava je nemocná, že ji v korytě cosi škrábe, dusí, pod mosty lechtá. Zprávu nám přinesla její největší léčitelka - Bára Čmelíková. A protože se mezi námi, vodáky, sešlo taky pár léčitelů, dali jsme si sraz před osmou u nás v loděnici 10 .6. V Týnci u Bisportu se sešli se zbytkem výpravy.
Vyfasovali jsme od Báry hrábě, pytle, velmi kvalitní rukavice, mapky a hlavně trička s logem léčení Sázavy.
Reklama
S léčbou jsme začali hned pod jezem na obou stranách řeky. Nežli jsme došli na úroveň Bisportu, měli jsme několik pytlů plných. Přímo pod Bisportem jsem našel něčí gatě i s klíči. Ačkoliv jsme to pečlivě vysbírali i pod cestovkou, tak než jsme se stačili odnést plné pytle, znovu dokázali projíždějící vodáci udělat stejný bordel, jaký tam byl před tím.
Opravdovou lahůdkou byl ostrůvek těsně za mostem. To byl pravý supermarket pro bezdomovce. Našlo se něco lahví, igelitů, bot, ponožek, kalhot, vlny na svetr, pneumatik, duší do kola, plechů atd. No, docela to byla síla.
Zajisté jsme byli vítaným zdrojem obveselení posádek všelijakých plavidel. Když viděli, jak se brodíme vodou a lačně strháváme všelicos z větví, lovíme cosi z roští, sundaváme ozdoby ve tvaru vložek z větví, rveme boty z písku, PET flašky nepočítaje, tak se smáli . Asi sami sobě. Občas byl k vidění šerm hráběmi ve snaze dosáhnout co nejvýše.
U Poděluské šlajsny jsme zastavili a vynesli další plné pytle na silnici. Jedna z místních chatařek nám chtěla vynadat. Když zjistila, že uklízíme, tak nás poprosila, jestli bychom z rozeklané vrby nevydolovali z vnitřku loď. Koukali jsme na ní, pak do vrby. A hele, byla tam úhledně srolovaná pálava. Kdyby se s ní chtěl majitel setkat, tak je naproti hospodě nahoře v Chrástu.
Opravdový bonbonek nás čekal na Brejlově. Na levé straně z dálky zářilo něco bílého a velikého. Když jsme k tomu přijeli, byl to veliký bílý mrazák. Velice opatrně jsme ho otevřeli. Bohužel, žádné kuřátko v něm na nás nečekalo. Cestou nás vidělo hodně vodáků a taky chatařů. Asi jim ten stav, v jakém se Sázava nachází, nevadí. Jen se na něj a na nás pobaveně koukali. Všem, co se této soboty zúčastnili, moc děkuji. Byla to totiž pořádná dřina. Skončili jsme v Krhanicích v půl šesté večer.
Chtěl bych poděkovat Báře Čmelíkové, která tohle léčení Sázavy vymyslela, dala dohromady a s několika třídenními turnusy postupně řeku čistila. Zaslouží si jak mojí, tak Vaší úctu a určitě příště i pomoc. Vůbec by nebylo špatné, aby si každý, kdo někdy po sobě nechal bordel kdekoliv, zkusil jeden pytel vysbírat. Nebo zkuste příště alespoň začít tím, že po Vás v řece zbude o jeden jediný odpadek méně, i když jste ho tam nehodili Vy.
Ahoj Ešus, Bohemka