Přiznám se k nepopulárnímu faktu, že jsem Pražák křtěný Vltavou. Stalo se, že jsem se v Praze narodil, na Dětském ostrově jsme si hrávali se školkou, na Střeleckém ostrově jsem se učil jezdit na kole, na Žofín chodil do tanečních a v Braníku měl táta v loděnici uložené kánoe. Dovolte mi, abych vám ukázal svoje rodné město z pohledu vodáka.

Podmínky splutí

Prahou lze splouvat celoročně. Vltava prakticky nezamrzá a má i dostatečný průtok. Na druhou stranu tu vodácky samozřejmě nečekejte, mimo sportovní kanál v Tróji, žádnou peřejnatou divočinu. Vltava tu byla zkrocena pro plavbu a mlýny celkem pěti jezy, takže většinu vaší pouti budete pádlovat na klidné vodě (voleji). Jezy můžete překonat dále popisovaným způsobem, nebo se teoreticky nechat proplavit plavebními komorami.

Řeka je poměrně široká, tak si pro plavbu vyberte raději bezvětří, nebo slabší vítr jižních směrů. Zkuste se taky trochu seznámit s plavebními předpisy, případná srážka s parníkem není nic příjemného.

Berounka z Radotína

Splutí můžete začít třeba na Berounce, té méně známé řece na území Prahy. Dostupný je Radotín, kam jezdí vlak i autobusy a leží necelé 4 km od ústí.

Hned pod místní lávkou přes Berounku najdete jednu z nejkrásnějších peřejí v Praze. Společnost vám budou dělat rybáři, nutrie, kachny, při troše štěstí se vzduchem mihne i ledňáček. Proud řeky se ale postupně uklidňuje, až se skoro zastaví. Přitom podplujete první (dálniční) most, který překračuje jak Berounku, tak i Vltavu a pod kterým je zavěšena cyklolávka.

Dále musíte na cestě k centru Prahy překonat poměrně rozlehlou lagunu Radotínského přístavu. Pozor, odtud už je na řece provozována lodní doprava, a proto nezapomeňte dodržovat pravidla plavebního provozu.

Za přístavem vás čeká další most dálničního typu s výpadovkou na Strakonice ozdobený dvěma železnými rozhlednami. Za mostem tok Berounky končí (kdybyste chtěli vědět, kde oficiálně začíná, tak se podívejte sem). Soutok s Vltavou je regulovaný, většinou obsazený větším množstvím rybářů. Leží na říčním km 63,4.

Vltava z Modřan

Po připlutí z Berounky vás čeká asi kilometrový volej, který je způsobený vzdutím Modřanského jezu. Koruna jezu je vysoká a nesjízdná. Naštěstí po levé straně jezu vede vodácký kanál s retardérovou propustí, kterou lze brát jako dobrodružnou odměnu.

Po osvěžujícím zážitku v propusti nás mírně plynoucí voda unáší dál k severu podél rušné cyklostezky na pravém břehu. Podplouváme železniční betonový Branický most („most Inteligence“), za kterým míjíme dlouhý a úzký opuštěný ostrov.

Před následujícím betonovým Barrandovským mostem nás může na levém břehu zaujmout zprohýbaná vápencová Barrandova skála a obnovované retro terasy. Po delším voleji proplouváme mezi dvěma ostrovy – nalevo Císařská louka, napravo Veslařský ostrov. Pořádají se tu veslařské závody, startuje tu i oblíbená vodácká akce „Přes 3 jezy“.

Při míjení majestátního Vyšehradu na vytunelované skále si můžete představovat třeba koně Šemíka skákajícího do Vltavy. První most pod Vyšehradem je ocelový železniční, u kterého nenápadně zprava ústí do Vltavy největší pražská splouvaná stoka – Botič. Od Vyšehradského železničního mostu také aktuálně platí zákaz plavby na paddleboardu.

Líbí se mi, jak Praha s řekou žije. Je to možné sledovat na náplavkách na obou březích. Vzhledem k tomu, že jsme vpluli do vnitřní Prahy, vzdálenost mezi mosty se zahušťuje. Podplouváme kamenný Palackého most a vzápětí nás čeká betonový most Jiráskův.

Pod Jiráskovým mostem řeka obtéká čtyři ostrovy. Na nejmenším levém (Petržilkovském) stojí špičatá budova bývalé Malostranské vodárny. Dětský (Židovský) ostrov mírně vlevo odděluje levobřežní plavební komoru. Pod mostem se také nachází další jez (Šítkovský). Lze ho obtáhnout po kamenném rantlu u Dětského ostrova. Vorová propust uprostřed bývá zavřená. Splutí přes korunu, které nebývá nijak zvlášť obtížné, není zřejmě oficiálně povoleno.

Po překonání jezu míjíme vpravo ležící Slovanský ostrov (Žofín) a uprostřed toku parkově upravený Střelecký ostrov.

Tady máme dvě možnosti další plavby. Pokud se necítíme na splutí jezu u Karlova mostu nebo hodláme navštívit horní část Čertovky, je vhodnější přetáhnout loď do dolní vody levostranné plavební komory po schůdcích okolo sochy Vltavy.

V opačném případě podplouváme kamenný most Legií. Původně se jmenoval most císaře Františka I. Ze slavnostního otevření v roce 1901 vyšla císařova fotka v tisku údajně s popiskem „Procházka na mostě“, což prý vedlo k populární české přezdívce stařičkého mocnáře. Můžeme se tu kochat pohledem na panoráma Pražského hradu a další památky.

Následuje Staroměstský jez před Karlovým mostem. Jez je v současné době v rekonstrukci, vorová propust bývá zavřená. Na dolní straně tělesa jezu jsou zatlučené larzeny a způsobují menší skok s vlnou. Dále podplouváme gotický Karlův most osazený barokními sochami.

Za Karlovým mostem vlevo můžeme vplout do dolní části Čertovky. Dále po Vltavě podplouváme Mánesův most, vlevo za ním leží komplex sídla české vlády příznačně pojmenovaný Strakova akademie. Následuje secesní Čechův most vyzdobený bronzovými andělicemi, světlonoši a dračicemi.

Po delším voleji se mezi parníky a pod Štefánikovým mostem propleteme k nesjízdnému Helmovskému jezu.

K překonání tohoto jezu se mi osvědčilo plout vpravo do horní vody plavební komory a přetáhnout přes ostrov Štvanice zpět do hlavního koryta. Pozor, nepřistávejte hned u elektrárny (budova s kopulí), bráchu tam jednou málem sežral hlídací pes. Teoreticky lze okolo jezu proplout i vlevo propustí se sklopným segmentem, která ale bývá zavřená. Pod jezem si chvilku užíváme proudu. Přes ostrov Štvanice jsou taženy dva mosty – silničně-tramvajový Hlávkův most a železniční Negrelliho viadukt. Leží tu také známý tenisový areál.

Pod Štvanicí se proud uklidní a je nutno propádlovat téměř nekonečný volej mezi Holešovicemi a Karlínem. Podplouváme betonový Libeňský most. Do Troje se dostanete okolo ústí Holešovického přístavu a vyústění ramena od Libně, kde končí druhá pražská stoka – Rokytka. Řeku tu kříží poslední tři mosty. První Holešovický, železniční, betonový vede přes řeku v šikmém úhlu, druhý silniční most Barikádníků je celkem ohyzdný. Na závěr všech pražských mostů vás snad potěší zajímavý nový Trojský most.

Za mostem na nás čeká poslední pražský jez. K jeho překonání najíždím do horní vody plavební komory na levé straně a loď přetáhnu přes špičku Císařského ostrova do hlavního řečiště. Drsňáci ho mohou zkusit proplout sportovním kanálem při pravém břehu, což ovšem pro běžná plavidla nedoporučuji. Pod Trojským jezem plavbu oživí nejdelší pražská peřej. Míjíme půvabný Trojský zámek a oblíbenou ZOO.

Nad proudící vodou se klene nová pěší lávka, která nahradila tu starou, zřícenou. Říční proud se postupně uklidní. Můžete tu potkat i různé vodní ptáky jako kormorány, racky a volavky. V následném voleji lze plavbu ukončit například vpravo u jednoho ze dvou přívozů, případně vlevo v Sedlci, kam jezdí i vlak. Kdo pádlování ještě nemá dost, může splouvat dále pěkným kaňonovitým údolím směr Kralupy a Mělník.

Závěr

Nesmíme věřit všemu, co se kde píše. Například u nás na sámošce byl nápis: „Vstup pouze v respirátoru“, a nepochybuji o tom, že kdybych tam přišel pouze v respirátoru, tak mě vyhodí. Obdobně prosím berte tento návod na proplutí Prahou, popisované skutečnosti se mohou měnit. Můžete hledat svůj osobitý, ještě lepší způsob proplutí. Nebo napište, jak nejlépe proplout vaše rodné město.

Ahoj Eki