Zdánlivě jasná otázka teď rozděluje vodáckou veřejnost, která byla vyvolána článkem v MF Dnes. Je nutné omezovat děti či dospělé při jejich jízdě na vodě a vyhláškou jim vnucovat používání ochranných pomůcek? Jsou rodiče dostatečně uvědomělí ve vztahu k bezpečnosti svých dětí, když s nimi jedou na vodu? Byla by to buzerace nebo jen snaha o větší bezpečnost na řekách?

Ujasněme si fakta, která už dávno platí:

1. Pro všechny plavidla platí Řád plavební bezpečnosti (ŘPB), tedy i pro vodáky na kánoích, kajacích nebo raftech a to na všech řekách a potocích. Jelikož o tom mnoho lidí neví, myslí si, že si na vodě mohou dělat co chtějí a že jejich splouvání nepodléhá žádným pravidlům.
2. Z ŘPB vyplývá, že vůdce plavidla (na kánoi je to kormidelník) nesmí být pod vlivem alkoholu.
3. Z ŘPB vyplývá, že vůdce je povinen učinit všechna opatření k odvrácení ohrožení lidského života.
4. Vůdce plavidla odpovídá za stav malého plavidla, za jeho posádku a za bezpečnost plavby.
5. Pokud dojde k porušení ŘPB, může být dotyčný pokutován až do 5000 Kč.

Nejsem právník ani soudce, abych lépe vysvětlil změní vyhlášky, ale osobně si myslím, že spousta lidí vůbec netuší, že kormidelník má zodpovědnost (a může mít i trestně-právní) za členy posádky (třeba háčka). Tedy, pokud se něco stane členům posádky, může jít kormidelník před soud. Zatím jsem v tomto směru nezaznamenal žádný soudní spor, ale je to dle mého názoru otázka času.

• Vodní turistika je stále více a více oblíbená. Vloni dle sčítání firmy Kanak projelo 3.7.2010 Vltavu v Rožumberku 8920 lidí! A to je jen jedna řeka v jeden den. Další statistika uvádí počet lidí na Vltavě v roce 2003: přes 100 000 vodáků. Dá se tedy odhadovat, že na letních řekách se pohybuje okolo 700 000 – 1 000 000 vodáků.
• Statistika vodáckých utonutí bohužel není známa, a proto se vychází z různých mediálních zpráv. Počet utonulých je v průměru okolo 6-7 za rok, reálné číslo může být až dvojnásobné. Nelze bohužel ani zjistit, co bylo příčinou nehody, tedy z hlediska medicínského. Mám na mysli to, že když se hlavou bouchl o kámen, byl už mrtvý nebo jestli následkem bouchnutí utonul.
• Z vlastní zkušenosti vím, že těch utonulých je ještě relativně málo na to, co se na řekách děje. Mnoho desítek až stovek případů tonutí totiž skončí naštěstí dobře, maximálně jsou odvezeni ve vážném stavu do nemocnic.
• Dle informací od hasičů, kde opět nelze rozlišit příčinu zásahu, mají na vodě cca 800-900 zásahů ročně.
• Americká asociace kanoistů ACA zveřejnila, že téměř 70 % všech utonutí bez rozlišení typu plavidla se nemuselo stát, pokud by utonulý měl vestu. Dále 85 % utonulých na kánoi a 48 % na kajaku nemělo vestu. V USA platí federální zákon, který vyžaduje používání vesty u dětí do 13 let, některé státy USA ho ještě více zpřísňují.
• Helmy na kola jsou povinné pro děti do 18 let.
• Připravuje se povinnost mít helmu i na sjezdovkách.
• Špatný mediální obraz vodácké veřejnosti – obvykle jsou vodáci ve sdělovacích prostředcích popisováni jako hazardéři, nerespektující nic a ještě k tomu opilí.

Na základě vlastních zkušeností, kdy jsem několikráte viděl se dítě reálně topit (naštěstí to vždy dopadlo dobře), na základě situace, která na našich řekách panuje, a několika vážným nehodám dětí, které se staly ostatním, jsem začal uvažovat o možnosti předcházení nehodám. Výjimečné totiž nejsou tyto situace: děti s holínkami a svetru, děti zabalené celé do igelitového pytle, ze kterého kouká pouze hlava, děti neznalé plavání, kdy rodič nebude utrácet zbytečně v půjčovně za vestu, rodiče, kteří s brečícími dětmi bez vest sjíždí smrtelně nebezpečný jez a mnoho dalších. Vzhledem k tomu, že dospělé osoby nikdo nepředělá, došli jsme spolu s výborem ČSK sekce VT k tomu, že by bylo dobré zavést alespoň nějaká pravidla pro děti. Dítě je v tomto směru hodně ohrožené, protože když se loď převrátí, do určitého věku téměř vždy v podstatě bojuje o život. Nemá sílu plavat v proudu, nemůže se třeba dostat samo z pod lodi a s dechem vydrží podstatně méně, než dospělí. Navíc si díky nařízení osvojí návyky vestu běžně nosit a bude je používat i v dospělosti. Stejné je to u cyklo helem. Dříve je nenosil téměř nikdo, teď je nosí většina. Dříve proti tomu každý bojoval, teď se bere helma jako samozřejmost. To samé je i s helmami na sjezdovkách. Každý už to bere jako něco, co ho neomezuje, ale naopak jako něco, co ho chrání. Na vodě bohužel zatím lidem moc nedochází, že převržení lodě a následné plavání je daleko častější, než pád na hlavu z kola. Řeky jsou mělké a kamenité a k úrazu může dojít velmi snadno. Dítě si v okamžiku převržení musí pomoci samo, protože rodič obvykle má dostat starostí sám se sebou. A bez ochranných pomůcek je to značně komplikované. Doufám, že se nám letos podaří dokončit knihu reálných nehod (vím, že ji slibuji již několik let), a tam si budete moci též přečíst o smrtelných nehodách dětí.

Proto padl názor pokusit se o nějaké rozumné doporučení, které by se posléze mohlo stát součástí ŘPB. Situace ale určitě není taková, že je něco hotové a „upečené“. Ba naopak. Proběhla jen diskuze mezi pár lidmi a sondáž, co by bylo potřeba k zavedení nových pravidel z hlediska úředního. Nevím, jakým způsobem se o tom dozvěděla paní redaktorka z MF Dnes, ale to ničemu nevadí, jen se to tak dostalo na veřejnost o něco dříve, než jsem plánoval. Chtěl jsem tento článek udělat později, až budou známé podmínky pro definici (zda-li je možné specifikovat obtížnost, typ lodí, věk atd.) a hlavně, jestli by měl návrh na úpravu vyhlášky šanci projít. Pak se můžeme bavit o něčem konkrétním a ne „vařit z vody“. Můžeme teď diskutovat nad něčím, co nebude reálné z hlediska výkladu vyhlášky prosadit. Toho jsem se chtěl vyvarovat. Za moji osobu jsem navrhoval toto:

Členové posádky na malém plavidle mladší 18 (??) let jsou za jízdy povinni použít ochrannou vestu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na těle.

Členové posádky na malém plavidle jedoucí divokou řeku obtížnosti WW II a výše jsou za jízdy povinni použít ochrannou helmu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě.

Padla i možnost použití helmy na jezech u dětí, ale to nevidím jako reálné k prosazení, i když ji vítám. Už definice obtížnosti je vágní, stejně tak definice jezu a vůbec netuším, zda-li by měla šanci projít vyhláškou.

Takže vidíte, že se zatím nic zásadního neděje a zbytečně se mnoho lidí rozčiluje. Jde jen o to se domluvit, zda-li to má smysl, a pokud ano, v jaké podobě. Ale negativní pozice vodáckého sportu v médiích může mít v budoucnu dohru daleko převyšující vestu či helmu pro děti. Až se stane třeba nějaká větší nehoda (viz. nehoda ve Slovinsku), může dojít k postihům všech vodáků exemplárně (např. obnovení zákazu sjíždění jezů atd.).

A možná se to někomu nebude líbit, ale mnoho úřadů si stěžuje na velkou roztříštěnost vodáckých názorů, kdy v podstatě nevědí, s kým jednat. Vede to pak k tomu, že jedna část vodáků se o něco snaží, zatímco druhá to vehementně vetuje.

Chápu a je mi jasné, že každé omezení je nepříjemné a ne každý s tím bude souhlasit. Je ale potřeba se zamyslet, zda-li není používání vest pro děti ve finále užitečnější, než případné následky. Živelnost vodáckého sportu u nás je opravdu velká. Zkuste prosím svůj názor vyjádřit v anketě.

Petr