Slunečné jarní počasí, i když s nočními teplotami hodně pod nulou, dodává do řek z tajícího sněhu potřebné množství vody pro sjezd. Nezvyklé pro toto období (únor 2002) a horskou oblast, ale příležitost je tu, a proto nelením a plánuji sjezd Krupé. Je to krátká, ze začátku nenáročná k závěru rychlejší říčka, pramenící na svazích hrubého Jeseníku u polských hranic, WW I-III dočítám se v kilometráži. Proto ráno nakládám mého "Wigouše" na střechu a hurá do Starého Města odkud plánuji začít. Silnice sleduje tok ve spodní "náročnější" části, a tak je možné prozkoumat co a jak. "To bude v pohodě", říkám si po obhlídce pár míst a už vidím svůj prvosjezd Krupé v kapse. To jsem ale ještě netušil, jaký psí kousek mi připravuje.
Reklama
Auto nechávám ve "staráku" na nádraží a šup do gumy. Za zvědavého okukování a focení místními domorodci (asi ještě neviděli kajakáře :-) ) sedám na vodu, která je od nádraží co by pádlem dohodil. Hned využívám pár nevýrazných stupínků ještě ve městě ke hrátkám a následně opouštím zástavbu s pár odpadky na březích, které kazí radostný dojem z čisté vody a modře vymeteného nebe. Podjíždím jako-lávku z klád a teď to přišlo. Za lávkou se říčka rozděluje vedví. Co to ? V kilometráži přece nic nebylo... Chvíli zírám, žádný náhon, není to ani regulace. Prostě jsem dorazil na křižovatku. To se mi ještě nestalo. No nezbývá než se vydat jednou z "cest", je to 50 na 50. Vpravo se mi to zdá lepší, takže zabírám a zatáčím.
Vody dost, slunce svítí, tak co. Jedu si v pohodě, ale za chvíli vidím kůly stojící jakoby v cestě. Hmm... Začínám mít blbé tušení. Potvrdilo se mi to definitivně, když jsem je uviděl.... koně! Já projíždím na kajaku ohrazenou pastvinou s šimly! :-)). Zvířata na mě nechápavě hledí a já se chechtám nad komickou situací. Pastvinu jsem tedy ještě nesplouval. Dělám pár fotek jako důkaz, aby mi věřili, protože tohle se hned tak nevidí, a vyrážím dál. "Snad se odtud dostanu, aniž bych musel po svých", myslím si, neboť vody ubývá a rozděluje se na mnoho proudů. Snažím se držet toho nejsilnějšího a s pár nutnými odpichy se mi daří dostat do úžlabu lemující železnici. Je to expediční plavba s nástrahami a zarostlým tokem, šířkou šitým akorát na kajak. Sláva! Koryto ústí zpět do Krupé. Nakonec jsem vše zvládl bez vysedání a komplikací, což mě těší. Sluníčko začínají schovávat okolní hvozdy, proto spěchám, neboť tepla ubývá a mám to ještě nějaký ten kousek domů. Nevyužívám ani pár pěkných míst ve spodním úseku vybízejících k hrátkám. Zajedu jindy, slibuji si. Následuje soutok s Moravou, rychlý průjezd Hanušovicemi, míjím přítok Branné a už jsem doma, kde se převlékám a vracím vlakem pro auto. Výhoda čerstvého domorodce.
K popisu řeky, pro případné zájemce neznalé místní situace, bych dodal následující. V úseku, který jsem jel, jsou dva jezy. První je na 3 km, kde odebírá vodu náhon pro níže položenou elektrárnu. Jez se dá "obelstít" mírným přepadem vpravo, nebo lze skočit s mírně tvrdým leč zvládnutelným dopadem. Každopádně lze bezpečně přenést vpravo. Tento jez za normálního stavu vody není nebezpečný. Totéž nelze zdaleka říct o jezu na 0 km, tedy na soutoku s Moravou. Toto vodní dílo je již za nízkého stavu velmi nebezpečné a není z vody předem příliš vidět. Jez je totiž schován za silničním mostem, který je blízko nad hladinou a může sloužit jako poznávací znamení před nechtěným vplutím do jeho prostoru. Přenášel jsem přes už zmíněný most vlevo, kde opětovné nasedání komplikuje náhon a strmý sráz, ovšem pro pěkné svezení až do Hanušovic to stojí zato.
Závěrem doporučuji případnou plavbu spojit s plavbou po Moravě a Branné, které jsou také přístupné vlakem i po silnici, což plavbu usnadní a jsou neméně zajímavé a hlavně "pohromadě". Tedy Krupá není vyloženě adrenalinová řeka, každopádně dokáže vykouzlit úsměv a pohladit vodákovu po zimě dychtivou duši, hezkým svezením, které budu jistě do budoucna opakovat. Mám to přeci pod okny a jsem vodák :-).
Ahoj Petr
PS: Zapáleným přespolním zájemcům, můžu případně na dotaz zjistit stav na zmíněných říčkách. Budu-li tedy doma, neboť jaro mě doufám někam vyláká, i když to letos zatím moc nevypadá.