Bývá to jedna z typických forem místního článku. Vodák-hrdina dlouho touží po splutí nějakého neznámého potoka. Konečně nadejde ta správná konstelace času a průtoku a náš hrdina se vypraví na potok. Po prvních metrech zjistí, že tok je příšerně zapadaný kmeny stromů. Odhodlání je však silnější než zdravý rozum. Vodák s lodí přelézá a podlézá stromy. Několikrát zahučí do bahna. Foťák se chvěje v prokřehlých a unavených prstech, takže většina získaných fotek je rozmazaná. Z posledních sil místy táhne loď po poli podél toku. Po dvou kilometrech trápení uzná, že by to už mohlo stačit. Špinavý a na pokraji sil se dovleče domů. Tam napíše článek a svoje splutí vítězně označí za prvosjezd. Po vydání článku následuje v diskusi upozornění, že jiný vodák tento quak splul už před dvaceti lety ...
Reklama
Popisovaný druh příběhu přímo volá po parodickém zpracování. Ale i já trpím podobnou úchylkou, takže raději až příště. Pro tentokrát spíš obdobným způsobem trochu rozšířím místního vodáckého průvodce o další tok.
Lipoltovský potok
Lipoltovský potok je pravostranný přítok dolního toku Odravy, což je zas pravostranný přítok Ohře. V srpnu 2021 jsem se u něj ve vesnici Lipoltov náhodou vyskytl a zauvažoval, co s přebytečnými dvěma hodinami času. Průtok byl hraniční, ale počasí slunečné. Voda proudila písečným korytem a vábila: „Spluj si mě..“
Lipoltovský potok v Lipoltově
Štěstí přeje připraveným. Nafukuju pálavu a vydávám se na plavbu po neznámém toku.
Silniční most v Lipoltově
Na březích úžasně růžově kvetou invazivní netýkavky. Podplouvám místní silniční most.
Srovnané koryto pod Lipoltovem
Koryto potoka je zpočátku úzké a srovnané, ale alespoň je tu tím pádem dost vody ke splutí. Místy se objeví i peřejka.
Meandry Lipoltovského potoka
Pak potok začíná mírně meandrovat.
Brod na Lipoltovském potoce
Na betonovém brodu voda zrychlí, na chvilku se zaseknu, ale to mě nemůže od dobrodružství odradit.
První zátaras
Přichází první zátaras tvořený starou vrbou, která se nedá rozumně ani podplout, ani přelézt. Břehy pokrývají porosty vysokých kopřiv. Nakonec loď nějak přetáhnu po levé straně.
Pěší lávka s osvětlením
V místní osadě, která čítá jen pár domků, narazím na lávku překvapivě i s osvětlením. Ale pak se potok zase zanoří do neprobádaných pustých končin.
Další zátaras
V nich bohužel číhají komáři a další zátarasy z klacků.
Mírně proudící potok
Ale ty se naštěstí střídají s volným písčitým korytem. Občas se vyskytnou i menší břehové hlinité útesy.
Vrba nahnutá nad tokem
Proplouvám pod nalomenou vrbou a moje trpělivost s meandry a popadanými stromy pomalu končí…
Soutok Odravy (vpravo) a Lipoltovského potoka
Naštěstí nedaleko už narážím na soutok Lipoltovského potoka s Odravou.
Dolní Odrava
Říčka Odrava, která sem míří od rozlehlé přehrady Jesenice, má vyšší průtok než předchozí potok (z Jesenice aktuálně teče 3,2 m3/s). Tenhle stav mi tu pro pohodlné splouvání plně dostačuje. Taky koryto se rozšířilo a stromové zátarasy tu nepotkávám.
Tok Odravy začíná jako Wondreb v Bavorsku, a pokud máte drsnou náturu, je možné po ní připlout do Čech. Fotku ukončení Odravy jejím soutokem s Ohří najdete zde.
Odrava u obce Obilná
Užívám si odpočinkovou plavbu. Za kilák a kousek kříží řeku dálniční most.
Expediční plavidlo na Odravě pod dálničním mostem
Pohybu tu brání různá oplocení, takže končím až u blízkého následujícího mostu v obci Odrava.
Historický most přes Odravu v obci Odrava
Schovávám plavidlo do křoví a vracím se pro auto dva kiláčky pěšky přes kopec do Lipoltova.
Co dělat se zapadaným tokem?
Někdo (například bobr) má zapadané toky rád, a tak možná namítne, že nějakých pět až deset zátrasů na tok je přece úplně normální a zábavné. Jiný zase začne hledat pomocnou ruku na konci své paže. Udělá si víkendovou brigádu s motorovou pilou a úsek prořeže. Bohužel pak nezřídka přisviští nějaký hurikán Kyril nebo tornádo Božena a tok zase srovná do starých kolejí.
Kocába pod Novým Knínem v květnu 2021
Poněkud méně pracné je informovat správce toku, který má údržbu koryta na starosti. Funkce správce toku v Česku zastávají většinou státní podniky Povodí. Konkrétně pro různé části území jsou to Povodí Vltavy, Povodí Ohře, Povodí Labe, Povodí Moravy a Povodí Odry. Je možné se vyptat a kontaktovat toho daného člověka, který má předmětný úsek toku na starosti. Anebo alespoň upozornit a poslat podrobnosti k padlým stromům na obecnou, nejlépe e-mailovou, adresu daného Povodí.
Některé části toků, jako třeba rezervace, nejsou udržovány záměrně. Taky dejte pozor, ne každé povodí přesně odpovídá územní působnosti daného Podniku Povodí, viz například mapka zde. Třeba Povodí Ohře zasahuje kupodivu i do povodí Bíliny a Ploučnice, Povodí Labe zase i do povodí Lužické Nisy, Smědé a Stěnavy.
Svitávka – překonávání stromové překážky únor 2021
Pro informaci ostatním vodákům můžete samozřejmě zadat problematický úsek nebo padlý strom jako varování na raft.cz do Hotline k danému toku nebo alespoň do vodáckého zápisníku.
Kterou překážku odstranit prioritně?
Jako prioritní a zásadní pro vodáky vidím nahlášení a odstranění nebezpečných stromů. Příkladem může být letošní Český Šternberk se stromem blokovanou propustí, kde zahynuli dva vodáci. Nebo stromy na tatranském toku Belá, kde došlo ke smrtelným úrazům v minulých letech.
Druhá kategorie priority jsou zřejmě toky s častým splouváním, kam se vydávají třeba i rodiny s dětmi. Tam často pomáhají s odstraňováním stromů půjčovny. Na organizovaných masových akcích, jako je Vavřinec, se o odstraňování překážek většinou postará organizátor.
Třetí kategorií se jeví v průměru ne úplně málo ježďené toky, příkladně taková Vlašimská Blanice, Jihlava, Oslava atp., kde případné zátarasy část vodáků významněji omezí.
A konečně, přiznejme si, že různé „jančárky“, jako je popisovaný Lipoltovský potok, jsou z hlediska vodáckého zájmu až kdesi na konci. Ale máme je taky rádi.
Příjemnou plavbu po pokud možno nezapadaných tocích.
Ahoj Eki