Celý týden bude pršet a o víkendu bude hezky. To hlásila předpověď. Pátek déšť, sobota déšť, neděle přímo chcanec. Super, meteorologové opravdu neví, jak bylo včera, na tož jak bude zítra. Z různých informačních kanálů jsem zjistil, že teče Litavka, Červený potok a možná i Stroupíňák. Nakonec volba padla na Litavku, kde bylo vody na sjetí nejrozumněji. Začátek pro mě je klasicky ve Zdicích. Při příjezdu koukám, že voda je už na ústupu, ale na sjetí bohatě stačí. Tak těžkej ještě nejsem. Původně jsem myslel, že začnu pod stupněm ve Zdicích, ale břehy byly tak zarostlé, že bych se musel probít k vodě mačetou. Tu sebou běžně nevozím. A tak jsem volil nástup nad jezem. Naštěstí není moc vysoký a válec za ním také není nijak extra. První hup dolů a jedu dál.
Reklama
První jez ve Zdicích
Cestou k soutoku s Červeným potokem, který udělal další pěkný přítok vody, se jelo po pěkných a celou dobu trvajících peřejích. Za soutokem se Litavka na chvíli uklidnila. Sice pořád tekla, ale bez peřejí.
Nad soutokem s Červeným potokem
Pod soutokem s Červeným potokem
Dojel jsem k nesjízdnému jezu vysokému cca 2,5 až 3 metry a přenesl ho po levém břehu. Za ním po 50 m rychle následuje další stupeň. Ne již tak vysoký, ale vyšší než stupeň ve Zdicích. Po prohlídce jsem volil variantu sjetí. I proto, že obnášet zrovna v této části jde opravdu špatně. Naštěstí i tento hup šel skočit v pohodě a bez nabrání. Dále, až k benzínce v Králově Dvoře jsou pěkné peřeje, žádné větve, žádné překážky. U benzínky se řeka trochu rozšíří a zklidní. Ale to jen na chvíli, než si odpočine a vrátí se ke svému původnímu tempu. Podjedete druhý most, řeka se zúží a uprostřed vás přivítá kámen, který ční z vody. Za ním je pěkný vývar. Je lepší mít kámen po pravé ruce, kde je jazyk s dlouhou vlnou. Tady už člověk i trochu nabere. Nevýhoda, tedy spíš vlastnost Litavky je ta, že není možné moc nikde vylézt na břeh a vodu vylít. Takže nějaká nádoba na vylívání se bude určitě hodit. Hold příště mačeta a kyblík.
Nesjízdný vysoký jez
Po cca 200 metrech přijedeme k asi nejhezčímu místu na tomto úseku. Jeden cca půlmetrový skok, šikmá deska a pod ní vlny. Kdo si pamatuje starý Rožmberk, či Vyšší Brod tak hodně podobný. Krásný ostrý vysoký vlny. Jen jsem si před tím měl vylít. První vlna mě zalila a ostatní taky něco přidaly. Nešel jsem ke dnu, ale loď se stala méně obratnou a ovladatelnou. Počkal jsem, až se voda zklidní a ve strnulosti sochy zajel na místo, kde jsme si myslel, že vystoupím a vyliji . Omyl. Břeh kolmý či zarostlý. Voda cca nad pas. Tak hold vyndat mobil a doklady z krabičky na jídlo. V tom to vozím, protože do ní neteče. A pěkně začít vylejvat.
Poslední skok
Před posledním malým stupněm jsem loď úplně vysušil a vyrazil. Sám bez háčka, válec dokopce, i když malý. Špička lodi letí do vzduchu a záď praští s pořádnou razancí do betonového schodu. Zuby cvaknou a páteř počítá obratle. Stabilitu to sice neovlivní, ale když vidím, co mi teče pod nohy, nevěstí nic dobrého. Nepočural jsem se, to vím jistě. Štěstí v neštěstí, že tady chci končit. Najedu k levému břehu a dám si poslední přejezd. Tady vystupuji na pravém břehu, kde se dá dobře vylézt. Pak už jen až soutok.
Závěrem hodnotím sjezd jako super projížďku. Bohužel i ta má svá rizika. A to nepočítám kanoi děravou jak ústa staré ženy. Škoda, že Litavka má vodu tam málo kdy. Spluto za stavu cca 70 cm v Berounu s průtokem okolo 13 kubíků.
Viktor Vácha