Po pátečních deštích jsem se v sobotu 2. srpna 2014 vypravil splnit si dávný sen – splout Lužnici z Nové Vsi do Suchdola. Na internetu jsem o tomto úseku nacházel jen málo informací a navíc spíš staršího data, o to víc jsem se těšil na vlastní zkušenost. Stav vody na vodočtu Pilař – Lužnice pomalinku stoupal k 170 cm (7 m3/s), v Nové Vsi už voda z pátečního maxima 96 cm (10 m3/s) ustupovala.
Reklama
Úvodní část jde projet bez vystupování
Na břehu Lužnice pod Novoveským mlýnem se ocitám kolem deváté hodiny a podle trávy rostoucí z vody je znát, že normálně tudy tolik vody opravdu neteče. Podle mokrých břehů je i vidět, že před pár hodinami tu teklo ještě o něco víc. Nafukuji svoji pálavu a po deváté hodině ranní ji spouštím na pomalu plynoucí hladinu. Vyplouvám s odhodláním „spočítat problematická místa“ a evidenci si vedu první dva kilometry k místu, kde řeku překračuje pásový dopravník na písek z lomu Halámky. Jsem na čísle 5, ale začínám si uvědomovat, že není problém jako problém: někdy jde o přesouvání se mezi vrbovými kmínky, kterými zarůstá koryto, jindy o postrkování přes kmen těsně pod nebo nad hladinou a ještě jindy o prodírání se vrbovými větvičkami. Ani jednou jsem dosud nemusel vystoupit z lodi – ani na kmen ve vodě, ani na břeh, ani přímo do řeky.
Zarostlá místa na řece
Voda mizí za vrbovou hradbou
Teprve za dopravníkem začíná džungle: tady už nejde ani tak o počet problémů, ale jak budou dlouhé. Střídají se úseky kratší či delší, kdy je plavba příjemná: meandrující koryto, hladká plynoucí voda, břehy travnaté nebo vrbičkaté, sem tam stará osika nebo dub na břehu. A hned za zatáčkou kontrast: voda najednou mizí v souvislé hradbě vrboví a mně nezbývá, než zabořit příď tam, kde proud nejvíc táhne a kde usoudím, že větve budou klást nejmenší odpor. Pádlo ukládám do lodi a levá-pravá šplhám po vrbových větvích vpřed. Zjišťuji, že vrbové dřevo je křehké a snadno se láme.
Zarostlá místa na řece
Loď mám plnou větviček a občasné „uklízení“ je marnost nad marnost. Oproti očekávání tu ale je míň komárů a hovad, zato tu žije obrovské množství pavouků. Jinou zajímavostí je, že řeka se na několika místech větví do dvou ramen. Vybírám vždy to, které se zdá snadněji schůdné.
Mezi vrbovými kmínky
Uprostřed vrbiček
Rychlost plavby je maximálně 2 km za hodinu
Plavba k silničnímu mostu mezi Dvory a Halámky se mi zdá nekonečná. Nakonec před 14. hodinou se konečně objevuje bílý oblouk mostu, prvních 9,5 km mi tedy trvalo 5 hodin s jednou čtvrthodinovou přestávkou na svačinu.
Za mostem je asi stometrový regulovaný úsek, pak opět následuje přírodní koryto v meandrech. Není to ale tak hrozné, napravo jsou vidět střechy v Halámkách, překážek v řece ubývá a pomalu začínám věřit, že teď už mě čeká příjemná romantická plavba. Omyl! Nic netrvá věčně, za dalším zákrutem řeka mizí v houštině vrbiček a já se opět nořím do zeleného pekla…
Rozvalený jez Na Primárně
Méně vrbiček, více padlých stromů
Po třetí hodině se dostávám k jezu Na Primárně. Podle kilometráže to má být 2 metry vysoký jez s vývarem, proplouvám však jen mírnou peřejí. Podjíždím ocelovou lávku ke mlýnu Na Primárně a dál do úmoru pomalu pokračuji k Suchdolu. Na levém břehu se objevuje něco jako pastvina, ubývá vrbiček, přibývají písečné pláže, pastviny se mění na posečené louky, ale stále ještě přes koryto každou chvíli leží vyvrácený kmen. Poslední takovou překážku překonávám v levém zákrutu před chatkovým táborem v Suchdole.
Jedna z překážek nad Suchdolem
Po 9 hodinách konečně dojíždím do cíle
Je pár minut před šestou hodinou, po levém břehu přenáším suchdolský jez, pod nímž se vaří silný válec. Regulovaným korytem rychle mířím k vodácké základně pod druhým suchdolským mostem, na půli cesty překonávám stupeň, v jehož pravé polovině se za tohoto stavu také tvoří pěkný váleček.
Plavba z Nové Vsi do Suchdola je dlouhá 21 km a trvala mi 9 hodin se dvěma čtvrthodinovými přestávkami na svačinu a krátkou pauzou na koupání. Z lodi jsem vystupoval unaven, ale spokojen, s pocitem „děkuji, bylo to krásné – bylo to však poprvé a nejspíš naposled“.
Nepříliš kvalitní krátká videa ze splutí
Jarda Trnka